8 C 187/2021-12 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala proti žalované zaplacení částky 36 550 Kč, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 25 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a za dobu do 29. 11. 2019 v kapitalizované výši 11 777,64 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 25 000 Kč od 30. 11.2019 do zaplacení a za dobu do 29. 11. 2019 v kapitalizované výši 3 957,92 Kč. Dále se domáhala zaplacení částky 15 500 Kč, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 11 936,82 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 6 221,25 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 092,66 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 936,82 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] se sídlem v [obec], dne [datum] smlouvu o půjčce, jejíž součástí jsou smluvní podmínky, na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto půjčku vrátit včetně sjednaného úroku ve výši 3 500 Kč (úroková sazba 23,72 % ročně), odměny za administrativní činnost ve výši 5 000 Kč, nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 000 Kč. Celkovou částku 43 500 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 58 pravidelných týdenních splátkách po 750 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 14. 12. 2017. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, uhradila pouze 6 950 Kč a dluží částku 36 550 Kč, která sestává z dlužné jistiny ve výši 25 000 Kč a dlužné částky poplatků ve výši 11 550 Kč. Dne [datum] byla mezi stejnými smluvními stranami uzavřena smlouva o půjčce, na základě které poskytnul právní předchůdce žalobkyně žalované částku 15 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit ji včetně sjednaného úroku ve výši 2 100 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč, nákladů na hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Celkovou částku 26 100 Kč se zavázala uhradit v 58 pravidelných týdenních splátkách po 450 Kč, přičemž poslední byla stanovena na 29. 9. 2017. Žalovaná uhradila pouze částku 10 600 Kč a dluží částku 15 500 Kč, která sestává z dlužné jistiny 11 936,82 Kč a poplatků 3 563,18 Kč. Úvěruschopnost žalované zkoumal právní předchůdce žalobkyně dotazem na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, informace byly ověřeny doklady vyžádanými u žalované a zapsány do zákaznické karty žalované. Právní předchůdce žalobkyně postoupil tuto svoji pohledávku za žalovanou žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 29. 11. 2019. Žalovaná dlužnou částku neuhradila přes upomínku učiněnou před podáním žaloby. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a protože ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, postupoval soud dle § 115a o.s.ř. a k projednání věci jednání nenařizoval. 3. Z listin předložených žalobkyní, a to smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], [datum], zákaznických karet žalované, oznámení o postoupení pohledávky z 29. 11. 2019, výzvy k úhradě z 22. 2. 2021 včetně podacích lístků, byl zjištěn skutkový stav, dle kterého právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne [datum] a [datum] dvě smlouvy nazvané smlouva o půjčce, a [právnická osoba] na základě těchto smluv poskytla žalované ve dvou případech peněžní prostředky, a to ve výši 15 000 Kč a 25 000 Kč. Žalovaná se v prvním případě zavázala vrátit tuto jistinu na výšenou o úrok ve výši 2 100 Kč, poplatek za administrativní činnost 3 000 Kč a hotovostní inkaso splátek 6 000 Kč, v 58 týdenních splátkách po 450 Kč, počínaje sedmým kalendářním dnem od data uzavření smlouvy. V druhém případě se zavázala vrátit jistinu na výšenou o úrok ve výši 3 500 Kč, poplatek za administrativní činnost 5 000 Kč a hotovostní inkaso splátek 10 000 Kč, v 58 týdenních splátkách po 750 Kč, počínaje sedmým kalendářním dnem od data uzavření smlouvy. Úvěruschopnost žalované byla zkoumána dotazem na její příjmy a výdaje, uvedenými v zákaznických kartách, z