108 C 24/2021-179 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky 145 690,30 Kč a úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 136 852,80 Kč od 2. 8. 2019 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] se sídlem v [obec], dne [datum] smlouvu o půjčce, jejíž součástí jsou smluvní podmínky, na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 150 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto půjčku vrátit včetně sjednaného úroku (úroková sazba 29 % ročně), v 84 pravidelných měsíčních splátkách po 3 233 Kč a dále se zavázal platit měsíčně pojistné ve výši 225 Kč, tedy výše splátky činila 3 458. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, uhradil celkem 82 230,36 Kč a původní věřitel dle smluvních ujednání uvedených v čl. 7 produktových podmínek prohlásil půjčku za splatnou ke dni 1. 8. 2019. K tomuto dni žalovaný dluží částku 145 690,30 Kč, která sestává z dlužné jistiny ve výši 136 852,80 Kč, dlužných úroků ve výši 7 475,51 Kč, kapitalizovaných ke dni zesplatnění, dlužných úroků z prodlení ve výši 40,28 kapitalizovaný k témuž dni nákladů vzniklých v souvislosti s uplatněním pohledávky ve výši 50 Kč, smluvní pokuty ve výši 273,71 Kč a dlužných poplatků za poštovní upomínky ve výši 2 x 499 Kč. Úvěruschopnost žalovaného posoudil právní předchůdce žalobkyně dle informací žalovaného získaných při osobním pohovoru s ním o příjmech a výdajích žalovaného a tyto informace ověřil nahlédnutím do databází umožňujících posouzení jeho úvěruschopnosti. Právní předchůdce žalobkyně postoupil tuto svoji pohledávku za žalovaným žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný dlužnou částku neuhradil přes upomínku učiněnou před podáním žaloby. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z listin předložených žalobkyní, a to návrhu na uzavření smlouvy o půjčce ze dne [datum] včetně formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce ze dne 12. 2. 2018, návrhu dodatku ke smlouvě o půjčce ze dne [datum], [datum], akceptace návrhu dodatku ke smlouvě o půjčce ze dne [datum], ze dne [datum], oznámením o zesplatnění včetně podacího archu z 1. 8. 2019, všeobecných obchodních podmínek, produktových obchodních podmínky, výzvy k úhradě dlužných částek ze dne [datum], [datum], [datum], ABC Costs - ceníku služeb společnosti [právnická osoba], výpisu z běžného účtu žalovaného č. [bankovní účet] za dobu od 1. 7. 2018 do 28. 2. 2018, oznámením o postoupení pohledávky včetně podacího archu ze dne 31. 3. 2020 a předžalobní výzvou k plnění ze dne 23. 4. 2020 včetně podacího archu byl zjištěn skutkový stav, dle kterého právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu nazvanou o půjčce, ve které se [právnická osoba] (dále jen banka) zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky ve výši 150 000 Kč, žalovaný se zavázal tyto peníze, navýšené o sjednaný úrok ve výši 18,90 % ročně, vrátit v pravidelných 84 měsíčních splátkách po 3 233 Kč a platit pojistné po tuto dobu ve výši 225 Kč měsíčně. Banka svůj závazek splnila a dne [datum] poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 150 000 Kč. Žalovaný svůj závazek neplnil, splátky nehradil řádně a včas a proto banka prohlásila zůstatek úvěru za okamžitě splatný ke dni 1. 8. 2019, listinou z téhož dne, kterou doručovala žalovanému prostřednictvím České pošty. Úvěruschopnost žalovaného byla dle tvrzení žalobkyně zkoumána dotazem na jeho příjmy a výdaje a poskytovatel úvěru si ověřoval tyto informace nahlédnutím do databází, z čehož je patrno, že si neověřoval jeho příjmy, ani výdaje, kromě případných splátek úvěrů či exekučních postihů, které mohl z příslušných databází zjistit. Z výpisů z účtů žalovaného mohla banka zjistit jeho pohyby na bankovním účtu, a z nich tedy zjistit, že v posledních měsících před poskytnutím úvěru (jako ostatně i poté) jeho kreditní obraty byly nižší než debetní a konečný zůstatek na účtu byl každý měsíc minimální. Příchozí platby v období přecházejícím poskytnutí úvěru nepřevyšovaly částku 10 000 Kč. Dopisem ze dne 31. 3. 2020 bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky žalobkyni s tím, že dlužná částka má byt uhrazena okamžitě. Předžalobní upomínka byla vyhotovena 23. 4. 2020. 4. Z výše uvedeného skutkového stavu je patrno, že žalovanému jako spotřebiteli ve smyslu § 419 občanského zákoníku byla právním předchůdcem žalobkyně jako poskytovatelem poskytnuta peněžní částka ve výši 150 000 Kč ve formě úvěru, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Na předmětnou smlouvu o úvěru, kterou upravuje ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku, se uplatní i právní úprava zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, a to i právní úprava zakotvená v § 86 a § 87 tohoto zákona. 5. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 6. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, věta první, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 7. Podle § 87 odst. 1 věta první, zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 8. Výše uvedená ustanovení § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je nutno vyložit tak, že poskytovatel úvěru je povinen zkoumat úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, jejíž součástí je taková obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím, o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Dle tvrzení žalobkyně zkoumal její právní předchůdce před uzavřením smlouvy schopnost žalovaného úvěr splácet, a to dotazem na jeho příjmy a výdaje rodinné, které však nebyly ničím ověřovány a poskytovatel úvěru vycházel z informací poskytnutých žalovaným při ústním pohovoru. Poskytovatel úvěru dle svého tvrzení nahlížel pouze do blíže neurčených databází, ze kterých však nemohl zjistit příjmy žalovaného ani jeho běžné výdaje (bydlení, výživné, doprava, pojištění atd.). Z toho je patrno, že právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy nezkoumal úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, která řádné prověření schopnosti spotřebitele úvěr splácet a vyvození důsledků z něj vyžaduje jako jednu ze základních povinností poskytovatele úvěru. Tím porušil ustanovení § 86 odst. 1 ZoSU, a proto je podle § 87 odst. 1 věta první téhož zákona smlouva o zápůjčce uzavřená s žalovaným neplatná. 9. S ohledem na tuto neplatnost smlouvy o úvěru si smluvní strany (případně jejich právní nástupci) musí svůj vzájemný vztah vypořádat dle ustanovení § 87 odst. 1 věty ZoSÚ, podle kterého je žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu, při zohlednění jeho dosavadního plnění. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl dle neplatné smlouvy žalovanému peněžní prostředky ve výši 150 000 Kč. Žalovaný dosud vrátil částku 82 230,36 Kč, a proto je povinen žalobkyni, které byla postoupena pohledávka za žalobcem z neplatné smlouvy o úvěru ze dne [datum], zaplatit částku 67 769,64 Kč. Žalovaný byl vyzván k vrácení poskytnuté částky do pěti dnů předžalobní výzvou ze dne 23. 4. 2020, která mu byla doručována téhož prostřednictvím České pošty, s.p. Při řádném doručování by se proto zásilka dostala do dispozice žalovaného nejpozději 26. 4. 2020 a pětidenní lhůta k vrácení poskytnutého úvěru uplynula 1. 5. 2020. Žalovaný se proto dostal do prodlení s vrácením dlužné částky následujícího dne a dle § 1970 občanského zákoníku je povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z dlužné částky ve výši 10 % ročně od 2. 5. 2020 do zaplacení. S ohledem na výše uvedené soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl (výrok I.) a ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok II.). 10. Protože žalovanému, který byl ve sporu úspěšnější, prokazatelně nevznikly žádné náklady spojené s tímto řízením, bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.