16 C 407/2021-49 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částek specifikovaných výrokem I. jakožto dlužného nájemného a ceny služeb spojených s užíváním bytu za dobu od 1. 1. 2019 do 29. 2. 2020 a nákladů na vyklizení bytu a odvoz věcí, které žalovaný nevyklidil z bytu na konci nájmu. Žalobu zdůvodnila tím, že je vlastnicí bytu [číslo] o vel. 1+1 situovaného ve 3. nadzemním podlaží budovy [adresa] na ulici [ulice] č. o. 10 v [obec] [část obce]. Žalovaný užíval předmětný byt v období 1. 1. 2019 - 29. 2. 2020 na základě nájemní smlouvy ze dne 24. 8. 2018, ve znění dodatku ze dne 16. 1. 2019. Výše nájemného a záloh na služby je stanovována prostřednictvím Evidenčních listů pro výpočet měsíčního nájemného z bytu a úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu. Splatnost nájemného a záloh na služby byla stanovena k pátému dni v měsíci, za který se nájemné platí. V období 1. 1. 2019 – 31. 12. 2019 byl předpis nájemného a záloh na služby stanoven ve výši 4 560 Kč měsíčně (3 100Kč tzv. čisté nájemné, 1 460 Kč zálohy na služby). Na tzv. čistém nájemném měla být v období 1. 1. 2019 – 31. 12. 2019 uhrazena celkem částka ve výši 37 200 Kč. Na zálohách na služby měla být v období 1. 1. 2019 – 31. 12. 2019 uhrazena celkem částka ve výši 17 520 Kč. Na výše uvedené bylo uhrazeno pouze 32 637 Kč. Vyúčtováním služeb spojených s bydlením za období 1. 1. 2019 – 31. 12. 2019 byla zjištěna hodnota účetního přeplatku na spotřebovaných službách oproti předepsaným zálohám v předmětném bytě v uvedeném období, a to ve výši 3 610 Kč. Na nájemném a zálohách na služby v období 1. 1. 2019 – 31. 12. 2019 dluží tedy žalovaný žalobkyni celkem částku ve výši 18 473 Kč. V období 1. 1. 2020 - 29. 2. 2020 byl předpis nájemného a záloh na služby stanoven ve výši 4 560 Kč měsíčně (3 100 Kč tzv. čisté nájemné, 1 460 Kč zálohy na služby). Na tzv. čistém nájemném měla být v období 1. 1. 2020 - 29. 2. 2020 uhrazena celkem částka ve výši 6 200 Kč. Na zálohách na služby měla být v období 1. 1. 2020 - 29. 2. 2020 uhrazena celkem částka ve výši 2 920 Kč. Na výše uvedené nebylo uhrazeno ničeho. Na nájemném a zálohách na služby v období 1. 1. 2020 - 29. 2. 2020 dluží tedy žalovaný žalobkyni celkem částku ve výši 9 120 Kč. Vyúčtováním služeb spojených s bydlením za období 1. 1. 2020 - 29. 2. 2020 byla zjištěna hodnota nedoplatku na spotřebovaných službách oproti předepsaným zálohám v předmětném bytě v uvedeném období, a to ve výši 1 097 Kč. Na uvedené nebylo uhrazeno ničeho. Pohledávka se stala splatnou na základě výzvy k zaplacení, a to ke dni 11. 12. 2021. Na nedoplatku na spotřebovaných službách v období 1. 1. 2020 - 29. 2. 2020 dluží tedy žalovaný žalobkyni celkem částku ve výši 1 097 Kč. Žalobkyně byla sousedem žalovaného informován o skutečnosti, že žalovaný dlouhodobě neužívá byt. Následně žalobkyně zjistila, že žalovaný v předmětném bytě zanechal věci bez hodnoty. Fakturou č. 7651010902 ze dne 26. 5. 2020 vyfakturovala žalobkyně žalovanému za vyklizení předmětného bytu a odvoz věcí na skládku celkem částku 3 851 Kč. Pohledávka se stala splatnou na základě doručení opatrovníkovi žalovanému ke dni 13. 4. 2021. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil, ač jej k tomu soud vyzval. Nepopřel tedy skutková tvrzení žalobkyně a neučinil je spornými (§ 6 první věta zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále„ o. s. ř.“). To sice neznamená, že by byla nesporná, přesto soud k pasivitě žalovaného podpůrně přihlédl. 3. Soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním. Žalobkyně žalovanému na základě smlouvy ze dne 24. 8. 2018 pronajala byt [číslo] o velikosti 1+1 ve 3. nadzemním podlaží budovy [adresa] na ulici [ulice] v [obec] [část obce]. Nájemní poměr prodloužili dodatkem č. 1 na dobu do 29. 2. 2020, přičemž smluvně vyloučili aplikaci ustanovení § 2285 o. z. Nájemné činilo 3 100 Kč měsíčně, zálohy na služby 1 459 Kč měsíčně. Aktuální výše záloh mělas být určena evidenčním listem. Obojí bylo splatné o 5. dne příslušného měsíce (nájemní smlouva s dodatkem). Od 1. 10. 2018 činily zálohy 4 560 Kč měsíčně (evidenční list). Na nájemném a zálohách na služby za dobu od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2019 zůstal žalovaný žalobkyni po započtení přeplatku ve výši 3 610 Kč dlužen 18 473 Kč, za dobu od 1. 1. 2020 do 29. 2. 2020 pak 2 920 Kč, na celkové ceně služeb za dobu od 1. 1. 2020 do 29. 2. 2020 pak zůstal žalobkyni dlužen 1 097 Kč (jednotlivá vyúčtování). Soused žalovaného, [jméno] [příjmení], dne 9. 3. 