11 C 396/2021 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 23 233 Kč, kterou žalobkyně požadovala za poškození zdraví [jméno] [příjmení], kterému zranění způsobil žalovaný dne 13. 6. 2020 v obci [obec]. Žalobkyně v příčinné souvislosti s tímto poškozením uhradila [anonymizováno] zařízením zdravotní výkony, léky a další náklady v žalované výši a z důvodu odpovědnosti žalovaného za poškození zdraví. Žalovaný byl dle sdělení [stát. instituce] [část obce] ze dne 20. 1. 2021 uznán vinným z přestupku proti občanskému soužití, kdy toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 2. 12. 2020. Žalobkyně má právo na zaplacení této škody s odkazem na § 55 odst. 1 zák. č. 48/1997 Sb. Žalovaný ani přes výzvu k zaplacení ze dne 10. 5. 2021 nic nezaplatil, proto žalobkyně požadovala rovněž zákonný úrok z prodlení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci usnesením ze dne 4. 1. 2022 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému doručeno dne 17. 1. 2022 náhradním způsobem – formou uložení u pošty a následným vyvěšením na úřední desce soudu, přičemž žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně tento souhlas vyslovila již v samotné žalobě. 4. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyni, a to vyúčtováním [anonymizováno] péče ze dne 20. 4. 2021, sdělením [stát. instituce] [část obce] ze dne 20. 1. 2021, výzvou k zaplacení ze dne 10. 5. 2021 včetně dokladu o doručení. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že dne 13. 6. 2020 žalovaný způsobil ve [obec] újmu na zdraví poškozenému [jméno] [příjmení], [datum narození], tím, že ho fyzicky napadl a způsobil mu zranění, čímž se dopustil přestupku, o kterém rozhodoval [stát. instituce] [část obce] a toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 2. 12. 2020. Poškozenému [jméno] [příjmení], [datum narození], byla poskytnuta zdravotní péče v období od 14. 6. 2020 do 30. 6. 2020 v [nemocnice] ve [obec] a byly vynaloženy náklady za poskytnuté zdravotní služby, jak vyplývá z vyúčtování zdravotní péče ze dne 20. 4. 2021 v celkové výši po zaokrouhlení 23 233 Kč. Žalovaný byl vyzván předžalobní výzvou ze dne 10. 5. 2021 k úhradě žalované částky, tato byla doručena vhozením do schránky dne 26. 5. 2021, žalovaný však ničeho nezaplatil. 5. Podle § 2910 věty prvé zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. 6. Podle § 2820 věty prvé o. z. vzniklo-li v souvislosti s hrozící nebo nastalou pojistnou událostí osobě, která má právo na pojistné plnění, pojištěnému nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady, proti jinému právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo, přechází tato pohledávka včetně příslušenství, zajištění a dalších práv s ní spojených okamžikem výplaty plnění z pojištění na pojistitele, a to až do výše plnění, které pojistitel oprávněné osobě vyplatil. 7. Podle § 17 odst. 6 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, příslušná zdravotní pojišťovna hradí poskytovatelům, s výjimkou poskytovatelů lékárenské péče, léčivé přípravky paušální částkou, jejíž výše se sjedná ve smlouvě podle odstavce 1. Nad rámec sjednané paušální částky příslušná zdravotní pojišťovna uhradí, ve výši stanovené Ústavem, poskytovatelům poskytujícím ambulantní zdravotní péči, léčivé přípravky, u nichž rozhodne Ústav o takovém způsobu úhrady. Ve smlouvě může zdravotní pojišťovna sjednat jiný způsob úhrady léčivých přípravků při poskytování ústavní péče, u kterých sjednala výši a podmínky úhrady s držitelem rozhodnutí o registraci nebo s výrobcem. 8. Podle § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny. 9. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobkyně tak, že žaloba je důvodná. Podle výše citovaných ustanovení, zejména dle § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, má žalobkyně právo vůči žalovanému na náhradu nákladů, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání žalovaného, které bylo řešeno rozhodnutím [stát. instituce] [část obce] a které nabylo právní moci dne 2. 12. 2020. Žalobkyně jako zdravotní pojišťovna uhradila za svého pojištěnce, poškozeného [jméno] [příjmení], zdravotní péči [anonymizováno] zařízení [nemocnice] ve [obec] za ošetření v období od 14. 6. 2020 do 30. 6. 2020 v celkové výši 23 233 Kč z důvodu poškození zdraví pojištěnce žalovaným. S ohledem na skutečnost, že žalovaný tyto náklady žalobkyni neuhradil, soud vyhověl žalobě a zavázal žalovaného k úhradě nákladů spojených s léčením pojištěnce žalobkyně, když nárok žalobkyně byl zcela důvodný a prokázaný. Podle § 1970 o. z. má žalobkyně rovněž právo na zaplacení úroku z prodlení, jehož výše odpovídá vládnímu nařízení č. 351/2013 Sb., proto soud zavázal žalovaného k úhradě i tohoto příslušenství. 11. Soudem stanovená lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku má oporu v ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., neboť pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek, soud v daném případě zejména s ohledem na už delší dobu trvání dluhu, jakož i dosavadní zcela pasivní postoj žalovaného k tomuto dluhu žádné důvody neshledal, respektive tyto důvody nebyly účastníky ani tvrzeny. 12. Výrok o nákladech řízení pak má oporu v ust. § 142 odst. 1 o. s. ř, podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V projednávané věci měla žalobkyně se svou žalobou plný úspěch, proto je žalovaný povinen uhradit jí plné náklady řízení. Tyto celkové náklady řízení činí souhrnnou částku 1 530 Kč a jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 930 Kč a částkou 600 Kč jako náklady nezastoupeného účastníka mající oporu v § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhl. č. 254/2015 Sb., které se skládají ze dvou úkonů po 300 Kč, a to z návrhu ve věci samé a výzvy k plnění. S ohledem na tyto závěry byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku v souhrnné výši 1 530 Kč.