nichž bylo zjištěno, že žalovaná měla být v roce 2016 zaměstnancem s čistou mzdou 18 000 Kč měsíčně resp. 20 000 měsíčně, ostatními příjmy ve výši 6 000 Kč měsíčně (zákaznická karta z [datum]) resp. státními sociálními dávkami 7 000 Kč měsíčně (karta ze [datum]), které nebyly nijak specifikovány ani ověřeny. Dle první zákaznické karty její celkové výdaje 19 300 Kč měsíčně, z čehož splátky úvěrů byly ve výši 3 500 Kč. Dle druhé zákaznické karty měly celkové měsíční výdaje 21 000 Kč, z toho splátky úvěrů 3 500 Kč. Žalovaná splatila na půjčku poskytnutou [datum] celkem částku 10 600 Kč a na druhou půjčku 6 950 Kč. Dopisem ze dne 29.11.2019 jí bylo oznámeno postoupení pohledávky žalobkyni s tím, že dlužná částka má byt uhrazena do 10-ti dnů po obdržení dopisu. Předžalobní upomínka byla vyhotovena 22.2.2021. 4. Z výše uvedeného skutkového stavu je patrno, že žalované jako spotřebiteli ve smyslu § 419 občanského zákoníku byla právním předchůdcem žalobkyně jako poskytovatelem poskytnuta peněžní částka ve výši 25 000 Kč a 15 000 Kč ve formě zápůjčky, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru. Na předmětnou smlouvu o zápůjčce, kterou upravuje ustanovení § 2387 a násl. občanského zákoníku, se uplatní i právní úprava zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, a to i právní úprava zakotvená v § 9 tohoto zákona. 5. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 6. Výše uvedené ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je nutno vyložit tak, že poskytovatel úvěru je povinen zkoumat úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, jejíž součástí je taková obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje uvedené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Dle tvrzení žalobkyně zkoumal její právní předchůdce schopnost žalované úvěr splácet, a to dotazem na majetkové, rodinné a pracovní poměry žalované, což bylo zaznamenáno do zákaznické karty, avšak soudu nebyl předložen žádný důkaz, který by prokazoval tvrzení o ověřování těchto údajů. Navíc dokazováním bylo zjištěno, že zákaznické karty jsou vyplňovány tak, aby bylo dosaženo kladného rozdílu mezi příjmy a výdaji například tím, že k příjmům, které je možno ověřit, se doplní blíže neurčené a neověřené tzv. jiné příjmy, nebo je upravována (snižována) výše měsíčních výdajů. Při porovnání pravidelných měsíčních příjmů žalované, s odhlédnutím od neověřených ostatních příjmů, s měsíčními výdaji je nutno konstatovat, že žalovaná není schopna jakýkoliv úvěr splácet. Žalobkyně tedy neprokázala, že její právní předchůdce před uzavřením obou smluv zkoumal úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, která řádné prověření schopností žalované úvěr splácet a vyvození důsledků z něj, vyžaduje jako jednu ze základních povinností poskytovatele úvěru. Tím porušil svou povinnost posoudit schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí dle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, a proto je smlouva o zápůjčce ze dne [datum] i [datum] neplatná. 7. S ohledem na tuto neplatnost obou smluv o úvěru si smluvní strany musí svůj vzájemný vztah vypořádat dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku, podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl dle smlouvy ze dne [datum] žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaná dosud vrátila částku 10 600 Kč, a proto je povinna žalobkyni zaplatit částku 4 400 Kč. Dle smlouvy ze dne [datum] byla žalované poskytnuta částka 25 000 Kč, žalovaná dosud vrátila částku 6 950 Kč a je proto žalobkyni povinna vrátit částku 18 050 Kč. Žalovaná byl vyzvána k vrácení poskytnutých částek dopisem ze dne 29.11.2019, který jí byl doručován 13.12.2019 prostřednictvím České pošty, s.p.. Při řádném doručování by se proto zásilka dostala do dispozice žalované nejpozději 16.12.2019 a desetidenní lhůta k vrácení poskytnutého úvěru uplynula 26.12.2020. Žalovaná se proto dostala do prodlení s vrácením obou částek dne 27.12.2019 a dle § 1