18 C 81/2021-19 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Předmětem řízení je žalobou uplatněný nárok žalobkyně vůči žalované na zaplacení částky ve výši 14 600 Kč, spolu s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou. 2. Žalovaná se ve věci k výzvě soudu nevyjádřila, k jednání se bez omluvy nedostavila. 3. Na základě provedeného dokazování soud ve věci zjistil následující skutkový stav. Z listiny označené Smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti ze dne [datum], ve spojení Kartou zákazníka a Žádostí o spotřebitelský úvěr, soud zjistil a má za prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně (společnost [právnická osoba], [IČO]) a žalovaná spolu uzavřely smlouvu, jíž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v den uzavření smlouvy peněžní prostředky 10 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala splácet takto vyčerpané peněžní prostředky, spolu s úrokem 2 000 Kč za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, odměnou za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso, v pravidelných týdenních splátkách po 300 Kč, počínaje dnem [datum], přičemž poslední splátka měla být uhrazena dne [datum]. Z listiny označené Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], ve spojení se Seznamem pohledávek soud zjistil, že pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně (společnost [právnická osoba], [IČO]) za žalovanou byla postoupena žalobkyni, která je akciovou společností, předmětem její činnosti je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, což bylo zjištěno z Výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně. Z listiny označené Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, přičemž toto oznámení bylo zasláno na kontaktní adresu žalované, což má soud za prokázáno z Podacího lístku ze dne [datum]. Z listiny označené Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] má soud za prokázáno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu, přičemž tato výzva byla zaslána na kontaktní adresu žalované, což má soud za prokázáno z Podacího lístku ze dne [datum]. Žalovaná však uhradila toliko 3 400 Kč od doby uzavření smlouvy do podání žaloby, proto po ní žalobkyně požaduje úhradu částky 14 600 Kč (dlužná jistina 10 000 Kč, poplatek za administrativní činnost 1 400,04 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek 3 199,96 Kč), spolu s příslušenstvím (kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 497,22 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 892,63 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 10 % a úrokem 19,32 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení) a s náklady řízení. 4. Soud dospěl k závěru o skutkovém stavu, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla částku 10 000 Kč, žalovaná celkem uhradila toliko částku 3 400 Kč, přičemž pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla na žalobkyni postoupena, o čemž byla žalovaná obeznámena. 5. Co se týče právního posouzení věci, soud posoudil smluvní vztah právní předchůdkyně žalobkyně a žalované podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění ke dni uzavření smlouvy (dále jen,,OZ“) jako smlouvu o zápůjčce, přičemž vzhledem ke skutečnosti, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela smlouvu jako podnikatel a žalovaná jako spotřebitel, jedná se zároveň o spotřebitelskou smlouvu a je nutné na ni vztáhnout i ustanovení § 1810 násl. OZ a zákona č. 257/2016 Sb., o s . 6. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 7. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 8. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. ZoSÚ sice stanoví sankci relativní neplatnosti smlouvy podle § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ, ovšem soud uzavírá, že se v takovém případě jedná o absolutní neplatnost dle § 588 OZ, k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti bez ohledu na to, zda je některou ze stran namítána. Podle § 588 OZ soud k neplatnosti daného právního jednání přihlíží i bez návrhu, pokud je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání, tedy pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli z hlediska vyjednávací a ekonomické síly. 9. Soud tedy zkoumal, zda právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Žalobkyně se odkazovala toliko na Kartu zákazníka a Žádost o spotřebitelský úvěr, v rámci kterých měla žalovaná uvést rozhodné skutečnosti o své osobě, resp. o svých osobních, výdělkových poměrech, bydlení, vyživovacích povinnostech, které byly do uvedeného dokumentu zapracovány. Ke jmenovaným dokumentům nebyly připojeny žádné doklady, není tedy zřejmý jejich obsah, ani skladba jednotlivých položek, ani zaměstnavatelem potvrzená výše odměny za práci, příp. zda měla žalovaná nějakou vyživovací povinnost, nejsou ani známy další skutečnosti nezbytné pro posouzení úvěruschopnosti žalované předtím, než jí byla zápůjčka poskytnuta. Soud se tedy pro účely posouzení splnění povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně posoudit úvěruschopnost žalované před uzavřením předmětné smlouvy nemohl spokojit toliko s Kartou zákazníka a Žádostí o spotřebitelský úvěr a v nich uvedenými souhrnnými údaji žalované, bez doložení příslušných dokladů, dokumentů ve vztahu k úvěruschopnosti žalované (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Pro účely posouzení splnění povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně posoudit úvěruschopnost žalované před uzavřením předmětné smlouvy soud tedy nařídil jednání, byl připraven poučit žalobkyni podle § 118a odst. 3 o. s. ř. ve vztahu k označení důkazních návrhů k tvrzením týkajících se zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalující strana k jednání nedostavila, zbavila se tak možnosti být soudem poučena podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., přičemž soud zdůrazňuje, že soud může poskytnout toto poučení pouze při jednání. 10. Soud uzavírá, že žalobkyně v řízení neprokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou zákonnou povinnost zkoumat před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru úvěruschopnost žalované, a to navíc s odbornou péčí, proto soud posoudil předmětnou smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou podle ust. § 580 odst. 1 OZ a § 588 OZ, neboť absolutní neplatnost smlouvy vyžaduje smysl a účel ochrany spotřebitele. 11. Plnila-li proto právní předchůdkyně žalobkyně z absolutně neplatné smlouvy o zápůjčce žalované celkem částku 10 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění vzniklo na straně žalované bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 OZ. Žalovaná obdržela od žalobkyně částku ve výši 10 000 Kč, přičemž již uhradila částku ve výši 3 400 Kč, proto soud zavázal žalovanou k povinnosti uhradit žalobkyni částku ve výši 6 600 Kč, představující rozdíl mezi žalobkyní poskytnutou částkou a žalovanou dosud zaplacenou částkou, a to dle § 2993 OZ bez potřeby formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. Spolu s částkou ve výši 6 600 Kč je žalovaná povinna podle § 1970 OZ zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení, jehož výše vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění rozhodném k počátku prod