10 C 165/2021-19 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 5 401,40 Kč s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení specifikovaných ve výroku I., II. tohoto rozsudku s tím, že uvedenou částku žalovaný žalobkyni dluží na základě pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalobkyní jako pojišťovnou a žalovaným, jako pojištěným, dne 11.4.2017, přičemž předmětem smlouvy bylo pojištění právní ochrany soukromých osob, s účinností od 12.4.2017, přepracované dle požadavků žalovaného dne 4.12.2017, v níž se žalovaný zavázal hradit žalobkyni běžné pojistné ve výši 5 800 Kč ročně vždy k [číslo] každého roku, a dále na základě pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalobkyní jako pojišťovnou a žalovaným, jako pojištěným, dne 16.12.2018, přičemž předmětem smlouvy bylo rovněž pojištění právní ochrany soukromých osob, s účinností od 16.12.2018, v níž se žalovaný zavázal hradit žalobkyni běžné pojistné ve výši 484 Kč měsíčně vždy k 16. dni v měsíci. Žalovaný však v rozporu s uvedenými pojistnými smlouvami řádně a včas neuhradil žalobkyni dohodnuté běžné pojistné, a to ani za základě upomínek s náhradní lhůtou k zaplacení a s upozorněním na možný zánik pojištění, proto pojištění žalovaného u smlouvy [číslo] zaniklo k 12.12.2018 a žalovaný za období od 12.4.2018 do 12.12.2018 dluží žalobkyni na pojistném z této smlouvy částku 1 866,70 Kč a u smlouvy [číslo] zaniklo pojištění k 13.8.2019 a žalovaný za období od 16.1.2019 do 13.8.2019 dluží žalobkyni na pojistném částku 3 334,70 Kč. Žalovaný poměrné části pojistného za výše uvedená období žalobkyni nezaplatil, proto žalobkyně požadovala za každou z ukončených smluv poplatek za administrativní náklady spojené s ukončením pojistné smlouvy ve výši 100 Kč, tj. celkem 200 Kč za tyto poplatky. Z důvodu prodlení požadovala žalobkyně dále zákonný úrok z prodlení ode dnů následujících po splatnosti jednotlivých dlužných pojistných. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Mezi žalobkyní, jako právnickou osobou, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné i pojišťovací činnost, a žalovaným byla dne 11.4.2017 uzavřena písemná dohoda [číslo] dne 16.12.2018 písemná dohoda [číslo] podle níž se žalobkyně dohodla se žalovaným na tom, že žalobkyně se zavazuje poskytnout žalovanému pojištění právní ochrany soukromých osob, žalovaný se naproti tomu ve smlouvách zavázal platit žalobkyni pravidelné roční pojistné ve výši 5 800 Kč (u smlouvy [číslo]) vždy k [číslo] daného kalendářního roku, a měsíční pojistné ve výši 484 Kč (u smlouvy [číslo]) vždy k 16. dni v měsíci, počínaje 16.12.2018, přičemž však na takto dohodnuté pojistné žalovaný žalobkyni za dobu od 12.4.2018 do 12.12.2018 (smlouva [číslo]) a za období od 16.1.2019 do [číslo] (smlouva [číslo]) ničeho nezaplatil, a to ani přes upomínky žalobkyně, v nichž byl upozorněn, že neuhradí-li dlužné pojistné, pojištění zanikne. Na dohodnutém pojistném tak žalovaný žalobkyni dluží celkem částku 5 201,40 Kč (1 866,70 Kč + 3 334,70 Kč). 4. Podle § 2 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů, je pojistná smlouva smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné. 5. Podle § 12 odst. 1, 2 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů, právo pojistitele na pojistné vzniká dnem uzavření pojistné smlouvy nebo dnem dohodnutým v pojistné smlouvě, nestanoví-li tento zákon jinak. Nebylo-li dohodnuto jinak, je běžné pojistné splatné prvního dne pojistného období a jednorázové pojistné dnem počátku soukromého pojištění. 6. Podle § 13 odst. 1 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů, pojistitel má právo na pojistné za pojistnou dobu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. 7. Podle § 20 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů, nestanoví-li tento zákon jinak, zaniká soukromé pojištění dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc. Upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik soukromého pojištění v případě nezaplacení dlužného pojistného. Lhůtu podle věty první lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. 8. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že žaloba je převážně důvodná. Žalobkyně, jako pojistitel, a žalovaný jako fyzická osoba, pojistník a pojištěný, uzavřeli mezi sebou pojistné smlouvy dle cit. ust. § 2 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů, na základě kterých poskytla žalobkyně žalovanému pojištění právní ochrany soukromých osob. Pojištění bylo sjednáno na dobu neurčitou, přičemž žalovaný se naopak ve smlouvě zavázal platit žalobkyni dohodnuté pojistné za jednotlivá pojistná období. Vzhledem k tomu, že žalovaný ve lhůtě splatnosti neuhradil pojistná, a to ani přes výzvu žalobkyně s náhradní lhůtou k zaplacerní a s poučením, že jinak smlouvy zaniknou, pojištění zanikla a žalobkyni přitom v souladu s ust. § 13 odst. 1 zákona č. 37/2004 Sb., vzniklo právo na pojistné do konce pojištění, t.j. v celkové výši právě 5 201,40 Kč, jako poměrné části sjednaných pojistných, kdy tato pojistná žalovaný žalobkyni doposud ani zčásti neuhradil. 9. Pojistné se přitom žalovaný zavázal hradit u smlouvy [číslo] v ročních splátkách ve výši 5 800 Kč, splatných vždy k prvnímu k [číslo] daného kalendářního roku, splatnost dlužného pojistného tak nastala ke dni 12.4.2018, jeho neuhrazením se žalovaný dostal dnem 13.4.2018 ve smyslu ust. § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, do prodlení a žalobkyni tak vznikl vůči žalovanému i nárok na úhradu úroků z prodlení v zákonné výši. Tato zákonná výše úroků z prodlení 8,5% ročně pak odpovídá u poměrné části pojistného v částce 1866,70 Kč za období od 12.4.2018 do 12.12.2018 přípustné výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. tj. ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž nastalo prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Pojistné u smlouvy [číslo] žalovaný zavázal platit v měsíčních splátkách ve výši 484 Kč, splatných vždy k prvnímu k 16. dni daného kalendářního měsíce, počínaje 16.12.2018, splatnost dlužných pojistných tak nastala ke dni [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], 16.7.2019, jeho neuhrazením se žalovaný dostával ode dnů následujících do prodlení a žalobkyně má rovněž právo na úrok z prodlení ve výši uvedeného nařízení. Pro každou splátku pojistného je však rozhodující výše platná v tento den prodlení. U pojistného, splatného k 16.7.2019 platila 10% výše úroků z prodlení, žalobkyně má tedy právo na úrok v této výši však pouze z pojistného splatného k 16.7.2019, když předchozí pojistná byla v prodlení za platnosti nižší úrokové sazby (9,75% ročně). Z tohoto důvodu nemohl soud vyhovět žalobě, pokud žalobkyně požadovala 10% úrok z prodlení i z pojistných splatných přede 1.7.2019, neboť pro tato pojistná platila úroková sazba 9,75% ročně. Vzhledem k těmto skutečnostem tak soud žalobě v převážném rozsahu vyhověl a v části příslušenství žalobu částečně zamítl. Také nárok na zaplacení částky 100 Kč za předčasné ukončení smlouvy soud zamítl, když žalobkyně neprokázala, že by se žalovaný k úhradě takových nákladů zavázal, případně, že by jí reálně takové náklady vznikly. Soudem stanovená lhůta k plnění v trvání 3 dnů od právní moci rozsudku pak má oporu v ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., když v daném případě soud zejména ani vzhledem k výši dluhu a ani vzhledem k době trvání dluhu, jakož i s přihlédnutím k dosavadnímu zcela pasivnímu postoji žalovaného k tomuto dluhu žádné důvody pro poskytnutí lhůty delší či pro povolení splátek neshledal, respektive tyto důvody nebyly rovněž ani žádným z účastníků tvrzeny a tím méně prokázány. 10. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 3 o. s. ř., když neúspěch měla žalobkyně pouze v nepatrné části, proto jí soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč, které představují soudní poplatek ve výši 400 Kč a jednak částku 200 Kč za náklady nezastoupeného účastníku ve smyslu § 1 odst. 3, § 2 odst. 1 vyhl.č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu (za dva úkony v podobě sepisu předžalobní výzvy a sepisu žaloby po 100 Kč, když jde o spor, v němž bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech). Žalovaný proto byl zavázán zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč, a to rovněž do 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., když ani zde soud důvody pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek neshledal.