8 C 66/2021-12 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala proti žalované zaplacení částky 12 030 Kč, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 9 264,51 Kč od 7.12.2019 do zaplacení a za dobu do 6.12.2019 v kapitalizované výši 8 094,28 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 264,01 Kč od 7.12.2019 do zaplacení a za dobu do 6.12.2019 v kapitalizované výši 2 732,50 Kč. Dále se domáhala zaplacení částky 6 150 Kč, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 4 736,37 Kč od 7.12.2019 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 4 500,11 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 519,82 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 736,37 Kč od 7.12.2019 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] se sídlem v [obec], dne [datum] smlouvu o půjčce, jejíž součástí jsou smluvní podmínky, na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto půjčku vrátit včetně sjednaného úroku ve výši 1 680 Kč (úroková sazba 23,72 % ročně), odměny za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč, nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč. Celkovou částku 20 880 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 58 pravidelných týdenních splátkách po 360 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 19.4.2016. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, zaplatila pouze částku 8 850 Kč a dluží částku 12 030 Kč, která sestává z dlužné jistiny ve výši 9 264,51 Kč a dlužné částky poplatků. Dne [datum] byla mezi stejnými smluvními stranami uzavřena smlouva o půjčce na, základě které poskytnul právní předchůdce žalobkyně žalované částku 10 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit ji včetně sjednaného úroku ve výši 1 400 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, nákladů na hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Celkovou částku 17 400 Kč se zavázala uhradit v 58 pravidelných týdenních splátkách po 300 Kč, přičemž poslední byla stanovena na 25.12.2015. Žalovaná uhradila pouze částku 11 250 Kč a dluží částku 6 150 Kč, která sestává z dlužné jistiny 4 736,37 Kč a poplatků. Úvěruschopnost žalované zkoumal právní předchůdce žalobkyně dotazem na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, informace byly ověřeny doklady vyžádanými u žalovaného a zapsány do zákaznické karty žalované. Právní předchůdce žalobkyně postoupil tuto svoji pohledávku za žalovanou žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 6.12.2019. Žalovaná dlužnou částku neuhradila přes upomínku učiněnou před podáním žaloby. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a protože ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, postupoval soud dle § 115a o.s.ř. a k projednání věci jednání nenařizoval. 3. Z listin předložených žalobkyní, a to smlouvy o úvěru ze dne [datum] a [datum], zákaznických karet žalované, oznámení o postoupení pohledávky z 6.12.2019, výzvy k úhradě z 3.9.2020 včetně podacího lístku, byl zjištěn skutkový stav, dle kterého právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne [datum] a [datum] dvě smlouvy nazvané smlouva o půjčce, dle které [právnická osoba] na základě první z nich poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit tuto jistinu navýšenou o úrok ve výši 1 400 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, za hotovostní inkaso splátek 4 000 Kč v 58 týdenních splátkách po 300 Kč, počínaje sedmým kalendářním dnem od data uzavření smlouvy. Na základě druhé z nich poskytla tato společnost žalované peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit tuto jistinu navýšenou o úrok ve výši 1 680 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 400 a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč v 58 týdenních splátkách po 360 Kč, počínaje sedmým kalendářním dnem od data uzavření smlouvy. Úvěruschopnost žalované byla zkoumána dotazem na její příjmy a výdaje, z nichž bylo zjištěno, že žalovaná měla být v roce 2014 i 2015 bez zaměstnání, na mateřské dovolené a její měsíční příjem představoval rodičovský příspěvek ve výši 7 600 Kč a sociální dávky údajně ve výši 19 330 Kč včetně příspěvku na bydlení. Celkové výdaje měly činit přes 23 000 Kč, včetně splátek úvěrů. Žalovaná měla v té době pět nezletilých dětí. Žalovaná splatila na půjčku poskytnutou [datum] celkem částku 11 250 Kč a na druhou půjčku 8 850 Kč. Dopisem ze dne 6.12.2019 jí bylo oznámeno postoupení pohledávky žalobkyni s tím, že dlužná částka má být uhrazena do 10 dnů po obdržení dopisu. Předžalobní upomínka byla vyhotovena 3.9.2020. 4. Z výše uvedeného skutkového stavu je patrno, že žalované jako spotřebiteli ve smyslu § 419 občanského zákoníku byla právním předchůdcem žalobkyně jako poskytovatelem poskytnuta dvakrát peněžní částka, a to ve výši 10 000 Kč a 12 000 Kč ve formě zápůjčky, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru. Na předmětnou smlouvu o zápůjčce, kterou upravuje ustanovení § 2387 a násl. občanského zákoníku, se uplatní i právní úprava zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, a to i právní úprava zakotvená v § 9 tohoto zákona. 5. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 6. Výše uvedené ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je nutno vyložit tak, že poskytovatel úvěru je povinen zkoumat úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, jejíž součástí je taková obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje uvedené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Dle tvrzení žalobkyně zkoumal její právní předchůdce schopnost žalované úvěr splácet, a to dotazem na majetkové, rodinné a pracovní poměry žalované, což bylo zaznamenáno do zákaznické karty, avšak soudu nebyl předložen žádný důkaz, který by prokazoval tvrzení o ověřování těchto údajů. Navíc dokazováním bylo zjištěno, že v době uzavření obou smluv nebyla žalovaná zaměstnána, pečovala o pět nezletilých dětí a jejími příjmy byly pouze rodičovský příspěvek a sociální dávky, včetně příspěvku na bydlení. Tyto sociální dávky nepochybně neslouží ke splácení úvěrů a mají zajistit sociální potřeby žalované. S ohledem na tyto příjmy žalované je nutno konstatovat, že žalovaná není schopna jakýkoliv úvěr splácet bez toho, aby se dále zadlužovala. Žalobkyně tedy neprokázala, že její právní předchůdce před uzavřením obou smluv zkoumal úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, která řádné prověření schopností žalované úvěr splácet a vyvození důsledků z něj, vyžaduje jako jednu ze základních povinností poskytovatele úvěru. Tím porušil svou povinnost posoudit schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí dle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, a proto je smlouva o úvěru ze dne [datum] i [datum] neplatná. 7. S ohledem na tuto neplatnost obou smluv o úvěru si smluvní strany musí svůj vzájemný vztah vypořádat dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku, podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl dle smlouvy ze dne [datum] žalované peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč. Žalovaná dosud vrátila částku 8 850 Kč, a proto je povinna žalobkyni zaplatit částku 3 150 Kč. Žalovaná byl vyzvána k vrácení poskytnuté částky dopisem ze dne 6.12.2019, který jí byl doručován 7.1.2020 prostřednictvím České pošty, s.p. Při řádném doručování by se proto zásilka dostala do dispozice žalované nejpozději 10.1.2020 a desetidenní lhůta k vrácení poskytnutého úvěru uplynula 20.1.2020. Žalovaná se proto dostala do prodlení s vrácením částky 3 150 Kč dne 21.1.2020 a dle § 1970 občanského zákoníku je povinna zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z dlužné částky ve výši 8,05 % ročně od 21.1.2020 do zaplacení. S ohledem na výše uvedené soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl (výrok I.) a ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok II.). Dle smlouvy ze dne [datum] byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10