14 C 256/2020-16 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se návrhem na vydání platebního rozkazu ze dne 19.8.2020 domáhala u zdejšího soudu po žalované zaplacení částky ve výši 5 230,25 Kč s příslušenstvím, a to na základě smlouvy o úvěru. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Okresní soud ve Frýdku-Místku návrhu na vydání platebního rozkazu nevyhověl, pokračoval v řízení a žalobkyni vyzval k doplacení soudního poplatku. 4. Soud ve věci nařídil jednání. Žalobkyně i právní zástupce žalobkyně se z jednání omluvili, žalovaná se nedostavila, soud proto jednal v nepřítomnosti všech účastníků a právního zástupce žalobkyně. 5. Soud ve věci prováděl dokazování čtením listinných důkazů, a to smlouvou o úvěru, potvrzením o provedení platby, oznámením o postoupení pohledávky včetně dokladu o odeslání, předžalobní výzvou, dokladem o odeslání a smlouvou o postoupení pohledávek. 6. Soud všechny listinné důkazy posoudil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl ke zjištění skutkového stavu věci: Žalovaná uzavřela dne 4.7.2017 smlouvu o úvěru, a to s úvěrující [právnická osoba], na základě této úvěrové smlouvy požádala o poskytnutí úvěru ve výši 2 500 Kč, přičemž tyto prostředky jí z titulu úvěrové smlouvy byly poskytnuty. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit se splatností 3.8.2017. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek měla být předmětná pohledávka ve výši 2 500 Kč s příslušenstvím za žalovanou postoupena na žalobkyni spol. [právnická osoba] Pro nedostatek seznamu postupovaných pohledávek nebylo však v řízení prokázáno, že by skutečně předmětná žalovaná pohledávka byla na žalobkyni postoupena. O postoupení pohledávky žalovaná byla uvědomena oznámením o postoupení pohledávky ze dne 16.11.2018. 7. Tato skutková zjištění učinil soud na základě všech předložených listinných důkazů, z nichž jednoznačně vyplývá, že úvěrová smlouva byla uzavřena, nikoliv však mezi žalobkyní, ale mezi úvěrující [právnická osoba] Pro nedostatek dalších listinných důkazů, a to seznamu postupovaných pohledávek nebyla v řízení prokázána aktivní legitimace žalobkyně. 8. Z důvodů shora uvedených, kdy v průběhu řízení nebyla prokázána aktivní legitimace žalobkyně, shledal soud žalobu nedůvodnou a výrokem I. pro nedostatek aktivní legitimace na straně žalobkyně žalobu zamítl, přičemž soud z důvodu hospodárnosti řízení již neodročoval řízení, nevyzýval žalobkyni k doplnění skutkových tvrzení a předložení nezbytných listinných důkazů, když žalobkyně se k prvnímu jednání ani sama, ani prostřednictvím právního zástupce nedostavila, z jednání se omluvila, vzala na sebe riziko toho, že nebude v průběhu řízení poučena ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. v tom směru, aby doplnila skutková tvrzení, označila a předložila důkazy, jak tomu bylo v tomto případě. Z důvodů shora uvedených proto soud žalobě nevyhověl a žalobu v celém rozsahu zamítl. 9. Výrok o nákladech řízení vyplývá z ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého procesně úspěšný účastník řízení má právo na zaplacení účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobkyně byla zcela procesně neúspěšná, žalované žádné náklady v tomto řízení nevznikly, bylo proto výrokem II. rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.