18 C 143/2021-15 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Předmětem řízení je žalobou uplatněný nárok žalobkyně na zaplacení částky ve výši 1 215 Kč s příslušenstvím vůči žalovanému, který nezaplatil televizní poplatky za měsíce říjen [rok] – srpen [rok], v celkové výši 1 215 Kč. 2. Žalovaný byl v řízení zcela procesně nečinný. 3. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen o. s. ř.) bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání. 4. Soud v řízení učinil skutkový závěr, že žalovaný se přihlásil jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence dne [datum]. Žalovaný nezaplatil televizní poplatky za měsíce říjen [rok] – srpen [rok], v celkové výši 1 215 Kč, přičemž měsíční výše televizního poplatku činila 135 Kč Celkem dluh žalovaného vůči žalobkyni činí částku ve výši 1 215 Kč (9 měsíců x 135 Kč). Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužných poplatků. 5. Vzhledem k uvedenému skutkovému stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Nárok žalobkyně vyplývá ze zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen,,ZoRTP“). V řízení bylo prokázáno, že žalovaný se přihlásil do evidence poplatníků televizních poplatků dne [datum], proto mu vznikla povinnost zaplatit televizní poplatky ve výši 135 Kč měsíčně v daných měsících. Žalovaný v řízení netvrdil, ani neprokázal, že by žalobkyni cokoliv z žalované částky na dlužné televizní poplatky v daném období zaplatil, žalobkyně dále prokázala, že žalovaného před podáním žaloby vyzvala k zaplacení dlužné částky, jak vyžaduje ust. § 10 ZoRTP. Soud proto žalovaného zavázal zaplatit televizní poplatky v celkové výši 1 215 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, který žalobkyně kapitalizovala částkou ve výši 140,97 Kč ke dni sepsání žaloby, která odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění rozhodném k počátku prodlení žalovaného. Nárok žalobkyně na úrok z prodlení vyplývá z ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších právních předpisů. 6. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném řízení měla žalobkyně se svou žalobou plný úspěch, a proto je žalovaný ve smyslu shora citovaných ustanovení povinen nahradit jí všechny účelně vynaložené náklady řízení, pročež tak soud zavázal žalovaného nahradit žalobkyni náklady řízení v celkové výši 600 Kč, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a částku 200 Kč jako dvě paušální náhrady dle § 2 odst. 1, § 1 odst. 3 písm. a) vyhl.č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, za předžalobní výzvu a podanou žalobu, když ve věci jde o tzv. formulářovou žalobu, podávanou v obdobných věcech podle ustáleného vzoru. 7. Dlužnou částku včetně příslušenství, jakož i náklady řízení, byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni v třídenní lhůtě k plnění dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když pro stanovení delší lhůty, popř. pro plnění ve splátkách, soud neshledal žádný důvod.