10 C 249/2020-21 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 750 Kč s příslušenstvím, specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku, představující dluh žalovaného ze smlouvy o úvěru č. [číslo], uzavřené dne 29.1.2018 mezi právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] a žalovaným, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému převodem na jeho bankovní účet peněžní prostředky ve výši 2 500 Kč a žalovaný se zavázal za poskytnutí úvěru uhradit poplatek ve výši 1 287,75 Kč a smluvní úrok z úvěru, přičemž smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Žalovaný se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně úvěr včetně poplatků a úroků do 10.2.2018. Žalovaný však nic nevrátil, proto právní předchůdkyně žalobkyně vedle dlužné jistiny ve výši 2 500 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 287,75 Kč, smluvních úroků za poskytnutí úvěru ve výši 1 249,32 Kč a nákladů na vymožení pohledávky ve výši 136 Kč, také požadovala smluvní pokutu ve výši 1 250 Kč (50% jistiny úvěru), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 259,66 Kč (od 11.2.2018 do 3.5.2019) včetně zákonného úroku z prodlení z jistiny od 12.6.2019 do zaplacení. Následně pak byla pohledávka za žalovaným postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11.6.2019 s účinností k témuž dni na žalobkyni, kdy tato skutečnost byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 26.7.2019. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud skutkový závěr, že žalobkyně neprokázala s odkazem na předmětnou smlouvu o úvěru s datem 29.1.2018, že tuto smlouvu žalovaný uzavřel - podepsal, právní předchůdkyně žalobkyně žádným způsobem neprokázala prověřování totožnosti a úvěruschopnosti žalovaného a stejně neprokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] poskytla na účet žalovaného částku 2 500 Kč, že by peněžní prostředky došly na účet žalovaného, žalovaný nic nezaplatil, a to ani přes předžalobní upomínku se lhůtou plnění do 18.3.2020. Předmětná pohledávka vůči žalovanému byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek z 11.6.2019 postoupena k témuž dni na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. 4. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní vrátit a zaplatit úroky. 5. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobkyně svá tvrzení o uzavření smlouvy se žalovaným a vzniku závazku žalovaného a právní předchůdkyně žalobkyně plnit dle smlouvy, stejně jako tvrzení o poskytnutí částky 2 500 Kč na jeho účet neprokázala. Povinnost důkazní byla na straně žalobkyně, soud byl připraven při prvním jednání soudu v rámci poučení o koncentraci řízení vyzvat žalobkyni k prokázání svých tvrzení ohledně vzniku závazku a plnění ze smlouvy žalovaným, žalobkyně se však prvního jednání nezúčastnila, což má za následek její procesní neúspěch v daném řízení pro neunesení důkazního břemene. Žalobkyně neprokázala nejen tvrzení ohledně závazku ze smlouvy, ale neprokázala ani tvrzení o tom, že by něco žalovanému plnila, že by na jeho straně došlo k bezdůvodnému obohacení. Z výše uvedených procesních důvodů byla tedy žaloba v celém rozsahu zamítnuta. 6. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, kdy ve věci byl zcela úspěšný žalovaný, avšak tomuto žádné náklady řízení nevznikly.