15 C 98/2019-95 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobce se domáhal učení, že je vlastníkem nemovitostí specifikovaných ve výroku I. rozsudku s odůvodněním, že byl vlastníkem těchto nemovitostí. V březnu 2019 se za žalobcem dostavila žalovaná s tím, že by se chtěla zeptat na uvedené nemovitosti a zda by byl žalobce ochoten přepsat na ni vlastnické právo, přičemž mezi žalobcem a žalobkyní nejsou žádné rodinné vazby, žalobce žalovanou znal pouze od vidění, znal se s jejím zesnulým manželem. Poté se žalobce s žalovanou setkal asi ještě 2x, zpravidla v restauraci, kterou provozovala, kdy žalovaná po něm požadovala, aby předložil úmrtní list po [jméno] [příjmení], posledně bytem [obec a číslo], pro kterou je k nemovitostem zřízeno věcné břemeno výměnku. Dne 16.4.2019 se žalovaná objevila u žalobce na zahradě, že je již smlouva podle jejich dohody přichystaná u jejího advokáta a že žalobce na druhý den vyzvedne v práci a pojedou společně do advokátní kanceláře smlouvu podepsat. V kanceláři [titul] et [titul] [jméno] [příjmení] byla žalobci předložena smlouva, bez toho, aby se s ní měl čas řádně seznámit, zcela pochopit její obsah, případně ji předložit jinému právníkovi k posouzení. Smlouva měla jiný obsah, než bylo ujednáno – jednalo se o prosté darování a výmaz věcných břemen, které na nemovitosti vázly. Když se žalobce ptal, zda se jedná o darování pouze pro případ smrti a kde je domluvena výplata pro jeho sourozence, byl žalovanou ujištěn, že vše platí, jak bylo předtím domluveno, a peníze budou sourozencům vyplaceny. Proto žalobce smlouvu podepsal. Žalobce neměl nikdy v úmyslu žalované jako cizí osobě, bez jakéhokoliv příbuzenského poměru, výše uvedené nemovitosti darovat. Byl ochoten na darování přistoupit, ale pouze v případě jeho smrti a za podmínky, že jeho sourozencům bude vyplaceno každému 250.000 Kč. V daném případě tak chybí vůle, respektive vážná vůle žalobce, žalované předmětné nemovitosti darovat a je na místě na uzavřenou smlouvu pohlížet jako na zdánlivé jednání dle § 6551 a násl. občanského zákoníku Uzavření smlouvy bylo žalovanou připraveno zcela nestandardním způsobem, kdy zneužila nezkušenosti a rozumové slabosti, když smlouva byla připravena bez předchozího vzájemného jednání, aniž měl možnost se se zněním smlouvy seznámit, případně ji konzultovat s právníkem, který by hájil jeho zájmy. Takové jednání je nejen nepoctivé, ale i lstivé, neboť žalovaná žalobce přiměla k podpisu smlouvy pod příslibem vyplacení částek sourozencům. To se však nestalo a po podpisu smlouvy žalovaná se žalobcem již nekomunikuje. Plnění poskytnuté žalované je pak v hrubém nepoměru k vzájemnému plnění. Pokud by smlouva nebyla shledána zdánlivou, pak se žalovaná dopustila lichvy podle § 1796 občanského zákoníku a uvedená smlouva je tak neplatná, neplatnosti se žalobce dovolal prostřednictvím svého právního zástupce dopisem ze dne 15.5.2019 a z opatrnosti i touto žalobou. Žalobce má naléhavý právní zájem na podání žaloby, neboť v současné době není zapsán jako vlastník nemovitostí a existuje důvodná obava, že se žalovaná pokusí nemovitosti obratem prodat nebo s nimi jinak nakládat. V daném případě je naléhavý právní zájem dám tím, že bez tohoto určení by bylo právo nebo právní vztah, na kterém je žalobce účasten, ohroženo, popřípadě tam, kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým. 2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby s tím, že žalovaná v prvé řadě rozporuje vylíčení skutkového děje, jak jej podává strana žalobce. Žalovaná tvrdí, že se skutkový děj odehrál takto: žalobce a žalovaná se spolu znají od roku 1984, kdy bylo žalované 15 let. Spolu s žalobcem a dalšími dvěma kamarády byli tzv.„ parta“, kdy žalobce v rámci této„ party“ chodil s nejlepší kamarádkou žalované. Od té doby byla stále žalovaná s žalobcem průběžně v kontaktu. Žalovaná měla v letech 2011 a 2012 v nájmu benzínovou pumpu v [obec]. Žalobce tam za žalovanou docházel a zmínil se o tom, že zdědí dům. Posléze, kdy žalovanou žalobce navštěvoval v [název restauračního zařízení] [ulice] rovněž v [obec], a to v letech 2013 a 2014, se žalobce začal vyjadřovat ve smyslu, že předmětnou nemovitost žalované daruje. Žalovaná však tyto jeho nabídky v tu dobu nebrala vážně. Žalobce toto téma i později opakovaně při hovorech s žalovanou znova a znova otevíral. Také se zmínil o tom, že„ rodina pro něj skončila“. Vše vyvrcholilo v roce 2018, kdy žalobce sdělil žalované, že„ chce mít pořádek“ a požádal ji, aby zajistila převod dotčených nemovitých věcí darem. Žalovaná se