19 C 343/2020-27 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Předmětem řízení bylo projednání žaloby o zaplacení částky 6 906 Kč s příslušenstvím jak ve výroku I. shora uvedeno, kterou měl žalovaný dlužit žalobkyni za to, žalobkyně dodávala žalovanému pro potřeby domácnosti na základě smlouvy o dodávce elektřiny do jeho odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], elektřinu a žalovaný se zavázal za dodávanou komoditu v tomto odběrném místě zaplatit dle ceníku žalobkyně platného pro dané fakturační období se splatností uvedenou na faktuře: a) žalobkyně vyúčtovala žalovanému za odebranou elektřinu fakturou [variabilní symbol] částku ve výši 3 976 Kč se splatností dne 20.2.2019 (za období od 6.2.2018 do 1.2.2019), na tuto částku žalovaný neuhradil ničeho; b) žalobkyně vyúčtovala žalovanému za odebranou elektřinu fakturou [variabilní symbol] částku ve výši 822 Kč se splatností dne 29.7.2019 (za období od 2.2.2019 do 10.7.2019), na tuto částku žalovaný neuhradil ničeho; c) žalobkyně vyúčtovala žalovanému za odebranou elektřinu fakturou [variabilní symbol] částku ve výši 908 Kč se splatností dne 30.7.2019, na tuto částku žalovaný neuhradil ničeho; d) žalobkyně vyúčtovala žalovanému za tři upomínky částku 5 x 240 Kč, tj. 1 200 Kč, na tuto částku žalovaný neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Obě procesní strany daly souhlas s tím, aby soud o věci rozhodl na základě účastníky předložených listinných důkazů, když obě procesní strany se vzdaly práva účasti na projednání věci ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř.. 4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů, a dále z listinného důkazu, který si soud k návrhu žalobkyně vyžádal od [právnická osoba] ze dne [datum], soud učinil skutková zjištění, která plně odpovídají skutkovým tvrzením žalobkyně uvedeným žalobkyní v žalobních tvrzeních a pro stručnost na ně soud odkazuje a současně je přejímá jako svá skutková zjištění. A z těchto listinných důkazů vzal soud za prokázaná shora uvedená skutková zjištění. 5. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 6. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Po právní stránce soud posoudil nároky žalobkyně o zaplacení částek 3 976 Kč, 822 Kč a 908 Kč ve smyslu § 2079 občanského zákoníku, o zaplacení částky 1 200 Kč (= 5x 240 Kč) ve smyslu VOP dodávky elektřiny jako sjednaných poplatků. Dle shora citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná v celém rozsahu a lze jí proto vyhovět. Soud má nejprve za to, že mezi stranami sporu byla platně uzavřena kupní smlouva na dodávku elektřiny, a to dle ustanovení § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Na základě takto uzavřené smlouvy vznikl žalobkyni závazek dodávat žalovanému do sjednaného odběrného místa elektřinu a žalovaný se zavázal elektřinu v daném místě odebírat a zaplatit za ni dohodnutou kupní cenu. Tato cena měla být žalovaným hrazena formou záloh a následného vyúčtování (faktury), které bylo podle smlouvy splatné v konkrétním termínu uvedeném na vyúčtování. Jelikož žalovaný takto žalobkyni neuhradil za jí dodanou elektřinu uvedenou částku, čímž tak řádně a včas nesplnila svůj závazek, dostal se tak s úhradou svého dluhu ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vždy dnem následujícího po dni splatnosti uvedených faktur do prodlení. Částky 5 x 240 Kč pak mají oporu ve smluvních ujednáních účastníků, které byly součástí VOPD a Ceníku v rámci uzavřené kupní smlouvy o dodávce elektřiny. S ohledem na uvedené skutečnosti proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a žalovaného tak proto zavázal k zaplacení celkem částky 6 906 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši, za dobu a z částek, specifikovaných ve výroku I. rozsudku shora, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku, tj. tak, jak bylo žalobkyní požadováno. Soudem stanovená třídenní lhůta k plnění od právní moci rozsudku pak má oporu v ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když žádné důvody pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek neshledal, když takové důvody nebyly současně v řízení účastníky ani tvrzeny. 8. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o. s. ř.. V daném řízení měla žalobkyně se svou žalobou plný úspěch, a proto je žalovaná ve smyslu shora citovaného ustanovení povinna nahradit jí všechny účelně vynaložené náklady celého řízení. Tyto celkové náklady řízení tak činí 1 489 Kč, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a částku 1 089 Kč za náklady právního zastoupení žalobkyně mající oporu v advokátním tarifu (tvořené částkou 600 Kč jako odměnou dle § 14b odst. 1 bodu 2 advokátního tarifu ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d) advokátního tarifu za tři žalobkyní účelně poskytnuté úkony právní pomoci v podobě přípravy a převzetí zastoupení, sepisu žaloby a sepisu předžalobní upomínky po 200 Kč, 300 Kč jako tři režijní paušály po 100 Kč za tři žalobkyni účelně poskytnuté úkony právní pomoci v podobě přípravy a převzetí zastoupení, sepisu žaloby a sepisu předžalobní upomínky dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, to vše pak včetně 21% DPH ve výši 189 Kč. Žalovaný proto byl zavázán zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, a to rovněž do 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když ani zde soud důvody pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek neshledal, přičemž určené platební místo – k rukám právního zástupce žalobkyně – vychází z ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.