9 C 369/2020-24 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 5 560 Kč s příslušenstvím, představující úrok z prodlení ve výši 8,05 % z této částky od [datum] do zaplacení, kterou žalovaný dlužil žalobkyni z titulu smlouvy úvěru, kterou s žalovaným uzavřela dne [datum] její právní předchůdkyně [právnická osoba] [anonymizována tři slova], která pohledávku žalobkyni jako původní věřitelka postoupila. Žalobkyně žalovaného vyzvala k vrácení žalované částky předžalobní upomínkou, ani přesto žalovaný ničeho neuhradil. 2. Po podání žaloby soud vyzval žalobkyni, aby doplnila svá tvrzení obsažená v žalobě o skutečnosti, ze kterých dovozuje svoji aktivní legitimaci, když z předložených listin vyplývá, že původní věřitelkou byla společnost [právnická osoba] a nikoliv [právnická osoba] [anonymizována tři slova], jak uvádí v žalobě. Výzva byla doručena zástupci žalobkyně dne [datum]. Protože žalobkyně na výzvu nereagovala, byla žalobkyně urgována znovu přípisem, který byl jejímu zástupci doručen dne [datum]. Žalobkyně přesto svá tvrzení nedoplnila. 3. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], ke kterému se ani jeden z účastníků a zástupce žalobkyně nedostavili, zástupce žalobkyně omluvil svou nepřítomnost a souhlasil s tím, aby bylo jednání provedeno v jeho nepřítomnosti a v nepřítomnosti žalobkyně. Žalovaný se nikterak neomluvil. S ohledem na uvedené, soud jednal v nepřítomnosti účastníků a zástupce žalobkyně. 4. V průběhu jednání soud provedl dokazování listinami, které předložila žalobkyně, jakož i zprávou [právnická osoba] a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. [právnická osoba] zaslala na účet žalovaného pod variabilním symbolem [číslo] dne [datum] částku 4 000 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [anonymizována dvě slova] [rok] uzavřené mezi žalobkyní, jako postupníkem, a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], jako postupitelem, prodala jmenovaná společnost žalobkyni soubor pohledávek. 5. V řízení tedy nebylo prokázáno, že by mezi [právnická osoba] [anonymizována tři slova] a žalovaným byla uzavřena jakákoliv smlouva, na základě které by tato společnost žalovanému zaslala částku 4 000 Kč, kterou žalovaný nevrátil, a následně takovou pohledávku za žalovaným převedla prostřednictvím smlouvy o postoupení pohledávek na žalobkyni. Soud byl při jednání připraven poučit žalobkyni v souladu s § 118a o. s. ř. o tom, že nemá za prokázanou její aktivní legitimaci k vymáhání pohledávky, která je předmětem řízení, nicméně žalobkyně se sama takové možnosti vzdala, když se jednání neúčastnila, čímž se o možnost být poučena ochudila. Soud z tohoto důvodu jednání neodročoval, když žalobkyni k doplnění žaloby opakovaně vyzýval, tudíž žalobkyně tímto postupem nemohla být překvapena. 6. Nad rámec uvedeného soud pouze dodává, že pokud se jedná o listinu s názvem„ Prohlášení pro stávajícího Klienta“, tak tato neobsahuje podpisy ani jedné ze stran, pouze prohlášení, že [právnická osoba] (bez bližšího určení) poskytuje žalovanému úvěr ve výši 4 000 Kč s tím, že žalovaný musí vrátit částku 5 560 Kč ve splatnosti [datum], nelze takovou listinu tudíž považovat za žádnou dohodu, která by zakládala práva a povinnosti mezi stranami a obsahovala jejich vůli být takovou dohodou vázán. 7. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V projednávané věci měl úspěch žalovaný, který by tak měl právo na náhradu nákladů řízení, dle obsahu spisu však žalovanému žádné prokazatelné náklady řízení nevznikly. Proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.