2020 potvrdil, že daný byt je od září 2019 dlouhodobě neužíván (prohlášení souseda). [právnická osoba], pak na žádost žalobkyně byt po skončení nájmu uklidil, vyklidil odsud věci, které v něm zůstaly po žalovaném (zakázkový list), odvezl věci na skládku (záznam o provozu, vážní lístek). Náklady těchto prací pak žalobkyně vyfakturovala žalovanému fakturou č. 7651010902 ze dne 26. 5. 2020 na částku 3 851 Kč s DPH splatnou dne 9. 6. 2020 (faktura s přílohami). Výzva k zaplacení bez lhůty k plnění byla doručena opatrovnici žalovaného dne 8. 4. 2021 (výzva s dodejkou). Výše zmíněné důkazy soud vyhodnotil jako zákonné, pro výsledek řízení závažné a věrohodné. Důkazy byly ve vzájemném souladu. Z ostatních důkazů nevyplynulo vzhledem k níže podané právní kvalifikaci nic podstatného pro meritum sporu ani výsledek řízení. Další důkazy soud neprovedl, protože nebyly navrženy ani nevyplynuly ze spisu a nebyly potřebné ke zjištění skutkového stavu. 4. Soud tedy založil rozsudek především na tomto skutkovém stavu. Žalobkyně žalovanému na základě smlouvy ze dne 24. 8. 2018 pronajala byt [číslo] o velikosti 1+1 ve 3. nadzemním podlaží budovy [adresa] na ulici [ulice] v [obec] [část obce]. Nájemní poměr prodloužili dodatkem č. 1 na dobu do 29. 2. 2020, přičemž smluvně vyloučili aplikaci ustanovení § 2285 o. z. Nájemné činilo 3 100 Kč měsíčně, zálohy na služby 1 459 Kč měsíčně. Aktuální výše záloh mělas být určena evidenčním listem. Obojí bylo splatné o 5. dne příslušného měsíce. Od 1. 10. 2018 činily zálohy 4 560 Kč měsíčně. Na nájemném a zálohách na služby za dobu od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2019 zůstal žalovaný žalobkyni po započtení přeplatku ve výši 3 610 Kč dlužen 18 473 Kč, za dobu od 1. 1. 2020 do 29. 2. 2020 pak 2 920 Kč, na celkové ceně služeb za dobu od 1. 1. 2020 do 29. 2. 2020 pak zůstal žalobkyni dlužen 1 097 Kč. Soused žalovaného, [jméno] [příjmení], dne 9. 3. 2020 potvrdil, že daný byt je od září 2019 dlouhodobě neužíván. [právnická osoba], pak na žádost žalobkyně byt po skončení nájmu uklidil, vyklidil odsud věci, které v něm zůstaly po žalovaném, odvezl věci na skládku. Náklady těchto prací pak žalobkyně vyfakturovala žalovanému fakturou č. 7651010902 ze dne 26. 5. 2020 na částku 3 851 Kč s DPH splatnou dne 9. 6. 2020. Výzva k zaplacení bez lhůty k plnění byla doručena opatrovnici žalovaného dne 8. 4. 2021. 5. Soud právně kvalifikoval vztah mezi účastníky jako nájem bytu (§ 2201 ve spojení s § 2235n zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v prvním účinném znění, dále„ o. z.“) a žalobou uplatněný nárok jako nárok na nájemné (§ 2201 ve spojení s § 2246 o. z.) a cenu služeb spojených s užíváním bytu (§ 2247 odst. 2 a 3 o. z. ve spojení s § 4 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, v prvním účinném znění) a na náhradu škody způsobené porušením zákonné povinnosti odevzdat byt na konci nájmu ve stavu, v jakém jej převzal, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání (§ 2894, 2895 odst. 1, 2910 ve spojení s § § 2292 první a druhou větou a s § 2293 odst. 1 o. z.). Žalovaný neplnil své dluhy řádně a včas (§ 1908 odst. 2 o. z.), čímž se narozdíl od žalobkyně vždy 6. dne v daném měsíci dostal do prodlení s příslušnou částkou, které žalobkyně správně vyčíslila (§ 1968 o. z.), pročež žalobkyni vznikl též nárok na úrok z prodlení (§ 1970 první věta o. z.) ode dne následujícího den splatnosti jednotlivých částek. Žalobkyně úroky z prodlení požadovala vždy ode dne následujícího den splatnosti v zákonné výši (§ 1970 druhou větou o. z. ve spojení s § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. v prvním účinném znění). Kdyby žalovaný splnil svou povinnost odevzdat byt žalobkyni v řádném stavu, nemusela by vynaložit náklady na splnění této povinnosti, které představují škodu. Částka se stala splatnou na výzvu (§ 1958 odst. 2 o. z.), přičemž i zde žalobkyně úrok z prodlení požadovala ode dne, kdy již žalovaný byl v prodlení, a v zákonné výši. Proto jí soud výrokem I. přisoudil celou žalovanou částku. 6. Výrok II. odpovídá ustanovením § § 137 odst. 1, odst. 2, odst. 3, 142a odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., protože žalobkyně v časovém limitu předvídaném prvním zmíněným ustanovením odeslala žalovanému na adresu jím při vyklizení bytu uvedenou předžalobní upomínku a protože byla ve sporu plně úspěšná. Náklady sestávají ze soudního poplatku 2 258 a z nákladů vyčíslených v následující tabulce podle vyhlášky MSp č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních slu