15 C 198/2021-16 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se domáhala proti žalované zaplacení částky 2 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná uzavřela s původním věřitelem, tj. společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO] (dále jen "původní věřitel") smlouvu o úvěru v souladu se smluvními podmínkami původního věřitele. 2. Původní věřitel uzavřel se žalovanou dne 29.1.2019 smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytl žalované úvěr ve výši 2 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 30.3.2019. Žalovaná úvěr v poskytnuté výši čerpala, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. 3. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaná zahájila kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Žalovaná dále uvedla číslo svého bankovního účtu, a aby byla registrace žalované jakožto žadatele o úvěr definitivní, odsouhlasila znění rámcové úvěrové smlouvy a zavázala se odeslat ze svého bankovního účtu odměnu za vytvoření uživatelského účtu ve výši 1 Kč dle čl. 4 Rámcové úvěrové smlouvy. Žalované bylo přiděleno klientské číslo [číslo] [číslo] a jako variabilní symbol identifikující veškeré vzájemné platby mezi stranami bylo dohodnuto buď klientské číslo, nebo číslo úvěru. Žalovaná následně uhradila odměnu za vytvoření uživatelského účtu ve výši 1 Kč ze svého výše zmíněného bankovního účtu na bankovní účet původního věřitele. Připsáním této platby byla registrace žalované dokončena a žalované vzniklo právo žádat přes webové rozhraní původního věřitele o poskytnutí konkrétního úvěru, a to vždy pomocí uživatelského jména a hesla. 4. Žalovaná zaslala původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet byla na mobilní telefon žalované zaslána SMS zpráva s aktivačním kódem, který nakonec žalovaná zadala ve svém uživatelském účtu (příp. vyplněním formuláře jednotlivé smlouvy o úvěru na webových stránkách původního věřitele ze svého uživatelského účtu). Žalovaná návrh smlouvy akceptovala zadáním akceptačního kódu ze SMS zprávy (příp. vyplněním formuláře jednotlivé smlouvy o úvěru na webových stránkách původního věřitele ze svého uživatelského účtu) a původní věřitel úvěr žalované vyplatil ze svého firemního bankovního účtu vedeného u bankovního ústavu [označení bankovního ústavu] [obec] [anonymizováno] na bankovní účet žalované č. [bankovní účet] vedeného u bankovního ústavu [označení bankovního ústavu] [obec] [anonymizováno], a to pod variabilním symbolem odpovídajícímu klientskému číslu, číslu smlouvy nebo rodnému číslu žalované. 5. Smlouva o úvěru nebyla sjednána písemně, avšak její text včetně Rámcové úvěrové smlouvy žalovaná na svém uživatelském účtu ve webové službě původního věřitele odsouhlasila (v opačném případě by úvěr nemohl být poskytnut). K uživatelskému účtu měla pomocí vlastního hesla přístup jen žalovaná. Úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované (ze kterého byla dříve převedena platba ve výši 1 Kč, vizte výše). Původní věřitel identifikoval platbu úvěru uvedením klientského čísla. Žalovaná se dle čl. 8 Rámcové úvěrové smlouvy, jejíž text odsouhlasila, zavázala uhradit poplatek za poskytnutí úvěru. 6. Předmětem žalobního návrhu je tedy pohledávka skládající se z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 2 000 Kč a z případného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 0 Kč. 7. Konečná dlužná částka tak činí částku 2 000 Kč. 8. Pokud by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru, požaduje žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované, na jejíž bankovní účet byla žalobkyní dlužná částka převedena. Jestliže by žalovaná zpochybnila poskytnutí peněžních prostředků její osobě původním věřitelem, pak žalobkyně požaduje, aby soud provedl důkaz vyjádřením banky, na jejíž účet byla připsána jistina úvěru z účtu původního věřitele. Tím bude prokázáno poskytnutí úvěru žalované. 9. Úvěruschopnost žalované byla ze strany původního věřitele prověřována prostřednictvím databází, dále doložením potvrzení o příjmu a porovnáním příjmové a výdajové stránky dlužníka, což je vyobrazeno v kartě klienta. 10. Právní předchůdkyně žalobkyně následně uzavřela dne 12.5.2020 s žalobkyní smlouvu o postoupení předmětné pohledávky za žalovanou na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 26.5.2020. 11. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 12. Soud ve věci výzvou 23.6.2021 vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda podle § 115a občanského soudního řádu (dále i jen o.s.ř.) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byla současně poučena, že nevyjádří-li se do 10-ti dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. její souhlas předpokládat. Tato výzva byla žalované řádně doručena dne 12.7.2021 náhradním způsobem – formou uložení u pošty, přičemž však se žalovaná k této výzvě nijak nevyjádřila a soud proto vycházel z toho, že žalovaná s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas už v žalobě. 13. Soud provedl dokazování listinami založenými žalobcem a dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] a žalovanou byla dne 29.1.2019 uzavřena dohoda prostřednictvím prostředků komunikace na dálku a označena jako Smlouva o úvěru [číslo] podle které se [právnická osoba] zavázala poskytnout a také dne 29.1.2019 skutečně poskytla žalované peněžní prostředky - zápůjčku ve výši 2 000 Kč, tyto peněžní prostředky byly žalované poukázány na její bankovní účet uvedený ve smlouvě. Žalovaná se zavázala vrátit bance celkem částku 2 000 Kč, ve lhůtě 30 dnů, do 28.2.2019. Žalovaná však své povinnosti vyplývající ze smlouvy neplnila řádně, když doposud dluží částku 2000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně následně uzavřela dne 12.5.2020 s žalobkyní smlouvu o postoupení předmětné pohledávky za žalovanou na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 26.5.2020. 14. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 15. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 16. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 17. Po právní stránce soud posoudil danou věc ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud má v prvé řadě za to, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne 29.1.2019 uzavřena smlouva o úvěru, na podkladě které banka poskytla žalované bezúčelný úvěr ve výši 2 000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit do 28.2.2019 Tato smlouva tak měla všechny podstatné náležitosti daného smluvního typu ve zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Vzhledem ke skutečnosti, že právní předchůdkyně žalobkyně při poskytnutí těchto finančních služeb vystupovala v rámci své podnikatelské činnosti, zatímco žalovaná vystupovala jako fyzická osoba, která nejednala v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání