15 C 77/2020-89 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal určení neúčinnosti právního jednání, žalobu odůvodnil tím, že dlužníkovi [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], sestře žalovaného, byla rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 5. 2018, [číslo jednací] [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 23. 1. 2019, [číslo jednací] [číslo jednací], jež nabyl právní moci dne 25. 2. 2019 a stal se vykonatelným dne 1. 3. 2019, stanovena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 3.500.000 Kč s úroky z prodlení ve výši 8,05 % ročně za dobu od 1. 1. 2017 do zaplacení, na nákladech prvoinstančního řízení částku 464.668,19 Kč a dále na nákladech odvolacího řízení částku 56.893 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Dne 28. 1. 2019, tj. pouhých pět dnů po vyhlášení rozsudku odvolacím soudem, uzavřel dlužník s žalovaným, tj. bratrem dlužníka, darovací smlouvu, na jejímž základě došlo k bezúplatnému převedení vlastnického práva k nemovitostem, zapsaným v katastru nemovitostí, vedeném [označení katastrálního úřadu], [katastrální pracoviště], na LV. [číslo] pro [územní celek] a k.ú. [katastrální území] [anonymizováno] z dlužníka na žalovaného, a to vkladovým řízením pod [číslo] [číslo]. Tato skutečnost vyplývá jak z Darovací smlouvy ze dne 28. 1. 2019, tak také z výpisu z katastru nemovitostí, LV. [číslo]. Z výše uvedeného se tedy zcela prokazatelně podává, že dlužník, ač si byl vědom výsledku soudního sporu, učinil dne 28. 1. 2019 shora označenou darovací smlouvou úkon, který vedl ke zmenšení jeho majetku a tím i ke zmaření či omezení možnosti, aby se žalobce z tohoto majetku dlužníka uspokojil, když navíc dlužník žádný další majetek, z nějž by mohla být pohledávka žalobce za ním uspokojena, nemá. Ustálená judikatura, např. rozsudek Nejvyššího sp. zn. 21 Cdo 856/2011 ze dne 15. 12. 2011 dovozuje, že předpokladem odporovatelnosti není zkrácení uspokojení již vymahatelné pohledávky věřitele, ale že postačuje, aby dlužník sledoval svým jednáním zkrácení jakékoli pohledávky svého věřitele, aniž by bylo rozhodné, zda šlo o pohledávku splatnou, či nesplatnou, případně budoucí nebo zda pohledávka byla vymahatelnou. Podmínkou pro uplatnění odporu je z tohoto hlediska to, aby v době odporovaného úkonu dlužníka zde byla jakákoli pohledávka (i budoucí) jeho věřitele, jejíž zkrácení dlužník sleduje. V posuzovaném případě je tedy předpokladem odporovatelnosti skutečnost, že žalobce měl v době odporovaného úkonu, tj. ke dni 28. 1. 2019, za dlužníkem pohledávku z titulu neuhrazené kupní ceny za převod obchodního podílu v [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [IČO], vzniklou na základě smlouvy o převodu obchodního podílu ze dne 3. 8. 2015, ve znění dodatku ze dne 28. 12. 2015, jímž byla splatnost kupní ceny obchodního podílu prodloužena do 31. 12. 2016. Dne 1. 1. 2017 tedy vznikla pohledávka žalobce za dlužníkem. Existence pohledávky žalobce za dlužníkem, jakož i doba vzniku pohledávky, se podává ze samotných shora označených rozsudků. Dne 21. 3. 2019 byl žalobce soudním exekutorem [tilul] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], se sídlem [adresa], vyrozuměn o zahájení exekuce k vymáhání shora vymezené pohledávky, když pověření soudního exekutora vydal Okresní soud ve Frýdku-Místku dne 18. 3. 2019, pod č.j. [číslo jednací]. Soudním exekutorem bylo zjištěno, že dlužník nedisponuje žádným nemovitým majetkem. Z uvedených skutečností je tedy patrné, že dlužník si byl ke dni, kdy činil žalobou napadaný úkon, dobře vědom skutečnosti, že s ohledem na svou majetkovou situaci, jakož i s ohledem na výši žalobcovy pohledávky, nebude schopen tuto pohledávku uhradit jinak, než prodejem svého nemovitého majetku a proto, aby tento svůj nemovitý majetek ochránil před výkonem rozhodnutí, zcela účelově jej bezplatně převedl na žalovaného, čímž došlo ke zkrácení uspokojení pohledávky žalobce, neboť žalobci tímto bylo fakticky znemožněno uspokojení jeho pohledávky, když dlužník nedisponuje žádným dalším majetkem. Darovací smlouva byla navíc uzavřena mezi dlužníkem a žalovaným, která je vůči dlužníkovi osobou blízkou, ve smyslu ustanovení § 22 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, neboť žalovaný je bratrem dlužníka. Žalobce je aktivně věcně legitimován k podání žaloby ve smyslu ustanovení § 589 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., neboť měl v době, kdy byl odporovatelný právní úkon dlužníkem učiněn, za dlužníkem pohledávku, jež ke dni podání žaloby již byla vykonatelnou. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu, např. Rozsudek Nejvyššího soudu č.j. 31 Cdo 1704/98 se podává, že právní úkon dlužníka je za podmínek uvedených v § 42a odst.2 obč. zák. odporovatelný nejen tehdy, jestliže pohledávka věřitele byla vymahatelnou již v době, kdy byl učiněn, ale i v případě, že byl učiněn dříve, než se věřitelova pohledávka za dlužníkem stala vymahatelnou. Odpůrčí žalobě lze vyhovět tehdy, jestliže pohledávka žalujícího věřitele byla vymahatelnou v době rozhodování soudu. Ke stejnému závěru dospívá Nejvyšší soud ve svém rozsudku č.j. 21 Cdo 549/2001. Žalobce má tedy za to, že v posuzovaném případě jsou beze zbytku naplněny všechny zákonné předpoklady, nezbytné pro dovolání se neúčinnosti napadaného právního jednání ve smyslu znění ustanovení § 590 odst. 1 písm. c) zákona č. 89/2012 Sb., neboť žalobcův dlužník učinil v posledních dvou letech právní jednání (darovací smlouvu), kterým byl žalobce zkrácen, přičemž předmětné právní jednání bylo učiněno mezi dlužníkem a žalovaným, tedy osobou dlužníkovi blízkou. Žalovanému musel být úmysl dlužníka, zkrátit uspokojení pohledávky žalobce, dobře znám, neboť jednak je bratrem dlužníka, k jednání dlužníka došlo spekulativně a narychlo, pouhých pět dnů po vyhlášení rozsudku a dlužník veškeré své nemovitosti převedl bezplatně. 2. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby s odůvodněním, že převod předmětných nemovitostí na jeho osobu nebyl motivován tím, že by se jeho sestra chtěla zbavit svého majetku, důvod převodu byl prostý a spočíval ve vypořádání vzájemných vztahů v rámci rodiny. O darování na osobu žalovaného se uvažovalo historicky delší dobu, což je možné dokumentovat staršími verzemi připravené smluvní dokumentace. Z důvodu žaloby podané na osobu žalovaného si žalovaný nechal předložit dokumenty týkající se sporů mezi sestrou žalovaného a žalobcem, resp. [titul] [jméno] [příjmení]. Žalovaný z předložených dokumentů dospěl k závěru, že podvodným jednáním pana [příjmení] došlo k poškození jeho sestry, konkrétně pak dále k bezdůvodnému obohacení žalobce, resp. [titul] [jméno] [příjmení], a to o částku 300 000 EUR. V této věci je u Okresního soudu v Ostravě veden soudní spor, kde je jeho sestra v procesní pozici žalobkyně a žalovaným je [titul] [jméno] [příjmení], který vystupoval jako zástupce [právnická osoba] [anonymizováno] (tedy žalobce v tomto řízení). Předmětem žaloby je přitom prokazatelně existující nárok žalobkyně, paní [jméno] [příjmení] (jeho sestry), na zaplacení částky 300 000 EUR, kterou předala žalobci, resp. [titul] [jméno] [příjmení], v rámci převodu obchodního podílu na společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], kdy prodávajícím tohoto obchodního podílu byl žalobce v tomto řízení ([právnická osoba]). Jedná se tedy o tu samou obchodní transakci, na základě které se žalobce domáhá zaplacení částky 3 500 000 Kč, resp. na základě soudně přiznaného nároku na zaplacení této částky je nyní iniciován spor o neúčinnost právního jednání. Pro tuto věc je podstatné, že soudy rozhodující o částce 3 500 000 Kč nakonec dospěly k závěru, že přílohy, na které převodní smlouva odkazuje a kde měl být vyčerpávajícím způsobem vymezen seznam závazků společnosti [právnická osoba], nebyly ke kupní smlouvě řádně přiloženy a stranami podepsány a nestaly se tak nedílnou součástí smluvní dokumentace, tudíž paní [jméno] [příjmení] neprokázala v uvedeném civilním řízení, že by stav společnosti byl jiný než ten, který byl deklarován (spor tedy skončil na čistě formálním závěru, že jeho sestra nemůže reklamovat stav společnosti, když tento nebyl zachycen v podobě podepsaných příloh ke kupní smlouvě). Výsledek sporu je pro aktuálně projednávanou žalobu podstatný v tom ohledu, že dokládá podvodný charakter jednání [titul] [jméno] [příjmení], který měl deklarovat určitý stav převáděné společnosti, nicméně realita byla zcela jiná. V rámci tohoto obchodu však od paní [jméno] [příjmení] obdržel i částku 300 000 EUR, kterou však nikdy nevrátil, ač o to byl opakovaně upomínán, a o jejíž vydání je žalován u Okresního soudu v Ostravě O předání částky 300 000 EUR přitom není pochyb a tento fakt plyne z písemného důkazu v podobě podepsaného příjmového dokladu, takto sám [titul] [jméno] [příjmení] potvrdil v rámci podání vysvětlení – k tomu blíže úřední záznam [číslo jednací]: [anonymizováno] [číslo] ze dne 30.3.2017. Přitom výsledek sporu vedeného právě u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. [spisová značka] je naprosto určující i pro žalobu o určení neúčinnosti právního jednání. Pakliže totiž paní [jméno] [příjmení] pravom