12 C 269/2019-152 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se původně domáhala určení hranice mezi pozemkem parc. [číslo] ostatní komunikace, ostatní plocha, v k. ú. [obec a číslo], obci [obec], zapsaného na LV [číslo] pozemku parc. [číslo] trvalý travní porost, v k. ú. [obec a číslo], obci [obec], zapsaného na [list vlastnictví], která probíhá podle Zaměření skutečné polohy komunikace [číslo] vyhotovené [jméno] [příjmení], [IČO], místem podnikání [adresa], ověřené Ing. [jméno] [příjmení], úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem. 2. Následně pak žalobkyně žalobu změnila a rozšířila s odůvodněním, že žalobkyně přehodnotila své stanovisko vzhledem k objektivní zjistitelnosti hranice pozemku a má za to, že hranice objektivně zjistitelná je. Hranice pozemků je tak sporná pouze ze subjektivního hlediska mezi účastníky. Proto se domáhá toho, aby: a) bylo určeno, že žalobkyně je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] trvalý travní porost a pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, ostatní komunikace, v k. ú. [obec a číslo], obci [obec], dle geometrického plánu [číslo] vyhotoveného Ing. [jméno] [jméno]. b) dále byla určena hranice mezi pozemkem parc. [číslo] trvalý travní porost, v k. ú. [obec a číslo], obci [obec] a mezi pozemkem parc. [číslo] ostatní plocha, ostatní komunikace, v k. ú. [obec a číslo], obci [obec], je označena hraničními znaky [číslo] [číslo] [číslo] podle geometrického plánu [číslo] vyhotoveného Ing. [jméno] [jméno], c) a také byla určena hranice mezi pozemkem parc. [číslo] trvalý travní porost, v k. ú. [obec a číslo], obci [obec] a mezi pozemkem parc. [číslo] ostatní plocha, ostatní komunikace, v k. ú. [obec a číslo], obci [obec], je označena hraničními znaky [číslo] [číslo] [číslo] podle geometrického plánu [číslo] vyhotoveného Ing. [jméno] [jméno]. O tomto rozšíření žaloby bylo rozhodnuto usnesením [anonymizována tři slova] [město] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] tak, že tato změna byla podle § 95 o.s.ř. připuštěna. 3. Po té vzala žalobkyně žalobu částečně zpět o určení hranice mezi pozemkem parc. [číslo] trvalý travní porost, v k. ú. [obec a číslo], obci [obec] a mezi pozemkem parc. [číslo] ostatní plocha, ostatní komunikace, v k. ú. [obec a číslo], obci [obec], (viz bod 2.c) tohoto odůvodnění), soud proto řízení v této části zastavil usnesením [anonymizována dvě slova] ve [město] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. 4. Následně pak žalobkyně vzala žalobu částečně zpět i o určení, že žalobkyně je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] trvalý travní porost a pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, ostatní komunikace, v k. ú. [obec a číslo], obci [obec], dle geometrického plánu [číslo] vyhotoveného Ing. [jméno] [jméno] (viz bod 2.a) tohoto odůvodnění). Proto soud řízení i v této části zastavil usnesením [anonymizována dvě slova] ve [město] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. 5. Předmětem řízení proto zůstalo projednání žaloby o určení hranice mezi pozemkem parc. [číslo] trvalý travní porost, v k. ú. [obec a číslo], obci [obec] a mezi pozemkem parc. [číslo] ostatní plocha, ostatní komunikace, v k. ú. [obec a číslo], obci [obec], jak je označena hraničními znaky [číslo] [číslo] [číslo] podle geometrického plánu [číslo] vyhotoveného Ing. [jméno] [jméno]. 6. Žalobu (která zůstala předmětem tohoto řízení, (viz bod 2.b) tohoto odůvodnění)) žalobkyně odůvodnila tím, že je výlučným vlastníkem pozemků parc. [číslo] neúrodná půda, ostatní plocha, a parc. [číslo] ostatní komunikace, ostatní plocha, to vše v k. ú. [obec a číslo], obci [obec], zapsaných na [list vlastnictví]. Žalovaní jsou vlastníci pozemku parc. [číslo] trvalý travní porost, a pozemku parc. č. st. [rok], zastavěná plocha a nádvoří, součástí kterého je stavba ev. [číslo] stavba pro rodinou rekreaci (dále také„ chata žalovaných“) to vše v k. ú. [obec a číslo], obci [obec], zapsaných na [list vlastnictví]. Shora uvedené pozemky náleží do společného jmění žalovaných. Pozemek žalobkyně parc. [číslo] (dále také„ cesta žalobkyně“ nebo„ příjezdová cesta“) a pozemek žalovaných parc. [číslo] (dále také„ zahrada žalovaných“) sdílejí společnou hranici. Pozemky parc. [číslo] a parc. [číslo] v k.ú. [obec a číslo] jsou zachyceny v Geometrickém plánu pro rozdělení pozemku č. plánu [číslo], zpracovaným Ing. [jméno] [příjmení], přičemž oba pozemky, tj. jak pozemek parc. [číslo] tak pozemek parc. [číslo] měly vzniknout oddělením z pozemku parc. [číslo] který mají žalovaní ve společném jmění manželů. 