19 C 65/2021-27 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Předmětem řízení bylo projednání žaloby o zaplacení částky 10 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaný zavázal taktéž uhradit částku 2 300 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit do 18.8.2018. Žalovaný svůj dluh do 18.8.2018 a ani později nevrátil. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9. 12. 2019 byla pohledávka postoupena žalobkyni (smlouva ze dne [datum]), o čemž byl žalovaný písemně informován dne 7. 1. 2020. Žalovaná částka celkem ve výši 17 030 Kč s příslušenstvím pak představovala částku 10 000 Kč na jistině, další částku ve výši 4 580 Kč za smluvní pokutu, částku 150 Kč jako nákladu za upomínání, částku 2 300 Kč pak představovalo nesplacený úrok. 2. K výzvě soudu, aby žalobkyně doplnila, jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet, zareagovala tak, že vzala žalobu zpět o částku 7 020 Kč představující smluvní pokutu ve výši 4 570 Kč a dále kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 2 450 Kč a náhradu nákladů na upomínání ve výši 150 Kč. Dále se pak žalobkyně domáhala pouze zaplacení částky 10 000 Kč, dále kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 126,85 Kč a úroku z prodlení ve výši 9 % ročně od 13.12.2019 do zaplacení. 3. Soud proto v souladu s tímto procesním úkonem žalobkyně usnesením ze dne [datum] řízení v části o zaplacení 7 020 Kč zastavil. Předmětem řízení tak již zůstalo pouze projednání žaloby o zaplacení částky 10 000 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 126,85 Kč a úroku z prodlení ve výši 9 % ročně od 13.12.2019 do zaplacení. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 5. Obě procesní strany daly souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání jen na základě předložených listinných důkazů, a to ve smyslu ust. § 115a občanského soudního řádu. 6. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nepřevyšuje částku uvedenou v § 202 odst. 2 o. s. ř. tedy na jistině 10 000 Kč (bez příslušenství), jde o tzv. bagatelní řízení. Z § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 7. Z hlediska skutkového stavu má soud za prokázané, že dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně poskytla v hotovosti žalovanému částku ve výši 10 000 Kč, žalovaný dosud ničeho na tento dluh neuhradil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 9. 12. 2019 s účinností od 12. 12. 2019 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 7. 1. 2020, který byl žalovanému doporučeně zaslán dne 8.1.2020 s tím, že uvedená částka má být uhrazena žalobkyni nejpozději do 10 dní od doručení předmětné výzvy. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dluhu, žalovaný doposud neuhradil ani část dluhu. Žalobkyně nedisponovala žádnými důkazy o posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru právní předchůdkyní žalobkyně. 8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. 9. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 tohoto zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost věřitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelské úvěr jen tehdy, pokud z výsledků posouzení úvěruschopnosti věřitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Podle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. 11. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 12. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 13. Po zhodnocení skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že na smlouvu o úvěru je nutno pohlížet jako na smlouvu absolutně neplatnou, když žalovaný měl vedle poskytnuté jistiny ve výši 10 000 Kč dále hradit celkem poplatek ve výši 2 300 Kč, právní předchůdkyně žalobkyně byla povinna před poskytnutím úvěru vyhodnotit tzv. úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně však toto v řízení neprokázala a naopak uvedla, že nedisponuje žádnými doklady o tom, že by se tak ze strany právní předchůdkyně žalobkyně stalo. Podle § 86 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost věřitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelské úvěr jen tehdy, pokud z výsledků posouzení úvěruschopnosti věřitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. S ohledem na výše uvedené má soud za to, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila tuto zákonnou povinnost, což má za následek neplatnost uvedené úvěrové smlouvy. 14. S ohledem na shora uvedené závěry má tak žalobkyně právo na vrácení poskytnuté částky, kdy z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2291 odst. 2 občanského zákoníku, kdy dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Žalovaný se tak s poskytnutím peněžité hotovosti obohatil o částku 10 000 Kč, kterou obdržel dne [datum] a dosud ničeho z této částky právní předchůdkyni žalobkyně ani žalobkyni nevrátil. Žalobkyní byl vyzván k vrácení uvedené částky dopisem ze dne 7.1.2020, tuto částku měl vrátit nejpozději do 20.1.2020, od 21.1.2020 je v prodlení se zaplacením uvedené částky, proto soud od tohoto data přiznal žalobkyni právo na úrok z prodlení z částky 10 000 Kč, což má oporu v ustanovení § 1970 o.z.. Soud proto žalobě v této části vyhověl včetně požadovaného úroku z prodlení. 15. Lhůta k plnění má oporu v ustanovení § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř. 16. Ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl (jedná se fakticky pouze o kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 126,85 Kč a úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 10 000 Kč od 13.12.2019 do 20.1.2020. 17. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 146 odst. 2 o.s.ř. a přiznal procesně ne zcela úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení ve zkrácené míře, a to dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., když její procesní neúspěch představuje částka ve výši 4 570 Kč, když o tuto částku bylo řízení zastaveno, avšak nikoliv pro chování žalovaného. Uvedený procesní neúspěch tak představuje 32 % z celkového předmětu řízení. Při plném úspěchu je sazba odměny advokáta za jeden úkon právní služby dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 300 Kč (za 3 úkony právní služby učiněné právním zástupcem žalobce do podání žaloby – za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a sepis kvalifikované výzvy k plnění) by žalobkyni náležela odměna ve výši 900 Kč. Dále žalobkyně vzala žalobu zpět v části týkající se 7 020 Kč, za tento úkon by žalobkyni náležela odměna ve výši 1 500 Kč. Dále by jí náležela náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (3 x 100 Kč a dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky 1 x 300 Kč) a 21% DPH ve výši 630 Kč. Celkové náklady řízení před soudem prvého stupně včetně zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč činí při plném úspěchu 4 430 Kč. Protože však žalobkyně nebyla zcela procesně úspěšná, její procesní úspěch představovalo pouze cca 68 % z předmětu řízení, je třeba od jejího procesního úspěchu odečíst její procesní neúspěch, tj. 32 %. Žalobkyni tak po vyčíslení nákladů řízení ve výši 4 430 Kč náleží z této částky pouhých 36 %, tj. částka 1