CS · EN DE FR brzy

8 C 215/2021-15 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

ECLI: ECLI:CZ:OSFM:2021:8.C.215.2021.1
Datum: 2021-08-20
Předmět: o zaplacení 15 932,93 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 87 z. č. 257/2016 Sb.", "§ 86 z. č. 257/2016 Sb.", "§ 2387 z. č. 89/2012 Sb."]
["peněžité plnění""smlouva o zápůjčce"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o zaplacení 15 932,93 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 87 (257/2016 Sb.), § 86 (257/2016 Sb.), § 2387 (89/2012 Sb.).
1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala proti žalované zaplacení částky 15 932,93 Kč, úroku ve výši 29% ročně z částky 8 674,41 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a za dobu do 20. 1. 2020 v kapitalizované výši 1 250,80 Kč, úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 8 674,41 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a za dobu do 20. 1. 2020 v kapitalizované výši 1 058,28 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] se sídlem v [obec], dne [datum] smlouvu o zápůjčce, jejíž součástí jsou smluvní podmínky, na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto půjčku vrátit včetně sjednaného úroku ve výši 1 789 Kč (úroková sazba 29 % ročně), odměny za administrativní činnost ve výši 4 180 Kč a odměny za zpracování ve výši 2 948 Kč. Celkovou částku 18 917 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 60 pravidelných týdenních splátkách po 316 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 25. 7. 2019. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, uhradila pouze 2 200 Kč a dluží částku 15 932,93 Kč, která sestává z dlužné jistiny ve výši 8 674,41 Kč a dlužné částky poplatků. Úvěruschopnost žalované zkoumal právní předchůdce žalobkyně dotazem na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, informace byly ověřeny doklady vyžádanými u žalovaného a zapsány do zákaznické karty žalované. Právní předchůdce žalobkyně postoupil tuto svoji pohledávku za žalovanou žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 20. 1. 2020. Žalovaná dlužnou částku neuhradila přes upomínku učiněnou před podáním žaloby. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a protože ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, postupoval soud dle § 115a o.s.ř. a k projednání věci jednání nenařizoval. 3. Z listin předložených žalobkyní, a to smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], zákaznické karty žalované, oznámení o postoupení pohledávky z 20. 1. 2020, výzvy k úhradě z 28. 1. 2021 včetně podacího lístku byl zjištěn skutkový stav, dle kterého právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce, dle které [právnická osoba] poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit tuto jistinu, navýšenou o úrok ve výši 1 789 Kč a administrativní poplatky v celkové výši 7 128 Kč, v 60 týdenních splátkách po 316 Kč, počínaje sedmým kalendářním dnem od data uzavření smlouvy. Úvěruschopnost žalované byla zkoumána dotazem na její příjmy a výdaje, z nichž bylo zjištěno, že žalovaná byla v roce 2018 v domácnosti a měla dosahovat blíže neurčeného čistého příjmu 8 460 Kč, blíže neurčených ostatních příjmů 5 000 Kč a opět neurčených příjmů domácnosti 15 000 Kč, za situace, kdy jde o svobodnou ženu se dvěma vyživovanými osobami. Celkové výdaje měly činit v roce 2018 celkem 5 000 Kč, z čehož splátky zápůjček činily 2 000 Kč. Dopisem ze dne 20. 1. 2020 jí bylo oznámeno postoupení pohledávky žalobkyni s tím, že dlužná částka má byt uhrazena do 10-ti dnů po obdržení dopisu. Předžalobní upomínka byla vyhotovena 28. 1. 2021. 4. Z výše uvedeného skutkového stavu je patrno, že žalované jako spotřebiteli ve smyslu § 419 občanského zákoníku byla právním předchůdcem žalobkyně jako poskytovatelem poskytnuta peněžní částka ve výši 10 000 Kč ve formě půjčky, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Na předmětnou smlouvu o zápůjčce, kterou upravuje ustanovení § 2387 a násl. občanského zákoníku, se uplatní i právní úprava zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, a to i právní úprava zakotvená v § 86 a 87 tohoto zákona. 5. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 6. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, věta první, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 7. Podle § 87 odst. 1 věta první, zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 8. Výše uvedená ustanovení § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je nutno vyložit tak, že poskytovatel úvěru je povinen zkoumat úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, jejíž součástí je taková obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím, o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Dle tvrzení žalobkyně, zkoumal její právní předchůdce před uzavřením smlouvy schopnost žalované úvěr splácet, a to dotazem na rodinné, majetkové a pracovní poměry, což bylo zaznamenáno do její zákaznické karty, avšak nepředložila žádné důkazy prokazující toto zkoumání. Navíc dokazováním bylo zjištěno, že žalovaná je na mateřské dovolené se dvěma vyživovanými osobami, je svobodná a není zřejmé, co představuje čistý příjem žalované, její ostatní příjmy a další čisté příjmy domácnosti. Nebyly ověřovány ani výdaje a úvěrující se spokojil se s tvrzením, že náklady žalované činí pouze 5 000 Kč měsíčně, z čehož splátky úvěrů činí 2 000 Kč měsíčně. Žalobkyně tedy neprokázala, že její právní předchůdce před uzavřením smlouvy zkoumal úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, která řádné prověření schopnosti spotřebitele úvěr splácet a vyvození důsledků z něj vyžaduje jako jednu ze základních povinností poskytovatele úvěru. Protože právní předchůdce žalobkyně neposuzoval řádně úvěruschopnost žalované jako spotřebitele, porušil tím ustanovení § 86 odst. 1 ZoSU, a proto je podle § 87 odst. 1 věta první téhož zákona smlouva o zápůjčce uzavřená dne [datum] neplatná. 9. S ohledem na tuto neplatnost smlouvy o úvěru si smluvní strany musí svůj vzájemný vztah vypořádat dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku, podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl dle smlouvy žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná dosud vrátila částku 2 200 Kč, a proto je povinna žalobkyni zaplatit částku 7 800 Kč. Žalovaná byla vyzvána k vrácení poskytnuté částky dopisem ze dne 20.1.2020, který jí byl doručován 14. 2. 2020 prostřednictvím České pošty, s.p.. Při řádném doručování by se proto zásilka dostala do dispozice žalované nejpozději 17. 2. 2020 a desetidenní lhůta k vrácení poskytnutého úvěru uplynula 27. 2. 2020. Žalovaná se proto dostala do prodlení s vrácením dlužné částky následujícího dne a dle § 1970 občanského zákoníku je povinna zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z dlužné částky ve výši 9 % ročně od 28. 2. 2020 do zaplacení. S ohledem na výše uvedené, soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl (výrok I.) a ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok II.). 10. Protože žalované, která byla ve sporu úspěšnější, prokazatelně nevznikly žádné náklady spojené s tímto řízením, bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 11. Protože ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz a žalobkyně zaplatila na soudním poplatku 800 Kč, byla žalobkyně vyzvána k doplatku soudního poplatku ve výši 200 Kč.

Citovaná ustanovení

§ 86 (257/2016 Sb.)§ 87 (257/2016 Sb.)§ 2387 (89/2012 Sb.)
DomůŽivotní situaceŽivnostiOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIWidget pro webyO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.