11 C 300/2021-38 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 16 621,98 Kč s příslušenstvím (jako součtu jistiny ve výši 9 800,70 Kč a souhrnného poplatku ve výši 6 821,28 Kč) s odůvodněním, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], dne 8. 11. 2007 smlouvu o půjčce [číslo] na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit půjčku včetně souhrnného poplatku ve výši 13 920 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v 53 pravidelných týdenních splátkách po 640 Kč. Žalovaná však své smluvní závazky nehradila řádně a včas, když uhradila toliko částku 17 298,02 Kč, kdy poslední platba byla uhrazena dne 17. 6. 2010, přičemž právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo uplynutím sjednané doby plnění právo na úhradu celého dluhu ve výši 16 621,98 Kč. 2. Dále se žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 5 826,02 Kč s příslušenstvím (jako součtu jistiny ve výši 3 435,15 Kč a souhrnného poplatku ve výši 2 390,87 Kč) s odůvodněním, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], dne 13. 12. 2007 smlouvu o půjčce [číslo] na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit půjčku včetně souhrnného poplatku ve výši 6 960 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v 53 pravidelných týdenních splátkách po 320 Kč. Žalovaná však své smluvní závazky nehradila řádně a včas, když uhradila toliko částku 11 133,98 Kč, kdy poslední platba byla uhrazena dne 17. 6. 2010, přičemž právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo uplynutím sjednané doby plnění právo na úhradu celého dluhu ve výši 5 826,02 Kč. 3. Právní předchůdce žalobkyně postoupil tyto pohledávky za žalovanou žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 18. 12. 2020 s účinností k 5. 1. 2021, což bylo žalované písemně oznámeno doporučeným dopisem. Žalovaná dlužnou částku neuhradila i přes upomínku učiněnou před podáním žaloby. 4. Žalovaná se k žalobě vyjádřila, kdy sdělila, že uplatňuje námitku promlčení a souhlasí s rozhodnutím ve věci i bez nařízení jednání. Žalobkyně tento souhlas vyjádřila již v návrhu žaloby a uvedla, že nárok není promlčen, neboť dne 22. 6. 2012 žalovaná podepsala listinu označenou jako uznání dluhu. Pokud by žalovaná navrhovala úhradu v pravidelných měsíčních splátkách, pak žalobkyně je ochotna přistoupit na minimální výši splátky 1 700 Kč měsíčně, a to pod ztrátou výhody splátek. Žalovaná následným podáním vzala svou námitku promlčení nároku žalobkyně zpět a požádala o splátky ve výši 1 000 Kč měsíčně. 5. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní, a to listinou označenou jako smlouva o půjčce ze dne 8. 11. 2007 včetně smluvních podmínek. Z těchto listin byl zjištěn skutkový stav, dle kterého právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne 8. 11. 2007 listinu nazvanou jako smlouva o půjčce, podle které [právnická osoba] poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy a žalovaná se zavázala vrátit tuto jistinu navýšenou souhrnný poplatek ve výši 13 920 Kč formou 53 týdenních splátek po 640 Kč, počínaje sedmým kalendářním dnem od data uzavření smlouvy. V rámci samotné smlouvy o půjčce si pak obě strany sjednaly použití zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku. 6. Dále soud provedl důkaz listinou označenou jako smlouva o půjčce ze dne 13. 12. 2007 včetně smluvních podmínek. Z těchto listin byl zjištěn skutkový stav, dle kterého právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne 13. 12. 2007 listinu nazvanou jako smlouva o půjčce, podle které [právnická osoba] poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy a žalovaná se zavázala vrátit tuto jistinu navýšenou souhrnný poplatek ve výši 6 960 Kč formou 53 týdenních splátek po 320 Kč, počínaje sedmým kalendářním dnem od data uzavření smlouvy. V rámci samotné smlouvy o půjčce si pak obě strany sjednaly použití zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku. 7. Listinou označenou jako smlouva o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 vč. přílohy [číslo] (seznamem pohledávek), oznámením o postoupení pohledávky spolu s výzvou k úhradě ze dne 6. 1. 2021 včetně podacího lístku ze dne 1. 2. 2021 a předžalobní upomínkou ze dne 29. 7. 2021 včetně podacího lístku ze dne 30. 7. 2021 soud zjistil, že dopisem ze dne 6. 1. 2021, odeslaným dne 1. 2. 2021, bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky žalobkyní s tím, že dlužná částka má byt uhrazena do 10 dnů po obdržení dopisu. Předžalobní upomínka byla vyhotovena 29. 7. 2021 a odeslána 30. 7. 2021. 8. Přehledem plateb ke smlouvě [číslo] ze dne 13. 12. 2007 bylo zjištěno, že žalovaná na tuto smlouvu uhradila celkem částku 11 133,98 Kč. Přehledem plateb ke smlouvě [číslo] ze dne 8. 11. 2007 bylo zjištěno, že žalovaná na tuto smlouvu uhradila celkem částku 17 298,02 Kč. 9. Listinou označenou jako uznání dluhu se splátkovým kalendářem ze dne 22. 6. 2012 vyplývá, že žalovaná uznala vůči společnosti [právnická osoba] svůj dluh, který jí vznikl na základě smlouvy o půjčce [číslo] [číslo]. Výše dluhu žalované vůči původnímu věřiteli ke dni 19. 6. 2012 činila 29 280 Kč, kterou se žalovaná zavázala splatit v 30 následujících měsíčních splátkách po 976 Kč. 10. Podle § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ o. z.“), neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 11. Podle § 457 o. z. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal. 12. Podle § 563 o. z. není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. 13. Podle § 558 o. z. uzná-li někdo písemně, že zaplatí svůj dluh určený co do důvodu i výše, má se za to, že dluh v době uznání trval. U promlčeného dluhu má takové uznání tento právní následek jen věděl-li ten, kdo dluh uznal, o jeho promlčení. 14. Podle ust. § 517 odst. 1 věta prvá o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle odst. 2 jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 15. Po právní stránce soud posoudil danou věc ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části. Mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovanou byla dne 8. 11. 2007 podepsána písemná smlouva o půjčce dle ustanovení § 657 o. z., na základě které měla vzniknout právnímu předchůdci žalobkyně povinnost poskytnout (půjčit) žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se naopak měla zavázat vrátit právnímu předchůdci celkem částku 33 920 Kč, z toho 20 000 Kč jako samotnou půjčku a částku 13 920 Kč jako souhrnný poplatek, a to formou 53 týdenních splátek po 640 Kč. Mezi týmiž subjekty byla dne 13. 12. 2007 podepsána písemná smlouva o půjčce dle ustanovení § 657 o. z., na základě které měla vzniknout právnímu předchůdci žalobkyně povinnost poskytnout (půjčit) žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se naopak měla zavázat vrátit právnímu předchůdci celkem částku 16 960 Kč, z toho 10 000 Kč jako samotnou půjčku a částku 6 960 Kč jako souhrnný poplatek, a to formou 53 týdenních splátek po 320 Kč. Obě smlouvy by tak měla všechny podstatné náležitosti daného smluvního typu ve smyslu ustanovení § 657 o. z. Původní věřitel následně uzavřel se žalobkyní platnou smlouvu o postoupení shora specifikovaných pohledávek za žalovanou, přičemž tak na základě této smlouvy byly pohledávky vůči žalované se vším příslušenstvím a právy platně ve smyslu ust. § 524 a násl. o. z. převedeny ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni, jež je tak nyní ve sporu aktivně legitimována, když postoupení pohledávek bylo též řádně dle ust. § 526 o. z. oznámeno žalované. 16. Soud se však zabýval i otázkou platnosti ujednání o souhrnném poplatku sjednaném ve smlouvách a dospěl k závěru, že tento poplatek neměl jinou funkci, než funkci sjednané odměny za poskytnutí peněžních prostředků, tedy plnil funkci úroků z půjčky, a proto je nutno po právní stránce posoudit jej jako sjednaný úrok za poskytnutí půjčky. Právní předchůdce žalobkyně smlouvy o půjčkách uzavíral jako podnikatel, předmětem jeho podnikání v době uzavření smluv bylo mimo jiné poskytování úvěrů a půjček z vlastních zdrojů a je zřejmé, že byl založen za účelem zisku, a pokud by nebyl ujednán úrok (či jiná odměna) z