15 C 301/2020-22 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobce se domáhal proti žalované zaplacení částky 3 600 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná coby úvěrovaná uzavřela dne 12.2.2015 se společností [právnická osoba], [IČO] (ke dni 28.9.2018 byla část závodu společnosti [právnická osoba] převedena ve prospěch společnosti [právnická osoba], [IČO]) (dále jen„ původní věřitel“) Smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen " Smlouva) dle zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a dle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ smlouva“). 2. Žalobce coby postupník uzavřel dne 11.12.2019 se společností [právnická osoba] [IČO] coby postupitelem smlouvu o postoupení pohledávky, o čemž byla žalovaná vyrozuměna. 3. Podle smlouvy se původní věřitel zavázal poskytnout žalované bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou sjednaný na dobu určitou. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli poskytnutý úvěr zpět spolu s kapitalizovaným úrokem, poplatkem za vyhodnocení úvěru, poplatkem za sjednání úvěru a inkasním poplatkem, tj. v celkové výši 25 350 Kč (Smlouva čl. I a čl. II). 4. Žalovaná se zavázala uhradit celkovou dlužnou částku ve 13 splátkách, kdy první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy, přičemž poslední splátka byla splatná ke dni 8.3.2016. 5. Původní věřitel svůj shora uvedený závazek splnil a sjednaný úvěr úvěrované poskytl dne 12.2.2015, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. 6. Žalovaná svůj závazek nesplnila řádně a včas, ocitla se tak v prodlení. 7. Vzhledem k prodlení žalované má tak žalobce krom dlužné jistiny i nárok na zákonný úrok z prodlení v zákonné % výši z žalované částky od 9.3.2016 1:00:00 do zaplacení. 8. Pro posouzení úvěruschopnosti žalované původním věřitelem byl podstatný pravidelný a prokazatelný měsíční příjem. Žalovaná musela pro získání úvěru předložit kopii občanského průkazu a další platné doklady (např. řidičský průkaz, pas). Dále musela žalovana k ověření úvěruschopnosti předložit další dokumenty, které původní věřitel požadoval, jako je např. výpis z účtu na jméno žalované za poslední 3 měsíce, pracovní smlouvu či potvrzení o výši příjmu apod. 9. Žalovaná v době platnosti smlouvy hradila ve splátkách původnímu věřiteli celkem částku 22 200 Kč. Jednotlivé splátky původní věřitel započetl vždy dle platného předpisu splátek, jenž je nedílnou součástí smlouvy, na poplatky, úrok a následně jistiny úvěru. 10. Žalovaná částka 3 600 Kč je tak tvořena: -) neuhrazená jistina úvěru po lhůtě splatnosti, kterou žalobce uplatňuje ve výši 3 600 Kč – právní základ nároku žalobce viz str. 1 alinea 1 úvěrové smlouvy. 11. V případě všech poplatků platí, že jejich struktura a výše je s dlužníkem zásadně sjednávána individuálně a je určena dohodou smluvních stran. Příslušná částka poplatku je do smlouvy zakomponována a doplněna ručně až na místě samém v přítomnosti dlužníka poté, co výši poplatku dlužník předem výslovně odsouhlasí. Výše poplatků není v textu úvěrové smlouvy předtištěna, ale je sjednávána až na místě samém v bydlišti dlužníka s ohledem na konkrétní okolnosti úvěrového případu. Výše poplatků je ponechána na samotných účastnících úvěrového vztahu, a to v souladu se zákonem zaručeným principem smluvní svobody. Poplatky jsou v úvěrové smlouvě zcela transparentně, jasně a srozumitelně uvedeny na první stránce úvěrové smlouvy a dlužník souhlas s nimi stvrzuje svým vlastnoručním podpisem. 12. Posouzení schopnosti žalovaného splácet předmětnou zápůjčku dlužníka spočívá v prověřování podle vnitřních kritérií poskytovatele zápůjčky: Těmito kritérii jsou: -) maximální počet tří závazků u jiných věřitelů ověřený interním systémem poskytovatele zápůjčky, -) 0 zahájených exekučních řízení, -) negativní lustrace v insolvenčním rejstříku, -) při podání žádosti o poskytnutí zápůjčky bylo požadováno uvedení příjmů, výdajů, -) lustrace v ISIR, Centrální evidenci exekucí a databázích inkasních agentur 13. Pokud by se soud neztotožnil s právním závěrem žalobce, že původní věřitel shora uvedeným postupem a žalovaná shora uvedenými prohlášeními splnil povinnost posoudit schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr ve smyslu shora uvedeného ustanovení, pak žalobce tvrdí, a důkazy založenými ve spise prokazuje, že se žalovaná, nejméně v době, kdy jí byl úvěr poskytnut, na úkor původního věřitele, resp. žalobce, ve smyslu ust. § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, bez spravedlivého důvodu obohatila. 14. Z připojeného přehledu o splátkách vyplývá, že žalovaná uhradila 20.000 Kč, a to následovně: Datum transakce Částka transakce 12.2.2015 2 000 Kč 12.2.2015 450 Kč 26.3.2015 2 000 Kč 27.4.2015 1 900 Kč 27.5.2015 1 900 Kč 25.6.2015 2 000 Kč 27.7.2015 2 000 Kč 27.8.2015 2 000 Kč 30.11.2015 1 000 Kč 27.1.2016 500 Kč 21.3.2016 500 Kč 22.5.2016 500 Kč 15.7.2016 600 Kč 28.2.2017 100 Kč 15.3.2017 250 Kč 11.4.2017 250 Kč 10.5.2017 250 Kč 13.6.2017 250 Kč 18.7.2017 250 Kč 11.8.2017 250 Kč 13.9.2017 250 Kč 10.10.2017 250 Kč 15.11.2017 250 Kč 12.12.2017 250 Kč 6.2.2018 250 Kč 20.3.2018 250 Kč 17.4.2018 250 Kč 10.5.2018 250 Kč 12.6.2018 250 Kč 12.7.2018 250 Kč 21.8.2018 250 Kč 13.9.2018 250 Kč 19.10.2018 250 Kč 15. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 16. Soud ve věci výzvou ze dne 11.11.2020 vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále i jen o.s.ř.) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byla současně poučena, že nevyjádří-li se do 5 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. jeho souhlas předpokládat. Tato výzva byla žalované řádně doručena dnem 1.12.2020, přičemž však se žalovaná k této výzvě nijak nevyjádřila a soud proto vycházel z toho, že žalovaná s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, stejně jako samotný žalobce, který s tímto postupem vyslovil souhlas již v samotné žalobě. 17. Soud zjistil z listiny nazvané Smlouva o úvěru [číslo] s datem 12.2.2015, že [právnická osoba] (dále banka), se zavázala poskytnout a také dne 12.2.2015 skutečně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, což žalovaná potvrdila svým podpisem na předmětné listině a žalovaná se zavázala vrátit bance celkem částku 25 800 Kč formou 13 měsíčních splátek po 1 950 Kč, poplatek za uzavření smlouvy 450 Kč. Celkové náklady spotřebitelského úvěru činily 10 800 Kč; v rámci žádosti o poskytnutí úvěru žalovaná uvedla svůj příjem ve výši 15 000 Kč z pozice OSVČ, administrativní pracovník, výdaje ve výši 10 000 Kč, nijak nespecifikované sdělené údaje měly být ověřeny. Žalovaná za celou dobu uhradila podle údajů žalobce celkem částku 20.000 Kč. Žalovaná požadovanou částku 3 600 Kč nezaplatila ani přes předžalobní upomínku z 26.2.2020, na základě které byla vyzvána uhradit dluh ihned, což bylo zjištěno z předžalobní upomínky s datem 26.2.2020 včetně podacího lístku z 27.2.2020. Ze smlouvy o postoupení pohledávky s datem 11.12.2019 bylo dále zjištěno, že předmětná pohledávka vůči žalované byla postoupena na žalobce. 18. Na základě provedeného dokazování soud učinil závěr o skutkovém stavu spočívající v tom, že písemnou dohodou označenou jako [číslo] s datem 12.2.2015 se společnost [právnická osoba], jako předchůdkyně žalobce, zavázala poskytnout a také dne 12.2.2015 skutečně poskytla žalované částku 15 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit bance spolu s úrokem a s poplatkem v celkové výši 10 800 Kč ve 13 měsíčních splátkách. Žalovaná zaplatila celkem částku 20 000 Kč. 19. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitel