16 C 257/2021-14 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částek specifikovaných výroky I. a II. se zdůvodněním, že žalované dodávala na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne 7. 11. 2019 do odběrného místa na adrese [adresa], plyn pro potřeby domácnosti, a žalovaná na tomto odběrném místě plyn odebírala. Smluvní strany se ve Smlouvě dohodly, že cena plynu bude určena ceníkem žalobce platným pro dané fakturační období, a že splatnost vyúčtování spotřeby plynu bude stanovena ve faktuře za příslušné zúčtovací období. Žalobkyně tedy dne 26. 8. 2020 vyúčtovala žalované fakturou s variabilním symbolem [číslo] částku 16 651,57 Kč, splatnou dne 15. 9. 2020, 30 151,57 Kč představující cenu odebraného plynu a souvisejících služeb, a to za 2 202,18 m3 odebraného plynu ve fakturačním období 11. 11. 2019 - 24. 8. 2020, a 13 500,00 Kč představující zaplacené zálohy. Tuto fakturu žalované zaslala poštovní zásilkou na sjednanou korespondenční adresu. Na tuto fakturu nebyla žalovanou provedena žádná úhrada. K úhradě zbývá částka 16 651,57 Kč Smluvní strany si ve smlouvě ujednaly smluvní pokutu ve výši 100,00 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou dle uzavřené smlouvy přesahující 10 dní. Na základě Smlouvy, odstavec„ Ostatní ujednání“, vyúčtovala žalobkyně žalované smluvní pokutu ve výši 100 Kč za nezaplacení žalované faktury [variabilní symbol]. Žalobkyně dne 24. 8. 2020 v souladu s energetickým zákonem ukončila dodávku plynu, a to z důvodů opakovaného porušení platebních povinností vyplývajících ze smlouvy žalovanou, konkrétně nezaplacením zálohy za měsíc duben 2020, splatné dne 15. 4. 2020, zálohy za měsíc květen 2020, splatné dne 15. 5. 2020, zálohy za měsíc červen 2020, splatné dne 15. 6. 2020, a zálohy za měsíc červenec 2020, splatné dne 15. 7. 2020. Na možnost ukončení dodávky byla žalovaná upozorněna upomínkou ze dne 21. 7. 2020 zaslanou doporučeně, jak dokládá přiložené potvrzení o odeslání a upomínkou ze dne 31. 7. 2020. Žalobkyně následně přípisem ze dne 26. 8. 2020 odstoupila od smlouvy pro opakované neplnění platebních povinností žalované. Odstoupení od smlouvy bylo žalované odesláno doporučenou poštou Žalobkyně vyúčtovala žalované v souladu s uzavřenou smlouvou smluvní pokutu ve výši 5 200 Kč, a to vyúčtováním smluvní pokuty [variabilní symbol], vystavené dne 25. 8. 2020, splatné dne 4. 9. 2020. Na toto vyúčtování nebyla žalovanou provedena žádná úhrada. 2. Žalovaná se k věci nevyjádřila, ač ji k tomu soud vyzval. Nepopřela tedy skutková tvrzení žalobkyně a neučinila je spornými (§ 6 první věta zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění zákonů č. 588/2020 Sb., 38/2021 Sb. a [číslo] Sb., dále„ o. s. ř.“). To sice neznamená, že by byla nesporná, přesto soud k pasivitě žalované podpůrně přihlédl. 3. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Z úřední činnosti je mu známo, že rozsudkem ze dne 2. 12. 2016, č. j. 0 P 192/2016-155, a naposledy rozsudkem ze dne 12. 8. 2020, č. j. 0 P 192/2016-215, omezil svéprávnost žalované tak, že je způsobilá právně jednat pouze v běžných záležitostech každodenního života, a opatrovnicí jí jmenoval [jméno] [příjmení]. Žaloba byla opatrovnici doručena dne 13. 8. 2021. Z důkazů pak vyplynula tato skutková zjištění. Dne 7. 11. 2019 účastníci uzavřeli smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, přičemž žalovaná smlouvu podepsala sama, nebyla zastoupena. Cena plynu měla být určena ceníkem a vyúčtována příslušnou fakturou (smlouva, ceník). Žalobkyně žalované za zúčtovací období od 11. 11. 2019 do 24. 8. 2020 vyúčtovala nedoplatek ve výši 16 651,57 Kč, splatný dne 15. 9. 2020, žalované doporučeně odeslanou fakturou. V témže dopise odstoupila od smlouvy pro neplnění platebních povinností ze strany žalované (plán záloh, vyúčtování a odstoupení od smlouvy ze dne 26. 8. 2020, podací arch, oznámení o přerušení dodávky). Výše jmenované důkazy soud vyhodnotil jako zákonné, pro meritum případu závažné a věrohodné. Důkazy byly ve vzájemném souladu. Z ostatních důkazů vzhledem k níže podané právní kvalifikaci nevyplynulo nic podstatného pro výsledek řízení. Další důkazy soud neprovedl, protože nebyly navrženy ani nevyplynuly ze spisu a nebyly potřebné ke zjištění skutkového stavu. 4. Soud tedy založil rozsudek především na následujícím skutkovém stavu. Rozsudkem ze dne 2. 12. 2016, č. j. 0 P 192/2016-155, a naposledy rozsudkem ze dne 12. 8. 2020, č. j. 0 P 192/2016-215, soud omezil svéprávnost žalované tak, že je způsobilá právně jednat pouze v běžných záležitostech každodenního života, a opatrovnicí jí jmenoval [jméno] [příjmení]. Žaloba byla opatrovnici doručena dne 13. 8. 2021. Dne 7. 11. 2019 účastníci uzavřeli smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, přičemž žalovaná smlouvu podepsala sama, nebyla zastoupena. Cena plynu měla být určena ceníkem a vyúčtována příslušnou fakturou. Žalobkyně žalované za zúčtovací období od 11. 11. 2019 do 24. 8. 2020 vyúčtovala nedoplatek ve výši 16 651,57 Kč, splatný dne 15. 9. 2020, žalované doporučeně odeslanou fakturou. V témže dopise odstoupila od smlouvy pro neplnění platebních povinností ze strany žalované. 5. Soud právně kvalifikoval vztah mezi účastníky jako závazek z neoprávněného odběru plynu na základě absolutně neplatné smlouvy o sdružených službách jeho dodávky (§ 74 odst. 1 písm. a), odst. 6 zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů, dále„ e. z.“). Uzavření takové smlouvy není něžným úkonem každodenního života, protože ani plně svéprávný člověk takovou smlouvu neuzavírá„ každý den“ a volba nejlepšího dodavatele je mnohdy tvrdým oříškem i pro zcela zdravého člověka (§ 64 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále„ o. z.“). To znamená, že pakliže žalovaná smlouvu uzavřela sama, byla smlouva od počátku neplatná (§ 581 první věta o. z.). Vzhledem ke stupni ohrožení osob omezených ve správnosti, požadavku efektivity soudního rozhodnutí (o omezení svéprávnosti) a míře duševního postižení žalované jde o absolutní neplatnost pro zjevný rozpor s dobrými mravy (§ 588 o. z.). Jestliže byla smlouva absolutně neplatná, nemohla žalované vzniknout povinnost zaplatit smluvní pokuty. Proto soud žalobu výrokem II. v příslušné části zamítl. 6. Žalobkyně však žalované plyn dodala a podle § 74 odst. 7 první a druhé věty e. z. je„ při neoprávněném odběru plynu osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá plyn, povinna uhradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit výši škody určenou výpočtem podle příkonů plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru nebo rozměrů a tlaku přívodního plynového potrubí nebo jmenovitého průtoku plynu regulátorem tlaku, nedohodnou-li se jinak.“ Žalobkyně vyúčtovala částku 16 651,57 Kč podle počátečního a konečného stavu plynoměru, tedy na základě prokazatelně zjištěných údajů. Proto soud žalobě výrokem I. vyhověl co do částky 16 651,57 Kč. Otázkou je, kdy a jakým způsobem se stala splatnou. Doručením faktury ani předžalobní upomínky nikoli, poněvadž podle § 570 odst. 2 o. z.„ právní jednání nepůsobí vůči osobě, která není plně svéprávná, dříve, než projev vůle dojde jejímu zákonnému zástupci nebo opatrovníkovi. Sleduje-li se však právním jednáním poskytnout takové osobě jen právní výhodu, působí právní jednání již od okamžiku, kdy je učiněno vůči této osobě.“ Navození splatnosti ceny plynu přitom jistě není právní výhodou. I žaloba je výzvou k zaplacení, přičemž byla opatrovnici doručena dne 13. 8. 2021 Lhůta bez zbytečného odkladu pak uplynula v pondělí 16. 8. 2021 (§ 1958 odst. 2 o. z.), pročež se žalovaná ode dne 17. 8. 2021 ocitla v prodlení, čímž jí vznikla povinnost zaplatit úrok z prodlení ve výši odpovídající ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, zde tedy ve výši 8,50 % ročně (§ 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Žalobkyně však požadovala úrok z prodlení v sazbě 8,25 % a soud byl jejím návrhem vázán § 153 odst. 2 o. s. ř.). Žalobkyně tedy prokázala vznik a splatnost části žalované pohledávky, obsahující jistinu a příslušnou část úroku z prodlení. Vzhledem k pasivitě žalované proto soud vyšel z právní domněnky jejího trvání ke dni vyhlášení rozsudku (§ 154 odst. 1 o. s. ř.) Proto soud výrokem I. přiznal žalobkyni zůstatek jistiny a úrok z prodlení v zákonné výši. Výrokem II. pak zbytek žaloby zamítl. 7. Výrok III. odpovídá Položce 2 odst. 2 přílohy zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích ve znění pozdějších předpisů (dále„ z. s. p.“). Žalobkyně totiž navrhla vydání elektronického platebního rozkazu, což se nestalo. Proto jí posléze vznikla povinnost doplatit částku 219 Kč jako rozdíl mezi částkou 1 098 Kč (Položka 1 odst. 1 písm. b) z. s. p.) a již zaplacenou částkou 879 Kč. Jde o poplatek za řízení jak