14 C 333/2021-19 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 25. 6. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 5 988,63 Kč s příslušenstvím, a to na základě neoprávněného odběru elektrické energie. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Usnesením Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 8. 9. 2021 byla žalovaná vyzvána, aby se podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřila, zda souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byla současně poučena, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud mít za to, že s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí stejně jako žalobkyně, která svůj souhlas vyslovila v žalobě samotné. 4. Soud při zjišťování skutkového stavu věci vycházel z listinných důkazů, které předložila žalobkyně, a to z protokolu o kontrole odběrného místa, protokolu o předání bytu se stavy elektroměru, výpočtu náhrady škody, cenových rozhodnutí ERÚ, protokolu o přezkoušení elektroměru v AMS, osvědčení o přezkoušení elektroměru v AMS, ceníku služeb, dopisu žalobkyně o neoprávněném odběru vč. doručenky o převzetí, faktury, upomínky a předžalobní upomínky k plnění vč. dodejky. 5. Soud všechny předložené listinné důkazy posoudil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl ke zjištění tohoto skutkového stavu věci: Žalobkyně je provozovatelem distribuční soustavy a držitelem licence [číslo] na distribuci elektřiny podle energetického zákona. Zaměstnanci žalobkyně bylo dne 14. 8. 2020 kontrolou zjištěno, že žalovaná prováděla na odběrném místě [číslo] na adrese [adresa žalované]. Byl sepsán protokol o kontrole odběrného místa, z něhož se podává, že dle sdělení vlastníka bytu, paní [jméno] [příjmení], bytem [adresa žalované], v období od 28. 7. 2020 do dne kontroly a demontáže elektroměru dne 14. 8. 2020 bydlela a užívala odběrné místo žalovaná. Žalobkyně předložila i předávací protokol k bytu – odběrnému místu ze dne 1. 7. 2020, kterým žalovaná potvrdila převzetí bytu se stavy elektroměru [číslo] VT – vysoký tarif 4 557 kWh a NT – nízký tarif 47 215 kWh, přičemž stav elektroměru zjištěný ke dni jeho demontáže dne 14. 8. 2020 byl VT – vysoký tarif 4 616 kWh a NT – nízký tarif 47 866 kWh; množství neoprávněně odebrané elektřiny je pak rozdílem uvedených stavů, tj. 710 kWh. Elektroměr byl z odběrného místa dne 14. 8. 2020 demontován a odběrné místo bylo zajištěno proti neoprávněné manipulaci. Neoprávněným odběrem elektřiny byla žalobkyni způsobena škoda v celkové výši 4 057,47 Kč, přičemž výpočet byl proveden vynásobením množství odebrané elektrické energie (710 kWh) a ceny odchylky a ostatních regulovaných služeb stanovené pro případ zjištění neoprávněného odběru ve výši podle příslušných cenových rozhodnutí ERÚ (5, 71475 Kč/kWh). Žalobkyně žalobou uplatnila rovněž i náklady vynaložené na přezkoušení elektroměru v autorizovaném metrologickém středisku ve výši 1 931,16 Kč, a to pro podezření na zásah do elektroměru, jelikož tento byl v minulosti na odběrném místě již zaznamenán; zásah však nebyl zjištěn. Žalobkyně informovala v dopise ze dne 22. 1. 2021 žalovanou o neoprávněném odběru a o výši náhrady škody, která takto vznikla. Žalobkyně pak na celkovou dlužnou částku ve výši 5 988,63 Kč vystavila žalované fakturu [variabilní symbol] se splatností dne 22. 2. 2021. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky upomínkou ze dne 9. 3. 2021 a předžalobní upomínkou ze dne 24. 3. 2021, která je výzvou se základním skutkovým a právním rozborem věci, ani přes tyto upomínky však ničeho neuhradila. 6. Uvedená skutková zjištění učinil soud ze všech předložených listinných důkazů, které vzájemně korespondují a prokazují skutkový stav věci, kdy v prvé řadě soud vycházel z protokolu o kontrole odběrného místa a z protokolu o přezkoušení elektroměru v AMS. Soud dále připomíná, že žalovaná se k žalobě nevyjádřila, souhlasila s projednáním věci bez nařízení jednání. V průběhu řízení žalovaná nezpochybňovala věrohodnost ani pravdivost předložených listinných důkazů ani vyčíslené pohledávky. 