15 C 275/2020-29 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky 6.000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že zahraniční [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno], se [sídlem]: [adresa], [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země] (dále jen [právnická osoba]“), jakožto původní věřitel pohledávek a postupitel, uzavřela dne 27.12.2019 smlouvu o postoupení pohledávek se společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ], [obec] (dále jen„ [právnická osoba]“) jakožto postupníkem. Na základě této smlouvy došlo k postoupení souboru pohledávek ze [právnická osoba] na [právnická osoba], a to včetně pohledávky, jejíž uhrazení na základě tohoto návrhu žalobce požaduje. Kompletní seznam postoupených pohledávek je pak přílohou smlouvy, která je nedílnou součástí smlouvy. 2. [právnická osoba] dne 10.3.2018 jakožto věřitel uzavřela s žalovaným jakožto dlužníkem smlouvu o revolvingovém úvěru (dále jen„ smlouva“). Nedílnou součástí smlouvy jsou dle čl. I odst. 2 smlouvy obchodní podmínky [právnická osoba] [příjmení] [jméno] ke spotřebitelským úvěrům poskytovaným spotřebitelům s trvalým pobytem v České republice (dále jen„ obchodní podmínky“). Smlouva byla uzavřena za pomoci prostředků komunikace na dálku prostřednictvím jedinečného osobního uživatelského účtu na webových stránkách [právnická osoba] v souladu s čl. čl. 4 obchodních podmínek. Žalovaný doručil [právnická osoba] prostřednictvím webového rozhraní žádost o zaslání nabídky k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru. Společnost [právnická osoba] následně prověřila totožnost dlužníka, kladně posoudila jeho úvěruschopnost a na základě tohoto zhodnocení zaslala dlužníkovi nabídku k uzavření smlouvy o úvěru ve formě návrhu textu smlouvy včetně textu obchodních podmínek a dalších součástí smlouvy. Žalovaný potvrdil, že se s textem smlouvy seznámil a vyjádřil svou vůli akceptovat nabídku [právnická osoba] tak, že ve svém uživatelském účtu vložil do příslušného pole unikátní identifikační kód, který mu byl zaslán na telefonní číslo, jež uvedl v rámci registrace, kliknul na příslušnou ikonu a potvrdil, že má zájem být vázán smlouvou o revolvingovém úvěru. 3. Odesláním akceptace nabídky na základě vložení unikátního identifikačního kódu, který slouží jako elektronický podpis a jedinečná identifikace žalovaného, došlo k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru. 4. Na základě smlouvy se věřitel zavázal žalovanému poskytnout neúčelový, bezhotovostní úvěr s pravidelnými měsíčními splátkami a možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu ve výši 35.000 Kč na dobu neurčitou dle čl. II odst. 1-3 smlouvy a žalovaný se zavázal věřiteli úvěr včetně úroku z poskytnutého úvěru ve výši 8,5 % měsíčně dle čl. IV odst. 1 smlouvy a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12, 5 % z každé čerpané částky úvěru dle čl. IV odst. 2 smlouvy splatit, a to vždy v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, anebo 1 000 Kč podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Výše minimální pravidelné splátky i celkové dlužné částky je v souladu s čl. V. smlouvy a bodu 9.9. obchodních podmínek sdělována dlužníkovi vždy ve výpisu, kterým se rozumí pravidelný soupis částek splatný dlužníkem na základě smlouvy včetně dalších údajů pro účely splácení dluhů dlužníka vůči věřiteli (dále jen„ výpis“). Minimální pravidelná splátka je splatná vždy 30. den každého kalendářního měsíce počínaje dnem uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru. 5. Žalovaný na základě smlouvy o revolvingu čerpal celkem částku ve výši 6 000 Kč, kterou měl v souladu s příslušnými výpisy generovanými a doručovanými dlužníkovi prostřednictvím jeho uživatelského účtu, případně emailu splácet, a to vždy minimálně ve výši uvedené ve výpisu, a to až do výše celkové dlužné částky. Žádost o poskytnutí každého takového úvěru včetně akceptace a informace o vyplacení požadované částky je obsažena vždy v dokumentu„ Loan application“. Dlužník se však dostal do prodlení, když neuhradil ani minimální pravidelnou splátku, věřitel jej vyzval k úhradě dlužných částek formou výpisů, ale dlužník tak ani přes výzvy neučinil a závazek v plné výši řádně a včas neuhradil. 6. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil 7. Soud ve věci usnesením ze dne 12.2.2021 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a o.s.ř. souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládat, že s tímto postupem soudu souhlasí. Výzva byla žalovanému doručena uložením u pošty dne 3.3.2021. Žalovaný na výzvu nereagoval. Proto soud vycházel z předpokladu, že žalovaný s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, stejně jako žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v samotné žalobě. 8. Smlouva o revolvingovém úvěru byla soudu ze strany žalobkyně předložena bez podpisu stran. 9. Žalobkyně doplnila skutková tvrzení podáním došlým soudu 4.3.2021 s tím, že k uzavření smlouvy o zápůjčce došlo s využitím prostředků komunikace na dálku – internetových stránek úvěrujícího [webová adresa] – kde dlužník: zvolil požadovanou výši úvěru a dobu splatnosti na Kalkulátoru (nástroj, který je k dispozici na [webová adresa], a který umožňuje dlužníkovi – zájemci o poskytnutí úvěru/zápůjčky - vypočítat si náklady na úvěr v souvislosti s požadovanou výší a splatností úvěru), prostřednictvím webových stránek [webová adresa] dlužník předložil (vložil) požadované osobní údaje a dokumentaci úvěrujícímu a kliknutím na tlačítko potvrdil, že prostudoval standardní úvěrovou smlouvu a tuto akceptuje, čímž došlo k odeslání žádosti o zápůjčku úvěrujícímu, rozhodnutí úvěrujícího o poskytnutí úvěru (zápůjčky) bylo dlužníkovi sděleno formou sms na tel. čísla uvedená v žádosti („ loan application info“), úvěrová smlouva je považována za uzavřenou a akceptovanou ze strany společnosti [právnická osoba] okamžikem, kdy dlužník obdržel výši úvěru, o kterou žádal na základě úvěrové smlouvy, kdy dlužník převzal zápůjčku převodem na účet. 10. Tento postup je promítnut do dokumentů přiložených k návrhu žalobce na vydání elektronického platebního rozkazu, a to: ze žádosti o zápůjčku (loan application info) soud může zjistit, že žalovaný dne 10.3.2018 vyplnil své jméno, bydliště, rodné číslo, číslo bankovního účtu, číslo telefonu, e-mail. Žádost byla na částku 6 000 Kč. Číslo smlouvy přiřadil původní věřitel. Zápůjčka byla žalovanému vyplacena, jak je uvedeno v žádosti o uzavření úvěrové smlouvy („ loan application info“)„ Paid date“, a to bezhotovostním převodem na bankovní účet uvedený žalovaným. 11. Těmito kritérii jsou: (i) maximální počet tří závazků u jiných věřitelů ověřený interním systémem poskytovatele zápůjčky, (ii) 0 zahájených exekučních řízení, (iii) negativní lustrace v insolvenčním rejstříku, (iv) při podání žádosti o poskytnutí zápůjčky bylo požadováno uvedení příjmů, výdajů, (v ) lustrace v ISIR, Centrální evidenci exekucí a databázích inkasních agentur. Prověřování bonity se provádělo u nových žadatelů, u opakovaných jen v případě doplnění údajů do žádosti. Při opakovaných žádostech stávajících dlužníků byla posuzována zejména platební morálka vůči poskytovateli zápůjčky. Při schválení prvního úvěru je dlužníkovi nastavena maximální částka, kterou nelze překročit. (vi) Při posuzování úvěruschopnosti byla osoba žalovaná povinna vyplnit pravdivě veškeré výdaje, tedy včetně splátek úvěrů. 12. Doklady prokazující zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nebyly nikterak doloženy. 13. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z