7. Pro orientaci v žalobním nároku pak označila„ levou stranu cesty“ žalobkyně jako stranu, která sdílí hranici s pozemkem žalovaných, a„ pravou stranu cesty“ jako stranu, která sdílí hranici s dalším pozemkem žalobkyně ([parcelní číslo]). Žalobou se žalobkyně domáhala určení společné hranice pozemků podle ust. § 1028 občanského zákoníku, jelikož stav zapsaný v katastru nemovitostí podle žalobkyně neodpovídá reálné držbě pozemků. Naléhavý právní zájem žalobkyně vyplývá z následujících skutečností: a) žalobkyně je faktickým vlastníkem nemovitých věcí v k. ú. [obec a číslo], a to celé příjezdové cesty (v KN označená jako pozemek parc. [číslo] ostatní komunikace) a pozemku nacházejícího se po pravé straně příjezdové cesty (v KN označen jako pozemek parc. [číslo] neplodná půda); b) zakreslení shora uvedených nemovitých věcí v katastrální mapě neodpovídá realitě, tj. reálným hranicím pozemků; c) žalovaní, kteří se stali vlastníky pozemku v k. ú. [obec a číslo] vedeném pod parc. [číslo] si po nabytí vlastnického práva nechali vytýčit pozemek geodetem a geodet označil jako pozemek [parcelní číslo] i část příjezdové cesty a část neúrodné půdy po pravé straně příjezdové cesty; d) žalovaní od okamžiku tohoto vytýčení ignorovali žádosti žalobkyně o řešení této věci dohodou, e) z dokumentů v pozemkových knihách nelze pro diskontinuitu v zápisech předmětných pozemků ve veřejném rejstříku dovodit příčinu chyby zakreslení pozemků v katastrální mapě daného území; f) neexistuje žádný právní nabývací titul, kterým by žalovaní nebo předchozí vlastníci pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec a číslo] nabyli i část příjezdové cesty žalobkyně. Žalobkyně je vlastníkem pozemku p. [číslo] na kterém je příjezdová cesta k téměř všem pozemkům, které se podél této cesty nacházejí. Jedná se o pozemky parc. [číslo] vše v k. ú. [obec a číslo]. Žalobkyně nabyla pozemek p. [číslo] jakož i další pozemky, dle kupní smlouvy ze dne [datum], její vlastnické právo bylo zapsáno do katastru nemovitostí ke dni [datum] Tyto údaje jsou patrné z listu vlastnictví. Již původní vlastník, pan [jméno] [příjmení], nemovité věci držel a fakticky vykonával vlastnické právo k celé cestě, jak je tato cesta reálně vedena. Žalobkyně v tomto výkonu vlastnického práva po nabytí nemovitých věcí pokračovala. Žalovaní nabyli pozemek p. [číslo] jakož i další pozemky, dle kupní smlouvy ze dne [datum], jejich vlastnické právo bylo zapsáno do katastru nemovitostí ke dni 15. 8. 2017. Žalovaný 1) ignoroval argumenty, že dosavadní vlastníci vždy respektovali, že cesta (která je na pozemcích parc. [číslo] t.č. ve vlastnictví žalobkyně, ale i na části pozemku žalovaných tj. i na pozemku parc. [číslo]) je celá ve vlastnictví žalobkyně, a tedy v katastrální mapě musí být nepřesnost. Právní zástupce žalobkyně zaslal žalovaným výzvu k jednání za účelem vyřešení sporné hranice pozemků a na to, že vlastnictví části příjezdové cesty je mezi stranami sporné. Žalobkyně se snažila napravit sporný stav zápisu v katastru nemovitostí v řízení před katastrálním úřadem avšak neúspěšně, přestože bylo zjištěno, že příjezdová cesta v realitě vede odlišně, než je její zaznačení v katastrální mapě, a to po celé její délce. Bylo evidentní, že dle zápisu v KN manželé [celé jméno žalovaného] žádnou příjezdovou cestu nevlastní, pouze jejich zahrada dle údajů v KN„ překrývá“ resp.„ zasahuje“ do míst, kde se příjezdová cesta nachází. Žalobkyně byla donucena zadat vypracování znaleckého posudku k průběhu vlastnické hranice mezi pozemky p. [číslo] na straně jedné a pozemky parc. [číslo] na straně druhé. Znalecký posudek se tak věnuje nejen sporné hranici pozemků účastníků řízení, ale také hranici mezi pozemkem žalobkyně a pozemkem ve vlastnictví pana [příjmení] [jméno] [příjmení], ovšem tento soused je ochoten věc vyřešit smírně. V rámci vypracování znaleckého posudku znalec provedl zejména místní šetření a provedl lustraci dokumentů v příslušných pozemkových knihách. Ve znaleckém posudku se znalec věnuje také genezi zápisů do KN v daném případě a tomu, jakým způsobem se mohlo stát, že zápis v KN neodpovídá realitě. Je nepochybné, že hranice mezi pozemkem příjezdové cesty žalobkyně a zahradou žalovaných je sporná. Žalobkyně se stala vlastníkem celé příjezdové cesty, k této se od počátku chovala jako vlastník a tuto držela. Nutno podotknout, že s dřívějším majitelem pozemku zahrady žalovaných neměla žalobkyně žádné spory o tom, kdo je skutečným, řádným a poctivým držitelem a vlastníkem příjezdové cesty. Žalovaní v této věci před žalobkyní a katastrálním úřadem argumentovali tím, že naby