19 C 68/2021-18 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Předmětem řízení bylo projednání žaloby o zaplacení částky 1 000 Kč s příslušenstvím, když tuto částku měl žalovaný dlužit na základě Smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], kterou měl uzavřít žalovaný s původním věřitelem, a to [právnická osoba], se sídlem se sídlem: [adresa], [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země]. Žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku právní předchůdkyni žalobkyně do 19.10.2014, včetně poplatku za poskytnutí zápůjčky (ten však žalobkyně nepožaduje). Žalovaný se dostal do prodlení se zaplacením zápůjčky, když zápůjčku do 19.10.2014 nevrátil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21.12.2017 byla pohledávka za žalovaným postoupena společností [právnická osoba] na žalobkyni. Žalovanému byla dne 9.4.2020 zaslána předžalobní upomínka. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Obě procesní strany daly souhlas s tím, aby soud o věci rozhodl na základě účastníky předložených listinných důkazů, když obě procesní strany se vzdaly práva účasti na projednání věci ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. 4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů, a to smlouvou o zápůjčce a příkazem k úhradě ze dne [datum], smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 21.12.2017, předžalobní upomínky, učinil soud skutkový závěr, že smlouva o zápůjčce ze dne [datum], podle které byla poskytnuta žalovanému zápůjčka ve výši 1 000 Kč, kterou měl žalovaný vrátit do 19.10.2014, byla uzavřena mezi zapůjčitelem označeným jako [příjmení] [příjmení] [jméno] a klientem, kterým byl žalovaný. Z této smlouvy má soud za prokázané, že zapůjčitelem nebyla právní předchůdkyně žalobkyně, kterou žalobkyně označila jako [právnická osoba] se sídlem [adresa], [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země], ale jiný subjekt, a to [příjmení] [příjmení] [jméno]. Žalobkyně tedy neprokázala to, co tvrdí v žalobě, a to důkazem, který ke svému tvrzení označila. Naopak z tohoto důkazu vzal soud za prokázané, že předmětnou smlouvu o zápůjčce, uzavřel jiný subjekt s žalovaným ([příjmení] [příjmení] [jméno]), který rovněž žalovanému částku ve výši 1 000 Kč poskytl v hotovosti dne [datum], což bylo prokázáno prohlášením [číslo]. 5. S ohledem na zjištěný skutkový stav soud posoudil věc po právní stránce ve smyslu § 2390 občanského zákoníku a dospěl k závěru, že žalobě nelze vyhovět, jelikož v řízení žalobkyně neprokázala jí předloženými listinnými důkazy, že by právní předchůdkyně žalobkyně jako zapůjčitel poskytla žalovanému jako dlužníkovi částku 1 000 Kč. Proto soud žalobu jako celek (tj. nejen o jistinu ve výši 1 000 Kč), ale i o úrok z prodlení zamítl, když vzal za prokázané, že uvedenou částku poskytla žalovanému [právnická osoba] [příjmení] [jméno], jako zapůjčitel podle smlouvy o zápůjčce ze dne [datum]. 6. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném řízení měl procesní úspěch žalovaný, tomu však dle obsahu spisu náklady řízení nevznikly. Proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.