11 C 12/2021 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 000 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku rozsudku a dále částky 1 125 Kč jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky, když tuto částku měl žalovaný žalobkyni dlužit na základě smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně - společností [právnická osoba] a žalovaným dne 28. 10. 2016, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému neúčelový, bezhotovostní úvěr s pravidelnými měsíčními splátkami a možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu ve výši 35 000 Kč na dobu neurčitou. Smlouva byla uzavřena za pomoci prostředků komunikace na dálku prostřednictvím jedinečného osobního uživatelského účtu na webových stránkách [právnická osoba], kdy žalovaný doručil společnosti prostřednictvím webového rozhraní žádost o zaslání nabídky k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru, právní předchůdkyně žalobkyně následně prověřila totožnost dlužníka, kladně posoudila jeho úvěruschopnost a na základě tohoto zhodnocení mu zaslala nabídku k uzavření smlouvy o úvěru ve formě návrhu textu smlouvy včetně textu obchodních podmínek a dalších součástí smlouvy. Žalovaný potvrdil, že se s textem smlouvy seznámil a vyjádřil svou vůli akceptovat nabídku právní předchůdkyně žalobkyně tak, že ve svém uživatelském účtu vložil do příslušného pole unikátní identifikační kód, který mu byl zaslán na telefonní číslo, jež uvedl v rámci registrace, kliknul na příslušnou ikonu a potvrdil, že má zájem být vázán smlouvou o revolvingovém úvěru. Odesláním akceptace nabídky na základě vložení unikátního identifikačního kódu, který slouží jako elektronický podpis a jedinečná identifikace žalovaného, došlo k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru. Žalovaný se přitom zavázal úvěr včetně úroku z poskytnutého úvěru ve výši 8,5 % měsíčně sjednaného smlouvou a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky úvěru splatit vždy v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, anebo částkou 1 000 Kč podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Výše minimální pravidelné splátky i celkové dlužné částky byly dle smlouvy sdělovány dlužníkovi vždy ve výpisu. Žalovaný na základě dané smlouvy čerpal celkem částku ve výši 6 000 Kč, dostal se však do prodlení, když neuhradil ani minimální pravidelnou splátku, a to ani přes výzvy k zaplacení ze strany právní předchůdkyně žalobkyně. Vedle dlužné jistiny pak žalobkyně požadovala i zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 28. 1. 2017. Dále uvedla, že společnost [právnická osoba], postoupila předmětnou pohledávku dne 18. 12. 2019 na základě smlouvy o postoupení pohledávek na [právnická osoba] (správně [anonymizováno]) služby s.r.o. a tato společnost pak dne 19. 12. 2019 na žalobkyni, přičemž toto postoupení bylo žalovanému oznámeno. Ani po odeslání předžalobní výzvy žalovaný ničeho dalšího neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci usnesením ze dne 25. 2. 2021 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému doručeno dne 15. 3. 2021 náhradním způsobem – formou uložení u pošty a následným vhozením do domovní schránky, přičemž žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně tento souhlas vyslovila již v samotné žalobě. 4. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní a učinil tato skutková zjištění: Z listiny označené Standardní informace o spotřebitelském úvěru bez uvedení data, Obchodními podmínkami společnosti [právnická osoba] bez uvedení data a listinou označenou jako Rámcová smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne 27.10.2016 má soud postaveno v řízení na jisto, že právní předchůdkyně žalobkyně je společností, která poskytovala jako banka úvěry spotřebitelům a měla takto připraveno uzavřít smlouvu s žalovaným, kterému byla připravena poskytnout revolvingový úvěr až do výše úvěrového limitu ve výši 35 000 Kč s úrokovou sazbou 8,5 % měsíčně, RPSN měla činit 252,3 %. Na předloženém písemném vyhotovení listiny podpis žalovaného chybí, rovněž chybí jakýkoliv jiný unikátní způsob vyjádření vůle žalovaného předmětnou smlouvu daného obsahu skutečně uzavřít; přitom podle obchodních podmínek má být smlouva mezi stranami uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, kdy poté, co klient zašle žádost o uzavření smlouvy prostřednictvím webových stránek právní předchůdkyně žalobkyně, podle jejíhož obsahu právní předchůdkyně žalobkyně měla posoudit úvěruschopnost žalovaného a v případě, že se rozhodne žádost schválit, měla mu zaslat předsmluvní informace a pokud žalovaný tyto potvrdil, měl mu být zaslán prostřednictvím SMS na mobilní telefon, který předtím v žádosti o uzavření smlouvy uvedl, unikátní identifikační kód, který měl vložit do příslušného formulářového pole na webových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně a odesláním tímto způsobem měl písemně potvrdit přijetí smlouvy, případně tak mohl učinit i odesláním SMS zprávy z čísla mobilního telefonu, které bylo evidováno právní předchůdkyní žalobkyně na jméno žalovaného. Potvrzením o provedené platbě ze dne 28. 10. 2016 je pak prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poukázala na účet č. [bankovní účet] předmětného dne částku 6 000 Kč. Výzvou právní předchůdkyně žalobkyně vůči žalovanému formou výpisu z úvěrového účtu vedeného pod variabilním symbolem [číslo] je pak prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovaného, že aktuální celková dlužná částka k datu splatnosti činí 8 706 Kč, z toho 6 000 Kč je výběr, zbytek pak poplatky a úroky. 5. Listinou označenou jako postoupení pohledávky ze smlouvy ze dne 18. 12. 2019 uzavřené mezi společností [právnická osoba] a společností [právnická osoba], listinou označenou jako postoupení pohledávky ze smlouvy ze dne 19. 12. 2019 uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní, jakož i oznámeními o postoupení pohledávek ze dne 27. 5. 2020, je v řízení prokázáno, že společnost [právnická osoba] postoupila výše specifikovanou pohledávku za žalovaným nejprve na společnost [právnická osoba] a tyto společnost posléze na žalobkyni vždy za sjednanou úplatu, přitom toto postoupení bylo žalovanému oznámeno. 6. Předžalobní upomínkou ze dne 27. 5. 2020, včetně podacího lístku z téhož dne, bylo dále v řízení dále prokázáno, že právní zástupce žalobkyně touto upomínkou vyzval žalovaného k uhrazení dlužné částky do 3 dnů s upozorněním na možnost podání žaloby v případě neuhrazení dluhu ve stanovené lhůtě. 7. Všechny shora rozvedené a provedené důkazy přitom soud hodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že tyto jsou ve shodě a navzájem se doplňují a podporují. Z těchto důvodů, jakož i s ohledem na to, že k pravosti a správnosti těchto důkazů ani nikdo z účastníků nevznesl žádné námitky, soud následně všechny provedené a shora popsané důkazy vyhodnotil jako zcela věrohodné a pravdivé. Soud přitom provedl všechny důkazy navrhované účastníky, přičemž potřeba provedení dalších důkazů v řízení nevyšla najevo. 8. Z žalobkyní předložených důkazů učinil soud skutkový závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na jeho bankovní účet dne 28. 10. 2016 částku 6 000 Kč, kterou doposud žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně nevrátil, byť byl o toto vrácení upomínán. Ke dni 18. 12. 2019 došlo nejprve k postoupení této pohledávky na společnost [právnická osoba], následně ke dni 19. 12. 2019 na žalobkyni, přičemž změna osoby věřitele byla žalovanému oznámena. 9. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše tak