11 C 183/2021 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 11 750 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku rozsudku a dále částky 1 750 Kč jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky, když tuto částku měla žalovaná žalobkyni dlužit na základě smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovanou dne 18. 5. 2017, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované neúčelový, bezhotovostní úvěr s pravidelnými měsíčními splátkami a možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu ve výši 35 000 Kč na dobu neurčitou. Smlouva byla uzavřena za pomoci prostředků komunikace na dálku prostřednictvím jedinečného osobního uživatelského účtu na webových stránkách [právnická osoba], kdy žalovaná doručila společnosti prostřednictvím webového rozhraní žádost o zaslání nabídky k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru, právní předchůdkyně žalobkyně následně prověřila totožnost dlužníka, kladně posoudila jeho úvěruschopnost a na základě tohoto zhodnocení mu zaslala nabídku k uzavření smlouvy o úvěru ve formě návrhu textu smlouvy včetně textu obchodních podmínek a dalších součástí smlouvy. Žalovaná potvrdila, že se s textem smlouvy seznámila a vyjádřila svou vůli akceptovat nabídku právní předchůdkyně žalobkyně tak, že ve svém uživatelském účtu vložila do příslušného pole unikátní identifikační kód, který jí byl zaslán na telefonní číslo, jež uvedla v rámci registrace, klikla na příslušnou ikonu a potvrdila, že má zájem být vázána smlouvou o revolvingovém úvěru. Odesláním akceptace nabídky na základě vložení unikátního identifikačního kódu, který slouží jako elektronický podpis a jedinečná identifikace žalované, došlo k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru. Žalovaná se přitom zavázala úvěr včetně úroku z poskytnutého úvěru ve výši 8,5 % měsíčně sjednaného smlouvou a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky úvěru splatit vždy v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, anebo částkou 1 000 Kč podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Výše minimální pravidelné splátky i celkové dlužné částky byly dle smlouvy sdělovány dlužníkovi vždy ve výpisu. Žalovaná na základě dané smlouvy čerpala celkem částku ve výši 10 000 Kč, dostala se však do prodlení, když neuhradila ani minimální pravidelnou splátku, resp. neuhradila ničeho, a to ani přes výzvy k zaplacení ze strany právní předchůdkyně žalobkyně. Vedle dlužné jistiny pak žalobkyně požadovala i zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 19. 8. 2017 a kapitalizovaný úrok ve výši 2 578,03 Kč. Dále uvedla, že společnost [právnická osoba], postoupila předmětnou pohledávku dne 18. 12. 2019 na základě smlouvy o postoupení pohledávek na [právnická osoba] (správně [anonymizováno]) služby s.r.o. a tato společnost pak dne 19. 12. 2019 na žalobkyni, přičemž toto postoupení bylo žalované oznámeno. Ani po odeslání předžalobní výzvy žalovaná ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci usnesením ze dne 9. 6. 2021 vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byla současně poučena, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. její souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalované doručeno dne 28. 6. 2021 náhradním způsobem – formou uložení u pošty a následným vyvěšením na úřední desce soudu, přičemž žalovaná se k této výzvě nijak nevyjádřila a soud proto vycházel z toho, že žalovaná s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně tento souhlas vyslovila již v samotné žalobě. 4. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní a učinil tato skutková zjištění: Z listiny označené jako Standardní informace o spotřebitelském úvěru bez uvedení data, Obchodními podmínkami společnosti [právnická osoba] bez uvedení data, Standardními podmínkami smlouvy o úvěru, listinou označenou jako Smlouva o revolvingovém úvěru ze dne 18. 5. 2017 a předloženým občanským průkazem žalované má soud postaveno v řízení na jisto, že právní předchůdkyně žalobkyně je společností, která poskytovala jako banka úvěry spotřebitelům a měla takto připraveno uzavřít smlouvu se žalovanou, které byla připravena poskytnout revolvingový úvěr až do výše úvěrového limitu ve výši 35 000 Kč s úrokovou sazbou 8,5 % měsíčně, RPSN měla činit 264,42 % Smlouva přitom podle čl. IX. bodu 8. měla nabýt platnosti a účinnosti okamžikem jejího podpisu, ale na předloženém písemném vyhotovení listiny však jakýkoliv podpis žalované chybí, rovněž chybí jakýkoliv jiný unikátní způsob vyjádření vůle žalované předmětnou smlouvu daného obsahu skutečně uzavřít; přitom podle obchodních podmínek má být smlouva mezi stranami uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, kdy poté, co klient zašle žádost o uzavření smlouvy prostřednictvím webových stránek právní předchůdkyně žalobkyně, podle jejíhož obsahu právní předchůdkyně žalobkyně měla posoudit úvěruschopnost žalované a v případě, že se rozhodne žádost schválit, měla jí zaslat předsmluvní informace a pokud žalovaná tyto potvrdila, měla jí být zaslána prostřednictvím SMS na mobilní telefon, který předtím v žádosti o uzavření smlouvy uvedla, unikátní identifikační kód, který měla vložit do příslušného formulářového pole na webových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně a odesláním tímto způsobem měla písemně potvrdit přijetí smlouvy, případně tak mohla učinit i odesláním SMS zprávy z čísla mobilního telefonu, které bylo evidováno právní předchůdkyní žalobkyně na jméno žalované. Potvrzením o provedené platbě ze dne 18. 5. 2017 je pak prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poukázala na účet č. [bankovní účet] předmětného dne částku 10 000 Kč. Výzvou právní předchůdkyně žalobkyně vůči žalované formou výpisu z úvěrového účtu vedeného pod variabilním symbolem [číslo] je pak prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovanou, že aktuální celková dlužná částka k datu splatnosti činí 14 356,36 Kč, z toho 10 000 Kč je výběr, zbytek pak poplatky a úroky. 5. Listinou označenou jako postoupení pohledávky ze smlouvy ze dne 18. 12. 2019 uzavřené mezi společností [právnická osoba] a společností [právnická osoba], listinou označenou jako postoupení pohledávky ze smlouvy ze dne 19. 12. 2019 uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní, jakož i oznámeními o postoupení pohledávek ze dne 15. 9. 2020, je v řízení prokázáno, že společnost [právnická osoba] postoupila výše specifikovanou pohledávku za žalovanou nejprve na společnost [právnická osoba] a tato společnost posléze na žalobkyni vždy za sjednanou úplatu, přitom toto postoupení bylo žalované písemně oznámeno. 6. Předžalobní upomínkou ze dne 15. 9. 2020 včetně podacího lístku z téhož dne, bylo dále v řízení dále prokázáno, že právní zástupce žalobkyně touto upomínkou vyzval žalovanou k uhrazení dlužné částky s upozorněním na možnost podání žaloby v případě neuhrazení dluhu ve stanovené lhůtě. 7. Všechny shora rozvedené a provedené důkazy přitom soud hodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že tyto jsou ve shodě a navzájem se doplňují a podporují. Z těchto důvodů, jakož i s ohledem na to, že k pravosti a správnosti těchto důkazů ani nikdo z účastníků nevznesl žádné námitky, soud následně všechny provedené a shora popsané důkazy vyhodnotil jako zcela věrohodné a pravdivé. Soud přitom provedl všechny důkazy navrhované účastníky, přičemž potřeba provedení dalších důkazů v řízení nevyšla najevo. 8. Z žalobkyní předložených důkazů učinil soud skutkový závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na její bankovní účet dne 18. 5. 2017 částku 10 000 Kč, kterou doposud žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně nevrátila, byť byla o toto vrácení upomínána. Ke dni 18. 12. 2019 došlo nejprve k postoupení této pohledávky na společnost [právnická osoba], následně ke dni 19. 12. 2019 na žalobkyni, přičemž změna osoby věřitele byla žalované písemně oznámena. 9. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může vě