11 C 234/2021-16 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 1 744 Kč spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně je příspěvkovou organizací, jejímž předmětem činnosti je poskytování a organizace ústavní i ambulantní základní a specializované diagnostické a léčebné péče, jakož i zajišťování ostatních služeb s poskytováním zdravotní péče souvisejících. Žalobkyně poskytla žalovanému zdravotní péči ve formě ošetření na neurologické ambulanci dne 21. 7. 2019. V důsledku čehož žalobkyni vznik nárok na úhradu regulačního poplatku ve výši 90 Kč. Žalovaný tuto svoji povinnost uznal písemně co do důvodu a výše a zavázal se danou částku uhradit. Žalobkyně dále poskytla žalovanému dne 21. 7. 2019 převoz sanitním vozidlem z [nemocnice] do [obec] na protialkoholní záchytnou stanici včetně doprovodu Policie, přičemž tato služba není hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Žalobkyně vystavila žalovanému dne 5. 8. 2019 daňový doklad na částku 1 654 Kč, splatný dne 19. 8. 2019. Tento doklad zaslala žalovanému spolu s vyúčtováním jízdy sanitním vozem. Cena byla vypočtena dle sazebníku kilometrů stanoveného VZP a dle cenového předpisu [číslo] Sb. Žalovaný do současné doby svůj dluh neuhradil ani částečně, byť byl žalobkyní o úhradu řádně upomínán. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci usnesením ze dne 20. 7. 2021 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému doručeno dne 9. 8. 2021 náhradním způsobem – formou uložení u pošty a následným vyvěšením na úřední desku soudu, přičemž žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně tento souhlas vyslovila již v samotné žalobě. 4. Z předložených listin, tj. z daňového dokladu ze dne 5. 8. 2019, vyúčtování jízdy sanitním vozidlem ze dne 31. 7. 2019, dokladu z finanční účtárny ze dne 31. 7. 2019, uznání dluhu ze dne 21. 7. 2019 a předžalobní upomínky ze dne 13. 8. 2020 včetně podacího archu, byl zjištěn skutkový stav, že žalovaný byl dne 21. 7. 2019 ošetřen na neurologické ambulanci, kde byl stanoven regulační poplatek ve výši 90 Kč. Regulační poplatek se zavázal uhradit ke dni podpisu listiny označené jako uznání dluhu, což neučinil. Dne 21. 7. 2019 byl žalovaný převezen sanitním vozidlem z [nemocnice] do [obec] na protialkoholní záchytnou stanici, přičemž žalobkyně za tento převoz vystavila žalovanému dne 5. 8. 2019 daňový doklad na částku 1 654 Kč, splatnou dne 19. 8. 2020, na kterou žalovaný doposud ničeho neuhradil. 5. Podle § 16a odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění ve znění účinném od 1. 1. 2015, Pojištěnec, anebo za něj jeho zákonný zástupce, je povinen hradit poskytovateli regulační poplatek ve výši 90 Kč za využití lékařské pohotovostní služby nebo pohotovostní služby v oboru zubní lékařství (dále jen„ pohotovostní služba“). 6. Podle § 24 odst. 3 věta před středníkem zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba. 7. Podle § 89e odst. 1 věta prvá zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. 8. Podle § 2053 věta prvá zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá 9. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Po právní stránce soud posoudil žalobou uplatněný nárok žalobkyně na zaplacení částky 1 744 Kč s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je plně důvodná a lze jí proto zcela vyhovět. Dle výše uvedeného skutkového stavu žalovanému vznikla v důsledku ošetření na neurologické ambulanci dne 21. 7. 2019 povinnost zaplatit žalobkyni regulační poplatek ve výši 90 Kč dle § 16a zákona č. 48/1997 Sb., jak tato výše vyplývá z písemných uznání dluhu žalovaným ze dne 21. 7. 2019, když ve smyslu ust. § 2053 o. z., se má za to, že uvedený dluh v předmětné výši a době uznání trval. Dále byla žalovanému dne 21. 7. 2019 poskytnuta ze strany žalobkyně přeprava z [nemocnice] v [obec] na Protialkoholní záchytnou stanici ve [obec] sanitním vozidlem, přičemž vzhledem k tomu, že u žalovaného byla prokázána přítomnost alkoholu v krvi, byl povinen náklady na tuto přepravu zaplatit právě žalovaný. Pokud tedy přeprava byla provedena na náklady žalobkyně, vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení ve výši 1 654 Kč, tak jak bylo žalobkyní vyúčtováno v souladu s vyhláškou č. 301/2018 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami a daňovým dokladem ze dne 5. 8. 2019 s datem splatnosti ke dni 19. 8. 2019. Žalovaný však svůj dluh doposud neuhradil, a to i přes upomínku ze strany žalobkyně. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě vyhověl a žalovaného zavázal zaplatit žalobkyni částku 1 744 Kč spolu s úroky z prodlení v zákonné výši, specifikované ve výroku rozsudku shora, když žalovaný se nezaplacením té které částky dostal dnem následujícím po uplynutí lhůty k plnění do prodlení a žalobkyni proto v souladu s ust. § 1970 o. z. vznikl nárok na úhradu úroků z prodlení. 12. Soudem stanovená lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku má oporu v ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., neboť pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek, soud v daném případě zejména s ohledem na nízkou výši a naopak už delší dobu trvání dluhu, jakož i dosavadní zcela pasivní postoj žalovaného k tomuto dluhu žádné důvody neshledal, respektive tyto důvody nebyly účastníky ani tvrzeny. 13. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal procesně zcela úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení, a to dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Sazba odměny advokáta za jeden úkon právní služby činí dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. částku 200 Kč (za 3 úkony právní služby učiněné právní zástupkyní žalobkyně do podání žaloby – za přípravu a převzetí zastoupení, sepis kvalifikované výzvy k plnění a sepis žaloby). Za tyto tři úkony jí náleží odměna ve výši 600 Kč. Dále jí byla přiznána náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (3 x 100 Kč) a 21% DPH ve výši 189 Kč. Celkové náklady řízení před soudem prvého stupně včetně zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč činí 1 489 Kč.