16 C 325/2021-32 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částek specifikovaných výrokem I. se zdůvodněním, že s ním dne 27. 12. 2017 uzavřela smlouvu o kontokorentu [číslo], jejíž nedílnou součástí byly i Podmínky pro kontokorent, se kterými se žalovaný seznámil a podpisem smlouvy s nimi vyslovil svůj souhlas. Na základě smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému bezúčelový úvěr na dobu neurčitou s opakovanou možností čerpání ve formě povoleného přečerpání běžného účtu žalovaného č. [bankovní účet] až do výše sjednaného úvěrového limitu 25 000 Kč. V návaznosti na čl. I. 5. smlouvy se čerpání úvěru uskutečňovalo automaticky tím, jak žalovaný nakládal s peněžními prostředky na svém účtu, tj. k čerpání úvěru docházelo při převodu peněžních prostředků převyšujícím disponibilní zůstatek na účtu č. [bankovní účet]. V souladu s čl. I. 4. smlouvy žalobkyně otevřela žalovanému dne 27. 12. 2017 úvěrový účet č. [bankovní účet], na kterém je evidováno veškeré čerpání a splácení kontokorentu. Naprotitomu žalovaný se na základě čl. II. 16. smlouvy ve spojení s čl. II. 9. smlouvy zavázal splácet žalobkyni vyčerpaný úvěr, přičemž splácení se uskutečňovalo tím, jak žalovaný nakládal s peněžními prostředky na účtu, tj. při převodu peněžních prostředků na účet byl nejprve splácen vyčerpaný úvěr. Výše jednotlivých plateb se podle čl. II. 17. smlouvy odvíjela vždy od výše čerpání úvěrového limitu. Žalovaný byl dle čl. II. 10. smlouvy povinen splatit vyčerpanou částku úvěru, včetně naběhlých úroků, poplatků a úroků z prodlení nejméně jedenkrát v období 6 měsíců, resp. nejpozději do 6 měsíců po posledním splacení. Žalovaný byl zároveň povinen v návaznosti na čl. II. 11. smlouvy zajistit na svém běžném účtu č. [bankovní účet], ke kterému byl kontokorent poskytnut, měsíční kreditní obrat (příjem) ve výši minimálně 50 % úvěrového limitu. Dle čl. II. 1. smlouvy byly čerpané peněžní prostředky úročeny úrokovou sazbou ve výši 17,90 % p.a., přičemž žalovaný byl dle čl. II. 2. smlouvy povinen uhradit úrok z vyčerpané částky kontokorentu vždy ke konci každého kalendářního měsíce. Žalovaný byl v souladu s tímto článkem smlouvy zároveň povinen zajistit na svém běžném účtu č. [bankovní účet], ke kterému byl kontokorent poskytnut, k poslednímu pracovnímu dni příslušného kalendářního měsíce k automatické úhradě úroků, jakož i případně naběhlých úroků z prodlení, dostatek disponibilních peněžních prostředků, ze kterých by mohly být tyto závazky hrazeny, přičemž žalobkyně byla oprávněna inkasovat z účtu žalovaného úroky. V souladu s čl. II. 18. smlouvy byl úvěr splácen v následujícím pořadí: poplatky, úroky, jistina, úroky z prodlení. S odkazem na čl. II. 6. smlouvy došlo mezi žalobkyní a žalovaným dne 2. 7. 2018 k uzavření Dodatku ke smlouvě, prostřednictvím kterého byl žalovanému s účinností od 4. 7. 2018 navýšen sjednaný úvěrový limit povoleného přečerpání na částku 55 000 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splatných splátek kontokorentu, když nehradil řádně a včas splátky počínaje splátkou splatnou dne 31. 5. 2019, a to ani přes upomínky a opakované výzvy k úhradě splátek ze strany žalobkyně, prohlásila žalobkyně dle čl. II. 7. písm. a) smlouvy ve spojení s čl. II. 8. smlouvy všechny pohledávky související s poskytnutým úvěrem ke dni 30. 10. 2019 za splatné a pozastavila žalovanému možnost dalšího čerpání peněžních prostředků. Dlužná částka k 27. 5. 2021 činí celkem 74 904,78 Kč, a to v následujícím členění: jistina 55 000 Kč, smluvní úrok 12 592,80 Kč, úrok z prodlení 7 311,98 Kč. Žalovaný v souladu s čl. I. 5. ve spojení s čl. I. 6. smlouvy čerpal počínaje dnem 27. 12. 2017 peněžní prostředky. Celková výše přečerpaných prostředků, úroků a úroků z prodlení je uvedena v historickém výpisu. Dne 31. 5. 2019 žalovaný dosáhl maximálně povolené limitní výše čerpání 55 000 Kč. 2. Při posuzování úvěruschopnosti žalovaný krom základních sociodemografických informací o své osobě, rodinném vztahu, způsobu bydlení a dosaženém vzdělání, mimo jiné dále uvedl, že je od září 2010 zaměstnán na dobu neurčitou jako osoba duševně pracující u [právnická osoba] a že jeho čistý měsíční příjem činí 32.000Kč. Úvěr ve formě kontokorentu s úvěrovým limitem 25.000,00 Kč byl žalovanému schválen ve standardním procesu bez nutnosti doložení příjmu a žalobce tedy vycházel v tomto směru z informací poskytnutých přímo ze strany žalovaného, které si následně patřičným způsobem ověřil u zaměstnavatele [právnická osoba], kde mimo jiné zjistil i průměrný měsíční příjemžalovaného za období posledních 12 (dvanácti) měsíců předcházejících poskytnutí úvěru, jehož výše činila dle sdělení zaměstnavatele 30.797,00 Kč. U zaměstnavatele bylo rovněž ověřeno, že žalovaný je zaměstnán u zaměstnavatele na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou, nenachází se ve zkušební době, není s ním vedeno jednání o ukončení pracovního poměru, žalovaný není aktuálně v pracovní neschopnosti a nejsou mu prováděny žádné srážky ze mzdy. Žalobkyně rovněž vyhodnotila možná rizika vztahující se jednak k osobě žalovaného a jednak ke konkrétnímu požadovanému produktu a neopomněla zdokumentovat ani již dříve uzavřené, jak existující, tak i ukončené, obchody se žalovaným, v rámci kterých nezaznamenala žádné negativní informace týkající se platební morálky žalovaného. Žalovaný tedy vždy své závazky z jednotlivých kontraktů řádně a včas plnil. Při posuzování bonity a úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně posuzovala kromě zmíněného příjmu i výdaje ve výši 28 642 Kč vypočtené na základě informací ze žádosti o úvěr a zahrnují životní minimum, náklady na bydlení, náklady na splátky, mandatorní výdaje (soudně nařízené, alimenty apod.) a deklarované platby na pojištění. Žalobkyně posoudila platební kapacitu žalovaného pro poskytnutí předmětného úvěru, která byla na základě mechanismů vypočtena na částku 3 358 Kč (při porovnání příjmů a dalších splátek a běžných výdajů). S ohledem na předpokládanou minimální výši pravidelné splátky požadovaného úvěru, která měla činit 1 250 Kč (tedy 5 % z úvěrového limitu), tedy žalovaný tento limit bezpečně splňoval. Otázku zadluženosti žalovaného žalobkyně zjišťovala jednak z transakcí žalovaného a jednak z placeného kvartálního souhrnného reportu z CBCB. Ten byl v případě žalovaného bez jakýchkoliv negativních informací. Na základě aplikačního skóre byla dále stanovena rizikovost žalovaného na nejnižší možný stupeň. Žalovaný před schválením a poskytnutím úvěru prošel taktéž kontrolou Interních Blacklistů, Fraudlistů a Delikvencí. Dále byl ze strany žalobkyně prolustrován v databázi neplatných dokladů vedené Ministerstvem vnitra ČR a prověřen, jak v Insolvenčním rejstříku, tak také v Centrální evidenci exekucí ([příjmení]), která je vedena a spravována Exekutorskou komorou ČR. Následně bylo ověřeno, že běžný účet žalovaného nevykazuje nestandardní transakce, které indikují zvýšené riziko možnosti nedostát svým závazkům. Žalobkyně zkontrolovala bonitu a úvěruschopnost žalovaného rovněž prostřednictvím registrů BRKI, NRKI a [příjmení]. Žalovaný v nich neměl žádný negativní záznam. 3. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Nepopřel tedy skutková tvrzení žalobkyně a neučinil je spornými (§ 6 první věta zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění zákonů č. 588/2020 Sb., 38/2021 Sb. a [číslo] Sb., dále„ o. s. ř.“). To sice neznamená, že by byla nesporná, přesto soud k pasivitě žalovaného podpůrně přihlédl. 4. Soud rozhodl bez ústního jednání na základě § 115a o. s. ř. Skutkový stav byl totiž objasněn důkazy předloženými žalobkyní, která rozhodnutí bez nařízení jednání navrhla v žalobě. Soud vyzval žalovaného, aby se k této možnosti do 14 dnů od doručení výzvy také vyjádřil s upozorněním, že pokud se nevyjádří, bude soud předpokládat jeho souhlas (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný nereagoval, přestože mu výzva byla účinně doručena. 5. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Dne 21. 12. 2017 účastníci uzavřeli smlouvu o kontokorentu [číslo]. Na jejím základě žalobkyně žalovanému poskytla bezúčelový úvěr ve formě povoleného přečerpání běžného účtu žalovaného č. [bankovní účet] do výše sjednaného úvěrového limitu v částce 25 000 Kč. Žalovaný čerpal úvěr postupně, vždy převodem peněžních prostředků převyšujícím disponibilní zůstatek na zmíněném běžném účtu. Za účelem evidence úvěru žalobkyně žalovanému otevřela úvěrový účet č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal splácet žalobkyni vyčerpaný úvěr převody peněžních prostředků na běžný účet, jimiž vždy nejprve splácel již vyčerpaný úvěr. Žalovaný byl povinen zajistit na běžném účtu měsíční kreditní obrat (příjem) ve výši minimálně 50 % úvěrového limitu. Úvěr byl úročen úrokovou sazbou ve výši 17,90 % ročně, přičemž žalovaný byl povinen uhradit úrok z vyčerpané částky kontokorentu vždy ke konci každého kalendářního měsíce. Žalobkyně byla oprávněna inkasovat z účtu žalovaného úroky. Pro případ prodlení žalovaného si strany ujednaly, že žalobkyně žalovaného vyzve k zaplacení dlužné částky do 30 dnů a pokud žalovaný dluh nesplní, má žalobkyně právo prohlás