11 C 335/2021-15 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 10 496 Kč s příslušenstvím (jako součtu jistiny ve výši 6 307,69 Kč a souhrnného poplatku ve výši 4 188,31 Kč) s odůvodněním, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], dne 11. 3. 2006 (správně 7. 3. 2006) smlouvu o půjčce [číslo] na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit půjčku včetně souhrnného poplatku ve výši 5 312 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v 52 pravidelných týdenních splátkách po 256 Kč. Žalovaná však své smluvní závazky nehradila řádně a včas, když uhradila toliko částku 2 816 Kč, kdy poslední platba byla uhrazena dne 6. 6. 2006, přičemž právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo uplynutím sjednané doby plnění právo na úhradu celého dluhu ve výši 10 496 Kč. 2. Dále se žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 16 640 Kč s příslušenstvím (jako součtu jistiny ve výši 10 000 Kč a souhrnného poplatku ve výši 6 640 Kč) s odůvodněním, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], dne 6. 6. 2006 (správně 1. 6. 2006) smlouvu o půjčce [číslo] na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit půjčku včetně souhrnného poplatku ve výši 6 640 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v 52 pravidelných týdenních splátkách po 320 Kč. Žalovaná však své smluvní závazky nehradila řádně a včas, když neuhradila ničeho, přičemž právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo uplynutím sjednané doby plnění právo na úhradu celého dluhu ve výši 16 640 Kč. 3. Právní předchůdce žalobkyně postoupil tyto pohledávky za žalovanou žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 18. 12. 2020 s účinností k 5. 1. 2021, což bylo žalované písemně oznámeno doporučeným dopisem. Žalovaná dlužnou částku neuhradila i přes upomínku učiněnou před podáním žaloby. 4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 5. Soud ve věci usnesením ze dne 15. 10. 2021 vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byla současně poučena, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. její souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalované doručeno dne 25. 10. 2021 do vlastních rukou, přičemž žalovaná se k této výzvě nijak nevyjádřila a soud proto vycházel z toho, že žalovaná s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně tento souhlas vyslovila již v samotné žalobě. 6. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní, a to listinou označenou jako smlouva o půjčce ze dne 7. 3. 2006 včetně smluvních podmínek. Z těchto listin byl zjištěn skutkový stav, dle kterého právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne 7. 3. 2006 smlouvu nazvanou jako smlouva o půjčce, podle které [právnická osoba] poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy a žalovaná se zavázala vrátit tuto jistinu navýšenou souhrnný poplatek ve výši 5 312 Kč formou 52 týdenních splátek po 256 Kč, počínaje sedmým kalendářním dnem od data uzavření smlouvy. V rámci samotné smlouvy o půjčce si pak obě strany sjednaly použití zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku; žalovaná však své povinnosti vyplývající ze smlouvy neplnila řádně, když uhradila částku 2 816 Kč. 7. Dále soud provedl důkaz listinou označenou jako smlouva o půjčce ze dne 1. 6. 2006 včetně smluvních podmínek. Z těchto listin byl zjištěn skutkový stav, dle kterého právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne 1. 6. 2006 smlouvu nazvanou jako smlouva o půjčce, podle které [právnická osoba] poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy a žalovaná se zavázala vrátit tuto jistinu navýšenou souhrnný poplatek ve výši 6 640 Kč formou 52 týdenních splátek po 320 Kč, počínaje sedmým kalendářním dnem od data uzavření smlouvy. V rámci samotné smlouvy o půjčce si pak obě strany sjednaly použití zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku; žalovaná však své povinnosti vyplývající ze smlouvy neplnila řádně, když ničeho neuhradila. 8. Listinou označenou jako smlouva o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 vč. přílohy [číslo] (seznamem pohledávek), oznámením o postoupení pohledávky spolu s výzvou k úhradě ze dne 6. 1. 2021 včetně podacího lístku ze dne 1. 2. 2021 a předžalobní upomínkou ze dne 29. 7. 2021 včetně podacího lístku ze dne 30. 7. 2021 soud zjistil, že dopisem ze dne 6. 1. 2021, odeslaným dne 1. 2. 2021, bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky žalobkyní s tím, že dlužná částka má byt uhrazena do 10 dnů po obdržení dopisu. Předžalobní upomínka byla vyhotovena 29. 7. 2021 a odeslána 30. 7. 2021. 9. Podle § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ o. z.“), neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 10. Podle § 457 o. z. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal. 11. Podle § 563 o. z. není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. 12. Podle ust. § 517 odst. 1 věta prvá o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle odst. 2 jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 13. Po právní stránce soud posoudil danou věc ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části. Mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovanou byla dne 7. 3. 2006 podepsána písemná smlouva o půjčce dle ustanovení § 657 o. z., na základě které měla vzniknout právnímu předchůdci žalobkyně povinnost poskytnout (půjčit) žalované peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se naopak měla zavázat vrátit právnímu předchůdci celkem částku 13 312 Kč, z toho 8 000 Kč jako samotnou půjčku a částku 5 312 Kč jako souhrnný poplatek, a to formou 52 týdenních splátek po 256 Kč. Mezi týmiž subjekty byla dne 1. 6. 2006 podepsána písemná smlouva o půjčce dle ustanovení § 657 o. z., na základě které měla vzniknout právnímu předchůdci žalobkyně povinnost poskytnout (půjčit) žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se naopak měla zavázat vrátit právnímu předchůdci celkem částku 16 640 Kč, z toho 10 000 Kč jako samotnou půjčku a částku 6 640 Kč jako souhrnný poplatek, a to formou 52 týdenních splátek po 320 Kč. Obě smlouvy by tak měla všechny podstatné náležitosti daného smluvního typu ve smyslu ustanovení § 657 o. z. Původní věřitel následně uzavřel se žalobkyní platnou smlouvu o postoupení shora specifikovaných pohledávek za žalovanou, přičemž tak na základě této smlouvy byly pohledávky vůči žalované se vším příslušenstvím a právy platně ve smyslu ust. § 524 a násl. o. z. převedeny ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni, jež je tak nyní ve sporu aktivně legitimována, když postoupení pohledávek bylo též řádně dle ust. § 526 o. z. oznámeno žalované. 14. Soud se však zabýval i otázkou platnosti ujednání o souhrnném poplatku sjednaném ve smlouvách a dospěl k závěru, že tento poplatek neměl jinou funkci, než funkci sjednané odměny za poskytnutí peněžních prostředků, tedy plnil funkci úroků z půjčky, a proto je nutno po právní stránce posoudit jej jako sjednaný úrok za poskytnutí půjčky. Právní předchůdce žalobkyně smlouvy o půjčkách uzavíral jako podnikatel, předmětem jeho podnikání v době uzavření smluv bylo mimo jiné poskytování úvěrů a půjček z vlastních zdrojů a je zřejmé, že byl založen za účelem zisku, a pokud by nebyl ujednán úrok (či jiná odměna) za přenechání půjčených peněžních prostředků, tak zisk z předmětných případů by generován nebyl. Úrok ve výši 5 312 Kč jako odměna za poskytnutí půjčky 8 000 Kč na dobu 52 týdnů představuje 66,4 % celé jistiny u půjčky ze dne 7. 3. 2006, resp. úrok ve výši 6 640 Kč jako odměna za poskytnutí půjčky 10 000 Kč na dobu 52 týdnů představuje 66,4 % celé jistiny u půjčky ze dne 1. 6. 2006 a je možno učinit závěr, že se jedná o úrok (odměnu) nepřiměřeně vysoký, přesahující více než 4x průměrnou odměnu bank za jimi poskytované úvěry a půjčky spotřebitelům. Za této situace je nutno posoudit takto sjednaný úrok pro jeho nepřiměřenou výši jako úrok sjednaný v rozporu s dobrými mravy, a prot