14 C 190/2021-32 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se návrhem na vydání platebního rozkazu ze dne 15.4.2021 domáhala u zdejšího soudu po žalované zaplacení částky ve výši 29 160 Kč s příslušenstvím, a to na základě neuhrazených televizních poplatků. 2. Žalobkyně žalobu zdůvodnila tím, že žalovaná společnost je držitelem televizního přijímače, přihlásila se do příslušné evidence držitelů televizních přijímačů a tedy plátců televizního poplatku, a to k 1.9.2009. Za leden 2020 neuhradila televizní poplatek ve výši 29 160 Kč. Úroky žalobkyně kapitalizovala ve výši 3 544,46 Kč. 3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne 26.5.2021 a uvedla, že se žalobou nesouhlasí. Žalovaná nezpochybňuje, že je poplatníkem televizního poplatku podle zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, že splnila svou evidenční povinnost a přihlásila se do příslušné evidence držitelů televizního přijímače a je plátce televizního poplatku od 1.9.2009, od té doby však řádně hradí všechny televizní poplatky v zákonné výši 135 Kč měsíčně. Žalovaná v současné době drží 18 televizních přijímačů, ročně hradí platbu za 18 televizních přijímačů po 135 Kč měsíčně v celkové výši 29 160 Kč. Pokud žalobkyně tvrdí, že v lednu 2020 neuhradila 29 160 Kč, toto se nezakládá na pravdě, neboť žalovaná uhradila 20.1.2020 částku ve výši 29 160 Kč, jak vyplývá z předloženého bankovního výpisu, přičemž se jedná o splnění poplatkové povinnosti za leden až prosinec 2020. Proto žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. 4. Žalobkyně se k námitce žalované vyjádřila podáním ze dne 23.6.2021 a soudu uvedla, že žalobu vzala z důvodu duplicitního hrazení v celém rozsahu zpět a požádala pouze o přiznání částky ve výši 2 135 Kč. 5. Z obsahu spisového materiálu vyplývá, že ve věci vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 14 C 190/2021 k žádnému zpětvzetí ze strany žalobkyně nedošlo, takovým podáním zdejší soud nedisponuje. 6. S ohledem na nejasnosti vyplývající ze spisu soud ve věci nařídil jednání, žalobkyně se k jednání nedostavila, z jednání se omluvila. 7. Žalovaná u jednání zopakovala své námitky, to, že se žalobou nesouhlasí, odkázala na svá písemná vyjádření, která jsou součástí spisu, žaloba není důvodná, žalovaná částka byla ze strany žalované společnosti v plné výši zaplacena. K tomu žalovaná předložila přehled předpisů a plateb ze dne 26.5.2021, přehled předpisů a plateb ze dne 15.11.2021, doklad o zaplacení – výpis z účtu. 8. Žalovaná u jednání upřesnila námitky, uvedla, že skutečně žalovaná společnost je držitelem televizního přijímače, je v evidenci držitelů od 1.9.2019, televizní poplatek činí 135 Kč za každý televizní přijímač měsíčně, žalovaná drží 18 přijímačů, dohromady se měsíčně jedná o televizní poplatky ve výši 2 430 Kč a ročně o 29 160 Kč. Není pravda, že by žalovaná neuhradila televizní poplatky za 18 přijímačů v roce 2020, jak tvrdí žalobkyně, žalovanou částku ve výši 29 160 Kč žalovaná zaplatila v lednu 2020, jak vyplývá z výpisu z účtu. Žalovaná namítla, že nejasnosti jsou na straně žalobkyně, která pod stejným identifikačním číslem žalované společnosti eviduje dva subjekty a požaduje hrazení televizního poplatku duplicitně. 9. Soud ve věci prováděl dokazování čtením listinných důkazů, a to přehledem předpisů a plateb, evidenčním listem poplatníka, výpisem z účtu, předžalobní výzvou, přehledem předpisů a plateb, přihlášení poplatníka a specifikací výpočtu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení. 10. Soud všechny důkazy posoudil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl ke zjištění skutkového stavu věci: Česká televize je podle zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích příjemcem televizních poplatků, které činí 135 Kč měsíčně. Žalovaná společnost v roce 2020 byla držitelem 18 televizních přijímačů, byla řádně evidována do příslušné evidence držitelů televizních přijímačů a tudíž plátců televizních poplatků, a to od 1.9.2009. Jako držitel televizního přijímače řádně hradila televizní poplatky ve výši 135 Kč měsíčně, které v případě 18 televizních přijímačů činí částku 2 430 Kč měsíčně, za 12 měsíců roku 2020 se jedná o částku 29 160 Kč. Předmětná částka byla, jak vyplývá z výpisu z účtu dne 20.1.2020, České televizi zaplacena, když variabilní symbol odchozí platby [číslo] odpovídá předžalobní výzvě ze dne 17.1.2020 a jedná se o variabilní symbol [číslo]. 11. Tato skutková zjištění učinil soud ze všech předložených listinných důkazů, které vzájemně korespondují a nepochybně prokazují skutkový stav věci, respektive prokazují důvodnost námitek žalované společnosti. V průběhu řízení nebylo sporu o tom, že žalobkyně je příjemcem televizního poplatku ve výši 135 Kč měsíčně, že jeho zákonná výše činí 135 Kč měsíčně, žalovaná nezpochybňovala, že je držitelem televizních přijímačů, v roce 2020 se jednalo o 18 přijímačů. Těmto 18 přijímačům odpovídá poplatková povinnost v měsíční výši 2 430 Kč a v roční výši 29 160 Kč. Z předloženého výpisu z účtu jednoznačně vyplývá že žalovaná částka byla již 20.1.2020 zaplacena, a to za rok 2020, tedy za období od ledna do prosince roku 2020. Žalovaná tudíž žalobkyni ničeho nedluží. Námitky žalované jednoznačně prokazuje výpis z účtu, ze kterého je zřejmé, že platba ve prospěch žalobkyně ve výši 29 160 Kč odešla dne 20.1.2020, jedná se o žalovanou částku ve výši 29 160 Kč. Tyto důkazy podporuje i přehled plateb ze dne 26.5.2021 s uvedením stejného identifikačního čísla prostřednictvím variabilního symbolu a stejně evidenční list poplatníka České televize. V neposlední řadě variabilní symbol odpovídá i předžalobní výzvě ze dne 17.1.2020. V daném případě tak soud nemá pochybnosti o tom, že žalovaná částka byla zaplacena a žaloba nebyla podána důvodně. Těmto závěrům soudu odpovídá i sdělení žalobkyně ze dne 23.6.2021, ze kterého vyplývá, že žalobu vzala v celém rozsahu zpět z důvodu duplicitního hrazení a namítala, že k pochybení došlo na straně žalované společnosti, která se neodhlásila z evidence poplatníků. V daném případě soud žádné zavinění na straně žalované společnosti neshledal, neboť dle závěru soudu se jedná o pochybení na straně žalobkyně, která naopak požadovala po žalované společnosti hrazení televizních poplatků 2x, a to pod různými variabilními symboly. Navíc žalobkyně přesto, že tvrdila zpětvzetí žaloby, žádný takový úkon u soudu neučinila. 12. Podle § 3 zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích poplatníkem rozhlasového poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. 13. Podle § 6 zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích měsíční výše rozhlasového poplatku činí 45 Kč, měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč. 14. Podle § 7 odst. 1 citovaného zákonu poplatník platí rozhlasový nebo televizní poplatek provozovateli vysílání ze zákona buď přímo, nebo prostřednictvím pověřené osoby. 15. Podle § 7 odst. 2 citovaného zákona je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. 16. Podle § 10 zákona č. 348/2005 Sb. nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 17. V projednávaném případě po zjištění skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla ke zdejšímu soudu podána důvodně, pokud byla podána dne 15.4.2021, k tomuto datu žádná dlužná částka neexistovala, neboť žalovaná společnost řádně předepsanou výši televizních poplatků uhradila dne 20.1.2020, ničeho tedy žalobkyni nedluží na televizním poplatku, veškeré televizní poplatky za všechny přijímače má uhrazeny, jak vyplývá z předložených listinných důkazů. Soud proto žalobě nevyhověl a výrokem I. žalobu v celém rozsahu zamítl. 18. Žalobkyně byla zcela procesně úspěšná, má proto právo na zaplacení účelně vynaložených nákladů řízení, které představuje 1 úkon právního zastoupení, a to vyjádření k žalobě ze dne 26.5.2021. Vzhledem k tomu, že se žalovaná společnost ve zbytku nákladů řízení vzdala, přiznal jí soud jako procesně úspěšnému účastníku řízení podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na zaplacení účelně vynaložených nákladů řízení, které představuje 1 úkon právního zastoupení po 2 300 Kč podle § 7 odst. 1 adv. tarifu, 1 režijní paušál po 300 Kč, celkem 2 600 Kč, DPH ve výši 546 Kč, celkem 3 146 Kč Tyto náklady řízení je žalobkyně povinna zaplatit žalované do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalované.