8 C 411/2021-30 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se žalobou zrušené držby domáhala stanovení povinnosti žalovanému odstranit oplocení a zdržení se zamezování a omezování přístupu ke svým pozemkům v tom rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto usnesení. Žalobu odůvodnila tím, že je vlastníkem stavby [adresa], která je součástí pozemku parc. č. St. [anonymizováno] a přilehlých pozemků parc. [číslo] vše zapsáno v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec]. Žalovaný, který je bratrem žalobkyně, je vlastníkem sousedního pozemku parc. [číslo] přilehlých staveb bez č. p./č. e., které jsou součástí pozemku parc. č. St. [anonymizováno] a rodinného domu [adresa], který je součástí pozemku parc. č. St. [anonymizováno], zapsaných na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec]. Žalobkyně měla přístup ke svým pozemkům nepřetržitě již od 70. let minulého století, a to přes pozemek žalovaného parc. [číslo] v místech, kde je k tomu vybudován sjezd z veřejné komunikace a po dobu posledních zhruba padesáti let tento příjezd po části pozemku parc. [číslo] nerušeně užívala k přístupu a příjezdu ke svým nemovitostem, přinejmenším s konkludentním souhlasem žalovaného. Tyto poměry vychází jak z fatické dispozice úpravy příjezdu k nemovitostem žalobkyně, kdy směrem k těmto nemovitostem se nachází na pozemku žalovaného parc. [číslo] sjezd ze silnice, na který navazuje přístup a příjezd na zahradu žalobkyně v místech, kde je orientován i vchod do rodinného domu žalobkyně, jakož i garáž a mezi nemovitostmi žalobkyně a veřejnou komunikací se nachází pouze předmětný pozemek žalovaného parc. [číslo]. Uvedené nemovitosti vždy vlastnila rodina žalobkyně a žalovaného a v jiných místech nemá žalobkyně z veřejné komunikace na své pozemky možnost příjezdu. Žalobkyně se s ohledem na svůj věk zdržuje v bytě ve [obec] na ul. [ulice] [číslo] do svého bydliště v domě [adresa] ve [obec] dojíždí za účelem obhlídky a údržby s přespáním, a to jednou týdně, případně s několikatýdenním odstupem, buďto sama, nebo v doprovodu někoho ze svých blízkých. Poté, co žalobkyně nemovitosti navštívila v září roku 2021 s vnukem [jméno] [příjmení], byly jako dosud její nemovitosti přes pozemek žalovaného pro příchod i příjezd vozidlem volně přístupné. V některý den mezi 11. 10. až 17. 10. 2021 žalobkyni její syn [jméno] [příjmení] telefonicky poprvé informoval, že při cestě autem po silnici vedoucí kolem jejího domu uviděl v místech dosavadního přístupu a příjezdu nově postavený dřevěný plot. Dne 3. 11. 2021 žalobkyně se svým právním zástupcem uskutečnila osobní prohlídku tohoto přístupu a pokusila se o smírné osobní jednání s žalovaným. Tehdy zjistila, že v místech předpokládané hranice mezi pozemkem žalobkyně parc. [číslo] pozemkem žalovaného parc. [číslo] v k. ú. [obec] se nachází dřevěné oplocení, které brání řádnému přístupu a příjezdu k pozemkům žalobkyně. Při pokusu o smírné řešení věci žalovaný jakékoli smírné řešení kategoricky odmítl. Výstavbou daného plotu žalovaný svévolně brání žalobkyni v přístupu a příjezdu k jejím nemovitostem a ruší do té doby pokojný stav a pokojnou držbu práva žalobkyně chodit a jezdit přes pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec], který dosud posledních 50 let nerušeně vykonávala, až do října 2021. Žalovaný takto zásadně narušil pokojný stav a odepírá žalobkyni další realizaci přístupu k jejím nemovitostem, a proto se žalobkyně domáhá ochrany své držby. 2. Žalovaný se k žalobě, která mu byla doručena dne 25. 11. 2021, vyjádřil tak, že nechápe, proč je případ u soudu, když nedostal možnost se k věci vyjádřit a tuto vyřídit mimosoudně. Dopis zástupce žalobkyně přitom převzal až 23. 11. 2021. 3. Z výpisu z katastru nemovitostí vedeného u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, [stát. instituce], [list vlastnictví], k. ú. [obec], zjistil soud, že žalobkyně je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. St. [anonymizováno], jehož součástí je rodinný dům [adresa] a pozemků parc. [číslo] – zahrada a [číslo] – trvalý travní porost, a to od roku 1991, kdy od roku 1971 do roku 1991 byly tyto nemovitosti v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů žalobkyně a [jméno] [příjmení]. 4. Z výpisu z katastru nemovitostí vedeného u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, [stát. instituce], [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] a ortofoto mapy nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] a [list vlastnictví] bylo zjištěno, že žalovaný je vlastníkem sousedních pozemků, mj. pozemků parc. [číslo] – trvalý travní porost, přes který vede přístup z obecní komunikace na pozemek žalobkyně parc. [číslo] k domu [adresa], kdy příjezd k těmto pozemkům umožňuje zpevněná plocha na pozemku parc. [číslo] která navazuje na západní hranici tohoto pozemku s pozemkem žalobkyně parc. [číslo]. 5. Z fotografií založených na čl. 22 až 25 spisu, při porovnání s výše uvedenými ortofoto mapami bylo zjištěno, že přibližně v hranici pozemků parc. [číslo] (na západní hranici těchto pozemků) je směrem ke vchodu domu [adresa] postaven plot z dřevěných latěk, který brání vjezdu a vstupu na pozemek parc. [číslo] ze zpevněné plochy vedoucí po pozemku parc. [číslo] z obecní komunikace. 6. Z čestného prohlášení ze dne 16. 11. 2021 a 8. 11. 2021 bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení], [datum narození], syn žalobkyně, při cestě autem po silnici [číslo] v obci [obec] kolem domu [adresa] poprvé uviděl v místech dosavadního přístupu a příjezdu k domu [adresa] nově postavený dřevěný laťkový plot, což ve stejný den žalobkyni telefonicky sdělil. [jméno] [příjmení], [datum narození], vnuk žalobkyně, čestně prohlásil, že v měsíci září roku 2021, když naposledy doprovázel žalobkyni a vezl ji svým osobním vozidlem na prohlídku jejího domu [adresa] v obci [obec], v místech příjezdu domu, kolem domu jejího bratra nestála žádná zábrana či plot a sjezd ze silnice byl až k domu žalobkyně přístupný, jak tomu bylo vždycky. 7. Výše uvedenými důkazy byl prokázán skutkový stav, dle kterého měla žalobkyně od roku 1971 v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů a od roku 1991 má ve svém výlučném vlastnictví pozemky parc. č. St. [anonymizováno], jehož součástí je dům [adresa], parc. [číslo] v k. ú. [obec]. Tyto nemovitosti sousedí s pozemky ve vlastnictví žalovaného, mj. pozemkem parc. [číslo] v k. ú. [obec]. Na tomto pozemku ([číslo]) je umístěn zpevněný sjezd z obecní komunikace, který vede jak ke stavbám ve vlastnictví žalovaného, tak k pozemkům ve vlastnictví žalobkyně. Z ortofoto mapy, na které jsou zakresleny předmětné nemovitosti i z přiložených fotografií je patrno, že vstup a zejména vjezd na pozemky ve vlastnictví žalobkyně je možný právě pouze z této zpevněné plochy na západní hranici mezi pozemky parc. [číslo]. Dle čestných prohlášení syna žalobkyně a její vnuka nebyla na hranicích těchto pozemků v minulosti umístěna žádná překážka, a tak tomu bylo nejpozději v měsíci září 2021, kdy žalobkyně absolvovala prohlídku tohoto domu, který dle svého tvrzení navštěvuje s několikatýdenním odstupem. Nejpozději ve 41. kalendářním týdnu roku 2021 syn žalobkyně zjistil, že v místě tohoto přístupu na pozemky parc. [číslo] do domu [adresa] byl umístěn plot z dřevěných latěk, který vjezdu a vstupu na pozemek brání. Dopisem z 8. 11. 2021 byl žalovaný vyzván k obnovení pokojného stavu a smírnému vyřešení věci do 15. 11. 2021. 8. Podle § 1003 zák. č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanský zákoník“) držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav. 9. Podle § 1008 odst. 1 občanského zákoníku soud zamítne žalobu na ochranu nebo uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do 1 roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé. 10. Podle § 177 odst. 1 o.s.ř. domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodne do 15 dnů od zahájení řízení. Žalobce musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby. Jednání není třeba nařizovat. 11. Podle § 178 o.s.ř. v řízení se soud omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení. 12. Z výše uvedeného skutkového stavu je patrno, že žalobkyně se dozvěděla o rušené držbě nejdříve v kalendářním týdnu od 11. 10. 2021 a postavení předmětného plotu, který rušenou držbu představuje, došlo nejdříve v září roku 2021. Z toho vyplývá, že do 19. 11. 2021, kdy byla žaloba z rušené držby podána, neuplynula prekluzivní lhůta k podání této žaloby dle ust. § 1008 odst. 1 občanského zákoníku. Soud tedy zjišťoval poslední držbu a její svémocné rušení dle ust. § 178 o.s.ř. Z výše uvedeného skutkového stavu přitom vyplynulo, že žalobkyně měla desítky let umožněn přístup a příjezd na svůj pozemek parc. [číslo] ve [obec] po zpevněné ploše na pozemku parc. [číslo] ve vlastnictví žalovaného. Nejpozději v září 2021 žalovaný zatarasil tento přístup na pozemky žalobkyně zbudováním plotu z dřevěných latěk, čímž zásadně narušil pokojný stav a svémocně ruší pokojnou držbu práva žalobkyně chodit a jezdit přes jeho pozemek parc. [číslo] na své nem