v té souvislosti zeptala žalobce na jeho sourozence a ten jí odpověděl, že sourozenci jsou vyřízení, když jeho bratr dostal byt a sestra peníze. Trval na tom, že nemovité věci jsou jeho, může si s nimi dělat, co chce a že je chce darovat právě žalované. Byl to tedy žalobce, kdo žalovanou ve věci darování nemovitých věcí sám vyhledal a oslovil a kdo darování inicioval. Ve světle dřívějšího sdělení, že rodina pro něj skončila, s vědomím, že každý ze sourozenců něco dostal, a s ohledem na vytrvalost žalobce žalovaná s darováním nakonec souhlasila. Na začátku dubna 2019 se žalobce s žalovanou potkali na zahradě u jejich společného známého. Tam dal žalobce žalované své telefonní číslo, aby„ domluvila právníka“ a společnou schůzku a pak mu dala konání této schůzky na vědomí. Za účelem darování tedy žalovaná domluvila schůzku ve složení žalobce, žalovaná a advokát, [titul] [jméno] [příjmení]. Schůzka se uskutečnila začátkem dubna 2019 v [obec]. Pan advokát [příjmení] vysvětlil žalobci rozdíl mezi prodejem a darováním a poté, co ten přesto uvedl, že chce nemovitost darovat, dále zjišťoval podmínky, které by si žalobce představoval. Žalobce uvedl pouze dvě podmínky, a to jeho doživotní užívání a možnost chovu ovcí na přilehlých pozemcích. Při této schůzce ani nikdy předtím a nikdy potom se o požadavku daru sourozencům nezmínil. Žalobce byl po této schůzce s jednáním spokojen a bez dalších připomínek řekl, aby mu žalovaná zavolala, až budou smlouvy připraveny. S odstupem cca 14 dní teprve žalovaná žalobci volala, že je vše připraveno. Dne 17.4.2019 žalovaná žalobce po práci autem vyzvedla a dojeli spolu na schůzku u advokáta [titul] [jméno] [příjmení]. Během jízdy žalobce řekl, že je rád, že bude mít záležitost s domem vyřešenou. Domlouval se s žalovanou na nutných úpravách domu, vyměření pozemku, postavení plotu (kvůli chovu ovcí), plateb elektřiny, vody, topení apod. V advokátní kanceláři se žalobce se smlouvou řádně seznámil a celou si ji přečetl. Měl možnost se k ní vyjádřit, měl možnost se zeptat na ustanovení, kterým by nerozuměl, měl možnost žádat doplnění. Nic z toho však neudělal. Na žádný dar pro sourozence se nezeptal a o žádné částce 250.000 Kč nehovořil. Pokud by darování platbou sourozencům podmínil, žalovaná by nikdy s darováním nesouhlasila, když dotčené nemovitosti nepotřebuje a nepotřebovala. Po podání návrhu na vklad vyzval žalovanou [označení katastrálního úřadu], [katastrální pracoviště] k předložení úmrtního listu paní [jméno] [příjmení]. Teprve až na tuto výzvu katastru navštívila žalovaná žalobce u něj doma, přičemž se jednalo o první návštěvu u něj doma, a požádala jej o úmrtní list, a to jen v tomto jediném případě, nikoliv neustále. Po podání žaloby se žalobce s žalovanou ještě jednou setkal. Řekl jí pouze to, že s ní má zakázané mluvit a že na darování stále trvá. Lze tedy uzavřít, že k darování nedošlo náhle pod nátlakem, nýbrž po standardním kontraktačním procesu. Žalobci byla navíc vysvětlena podstata jím zamýšleného právního jednání advokátem s tím, že měl možnost si stanovit své podmínky, které žádal do smlouvy zakomponovat. Proběhlo tedy vzájemné předchozí jednání. S dostatečným odstupem, kdy si vše mohl promyslet, pak došlo z jeho strany k podpisu smlouvy, a to při jednání, kdy měl opět dostatečný čas si vše pročíst, případně mohl i smlouvu neuzavřít a jít se poradit se svým právníkem. Smlouvu si před podpisem četl, k jejímu obsahu se však nijak nevyjadřoval a smlouvu podepsal. Žalobce je svéprávný, a tedy byl a je schopen tvorby vlastní vůle. V době uzavření smlouvy nebyla svoboda jeho vůle nikterak omezena ani ze strany žalované, ani třetí osoby. Nedošlo k žádnému fyzickému nebo psychickému nátlaku, či dokonce použití fyzického násilí. Na existenci vůle se při jejím projevu usuzuje především z objektivních skutečností, tedy z okolností, za kterých byl projev vůle učiněn. Žalobce přitom svou vůli projevil, a to jednak podpisem předmětné smlouvy a jednak i dříve ústně před svědkem, advokátem [titul] [jméno] [příjmení] před samotným podpisem smlouvy a na schůzce v [obec] cca 14 dní před uzavřením smlouvy. Rovněž nelze ani hovořit o tom, že by vůle byla projevena omylem nebo v důsledku omylu. Žalovaná nikdy žalobci neslibovala, že jeho sourozencům bude darovat jakékoliv finanční plnění. Nelze tak v žádném případě hovořit o zdánlivém právním jednání, když podle právního názoru žalované zde jednoznačně vůle žalobce byla. Pokud opravdu bylo skutečnou vůlí podmínit dar nemovitosti zaplacením částky 500.000 Kč a to po 250.000 Kč každ