7. Podle § 51 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dle jen„ energetický zákon“) neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. 8. Podle § 51 odst. 2 energetického zákona se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje. 9. Dle § 51 odst. 3 energetického zákona při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. 10. Podle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny (dále jen„ vyhláška“) se při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny. 11. Dle § 9 odst. 9 vyhlášky výše náhrady škody se stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle odstavce 1 nebo vypočtené podle odstavce 8 cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, přičemž cena neoprávněně odebrané elektřiny je složena z a) ceny za silovou elektřinu, která se ocení pevnou cenou stanovenou pro zúčtování odchylky za dodávku kladné regulační energie, b) ceny za službu distribuční soustavy, kde za složku ceny služby distribuční soustavy na podporu podporovaných zdrojů se použije částka 495 Kč/MWh, a kde se v síti nízkého napětí použije sazba C 02d nebo D 02d podle kategorie odběru elektřiny, c) daně z přidané hodnoty a daně z elektřiny. 12. Podle § 9 odst. 12 vyhlášky součástí náhrady škody vzniklé provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy je i právo na úhradu prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, neoprávněné dodávky elektřiny, neoprávněného přenosu elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny, jejich přerušení a přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za přenos elektřiny nebo za distribuci elektřiny. 13. Po zjištění skutkového stavu věci posoudil soud žalobu po právní stránce ve smyslu shora uvedených ustanovení právních předpisů a dospěl k závěru, že žaloba byla ke zdejšímu soudu podána důvodně. V řízení bylo nepochybně prokázáno, že žalovaná neoprávněně – bez právního důvodu – odebírala elektřinu z elektrizační soustavy na odběrném místě [číslo] na adrese [adresa žalované], kdy za období od 28. 7. 2020 do 14. 8. 2020 žalovaná takto nedovoleně odebrala 710 kWh. Neoprávněným odběrem elektřiny způsobila žalovaná žalobkyni škodu v celkové výši 4 057,47 Kč (§ 51 odst. 3 energetického zákona ve spojení s § 9 odst. 1 a 9 vyhlášky). Žalobkyně má pak nárok i na náklady vynaložené na přezkoušení elektroměru v autorizovaném metrologickém středisku, což bylo provedeno pro podezření na zásah do elektroměru, a to ve výši 1 931,16 Kč (§ 9 odst. 12 vyhlášky). S ohledem na tyto závěry soudu a s ohledem na to, že žalovaná ani přes upomínky žalobkyně ničeho na celkovou dlužnou částku 5 988,63 Kč neuhradila, shledal soud žalobu v celém rozsahu po právu a výrokem I. této vyhověl, kdy v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, zavázal žalovanou i k náhradě žalobkyní požadovaných zákonných úroků z prodlení, a to ode dne následujícího po dni splatnosti faktury [variabilní symbol], tj. od 23. 2. 2021, do zaplacení. To to vše je žalovaná povinna uhradit do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 14. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého procesně úspěšný účastník řízení má právo na zaplacení účelně vynaložených nákladů řízení. Protože v řízení byla plně procesně úspěšná žalobkyně, zavázal soud žalovanou nahradit žalobkyni náklady řízení v celkové výši 1 000 Kč, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a částku 600 Kč jako dvě paušální náhrady dle § 2 odst. 3 a § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, za předžalobní výzvu a podanou žalobu. Tyto náklady řízení dle výroku II. je žalovaná povinna z