16 C 413/2021-37 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

Předmětem řízení byl požadavek na rozvod manželství účastníků. Soud založil rozsudek na tomto skutkovém stavu. Manželství trvá od 30. 5. 2015. Bylo zprvu souladné, ale časem se na něm negativně podepsaly rozdílné povahové vlastnosti a rozdílné názory manželů na trávení volného času a vedení manželského života, což vedlo k citovému odcizení. Tyto rozdíly jsou příčinou rozvratu manželství. [příjmení] odcizení vyústilo ve stav, kdy spolu manželé nejpozději od jara (března až dubna) 2021 nebydlí, netráví spolu volný čas, nestýkají se intimně ani společně finančně nehospodaří a nepovažují se za životní partnery. Tento stav jim do budoucna plně vyhovuje. Společný nezletilý syn manželů, [jméno], se s rozvodem smířil, psychicky jím nestrádá. Pravomocným rozsudkem ze dne 19. 5. 2022, č. j. [číslo jednací], Okresní soud ve Frýdku-Místku svěřil [jméno] do společné péče manželů. Vztah mezi manželi soud právně kvalifikoval jako hluboký, trvalý a nenapravitelný rozvrat jejich manželství, z nějž plyne nepravděpodobnost obnovení soužití (§ 755 odst. 1, § 756 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále„ o. z.“) způsobený výše popsanou příčinou (§ 756 o. z.). Fakt, že manželé spolu nebydlí, intimně nežijí, tráví čas každý po svém, nebydlí spolu, finančně nehospodaří, nežijí jako životní partneři znamená, že již netvoří manželské společenství (§ 758 o. z.) [obec] rozvratu manželství tkví ve výše popsaném rozdílném přístupu k životu a znemožňuje obnovení manželského soužití i plnění společenské funkce manželského svazku (§ 756 o. z.). Soud rovněž rozhodl o poměrech společného nezletilého dítěte na dobu po rozvodu (§ 755 odst. 3 o. z.), přičemž neshledal, že by byl rozvod v rozporu s jeho zvláštními důvody daným zájmem, poněvadž syn se již s rozvodem smířil (§ 755 odst. 2 písm. a) o. z.). Byly tudíž splněny všechny zákonné podmínky pro rozvod manželství. Proto soud manželství výrokem I. rozvedl. Výrok II. odpovídá § 23 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních ve znění pozdějších předpisů (dále„ z. ř. s.“), protože rozvod je statusovou otázkou a soud neshledal žádnou okolnost, jež by ospravedlnila přiznání náhrady procesních nákladů manželům. Soud neprovedl výslech manželů ve smyslu § 389 odst. 1 první věty z. ř. s., protože všechny právně významné skutečnosti byly mezi manželi nesporné, pročež bylo zbytečné je dále dokazovat (§ 757 odst. 1 o. z., § 1 odst. 3 z. ř. s. ve spojení s § 6 první větou zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále„ o. s. ř.“) .