18 C 16/2022 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Předmětem řízení je žalobou uplatněný nárok žalobkyně vůči žalovaným na zaplacení částky ve výši 121 600 Kč, spolu s příslušenstvím, a to z titulu bezdůvodného obohacení za užívání nemovitostí nad rámec spoluvlastnického podílu žalovaných. V žalobě žalobkyně uvedla, že se na základě usnesení soudního exekutora o udělení příklepu stala podílovým spoluvlastníkem nemovitých věcí v obci [obec], [katastrální uzemí], zapsaných v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, [stát. instituce], zapsaných na listu vlastnictví [číslo] to pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], a pozemku parc. [číslo] (dále jen,,nemovitosti“ či,,předmětné nemovitosti“). Spoluvlastnický podíl žalobkyně činí ideální ½ vzhledem k celku. Dalšími dvěma podílovými spoluvlastníky uvedených nemovitostí, o velikosti spoluvlastnického podílu ideální 1/4 vzhledem k celku, pro každého z nich, jsou žalovaní. Přestože je žalobkyně podílovým spoluvlastníkem uvedených nemovitých věcí, nemůže je užívat, neboť žalovaní jí v tom prostřednictvím své matky brání tím, že jí je odmítají zpřístupnit a odmítají žalobkyni předat klíče od domu a všech uzamykatelných prostor. Svým jednáním tedy zcela vylučují žalobkyni z užívání nemovitostí a ve výkonu jejího vlastnického práva. Z uvedeného důvodu se žalovaní bezdůvodně obohacují na úkor žalobkyně. Žalobkyně proto prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalované ke zpřístupnění nemovitostí a vydání bezdůvodného obohacení. Výše bezdůvodného obohacení činí částku, která odpovídá obvyklému nájemnému v daném místě a čase, což v případě ideální ½ předmětných nemovitostí činí částku 7 600 Kč měsíčně. Předmětem této žaloby je vydání bezdůvodného obohacení za období od [datum] do [datum]. Celková výše bezdůvodného obohacení za toto období činí 121 600 Kč (16 měsíců po 7 600 Kč). Zástupce žalobkyně vyzval žalované k úhradě bezdůvodného obohacení za výše uvedené období ve výši 121 600 Kč dvěma dopisy ze dne [datum], v nichž byla stanovena splatnost do [datum]. Ode dne [datum] jsou žalovaní v prodlení s úhradou dlužné částky, žalobkyně se proto také domáhá zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 121 600 Kč za dobu od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaní se ve věci během celého řízení nevyjádřili, k jednání soudu se bez omluvy nedostavili, soud proto rozhodl v jejich nepřítomnosti v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen,,o. s. ř.“). 3. Na základě provedeného dokazování soud ve věci zjistil následující skutkový stav. Z Výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil a má za prokázáno, že jako vlastníci předmětných nemovitostí, jsou v katastru nemovitostí zapsáni žalovaní každý k ideální jedné čtvrtině celku a žalobkyně ke zbývající ideální polovině celku, dále že žalobkyně nabyla spoluvlastnický podíl na základě usnesení soudního exekutora [exekutorský úřad] o udělení příklepu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo] – [anonymizováno], které nabylo právní moci dne [datum] a oba žalovaní nabyli vlastnické právo podle usnesení Okresního soudu [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] o dědictví, které nabylo právní moci dne [datum]. Z Rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], soud zjistil a má za prokázáno, že jím byli oba žalovaní zavázáni k povinnosti zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku 70 000 Kč spolu s příslušenstvím, představující bezdůvodné obohacení za užívání předmětných nemovitostí nad rámec spoluvlastnického podílu žalovaných, a to za období [datum] do [datum] (užívání nemovitostí po dobu deseti měsíců při výši bezdůvodného obohacení ve výši 7 000 Kč měsíčně). Z Rozsudku pro zmeškání [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], soud zjistil a má za prokázáno, že jím byli oba žalovaní zavázáni k povinnosti zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku 77 000 Kč spolu s příslušenstvím, představující bezdůvodné obohacení za užívání předmětných nemovitostí nad rámec spoluvlastnického podílu žalovaných, a to za období od [datum] do [datum] (užívání nemovitostí po dobu jedenácti měsíců při výši bezdůvodného obohacení ve výši 7 000 Kč měsíčně). Z Výzvy ze dne [datum] soud zjistil a má za prokázáno, že žalovaným byla prostřednictvím jejich zákonné zástupkyně doručována výzva k vydání bezdůvodného obohacení a umožnění spoluužívání nemovitostí, splatnost byla stanovena do [datum]. Z Poštovního podacího archu ze dne [datum] a s ním souvisejících doručovacích dokladů soud zjistil a má za prokázáno, že předmětná výzva byla téhož dne doručována. Výzva shodného znění byla doručována i 2. žalované téhož dne, což soud zjistil a má za prokázáno z Výzvy a z Poštovního podacího archu a s ním souvisejících doručovacích dokladů ze dne [datum]. 4. Soud dospěl k závěru o skutkovém stavu, že oba žalovaní užívali v žalovaném období nemovitosti nad rámec svých spoluvlastnických podílů, nezpřístupněním nemovitostí žalobkyni tak vylučují žalobkyni z možnosti užívání těchto nemovitostí. Uvedeným jednáním žalovaných tak došlo ke vzniku bezdůvodného obohacení ve výši 121 600 Kč (užívání nemovitostí po dobu šestnácti měsíců při výši bezdůvodného obohacení ve výši 7 600 Kč měsíčně). 5. Co se týče právního posouzení věci, soud vycházel především z ust. § 2991 o. z., podle kterého platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodné obohacení vzniklo tím, že bez právního důvodu žalovaní v předmětném období užívali nemovitosti nad rámec jejich spoluvlastnického podílu, a to na úkor žalobkyně, kteréžto brání spoluužívat nemovitost v rozsahu, který odpovídá jejímu spoluvlastnickému podílu. Výše bezdůvodného obohacení se odvíjí od výše nájemného, které je v daném místě a čase obvyklé, představující částku 7 600 Kč měsíčně (při předpokladu nájemného za celé nemovitosti 15 200 Kč měsíčně, činí výše bezdůvodného obohacení částku 7 600 Kč měsíčně), což za žalované období šestnácti měsíců činí částku 121 600 Kč, kterou jsou povinni zaplatit žalovaní žalobkyni společně a nerozdílně (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2002, sp. zn. 33 Odo 542/2002). Spolu s částkou ve výši 121 600 Kč jsou žalovaní povinni podle § 1970 OZ zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení, jehož výše vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění rozhodném k počátku prodlení žalovaných. Prodlení žalovaných se odvíjí od prokazatelné výzvy žalobkyně k úhradě dluhu ze dne [datum], která jim byla zaslána téhož dne, v ní byla stanovená lhůta do [datum] k úhradě dluhu, následujícího dne se žalovaní dostali do prodlení s úhradou svého dluhu vůči žalobkyni. Z uvedených důvodů soud žalobě zcela vyhověl (výrok I.). 6. O nákladech řízení (výrok II.) bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně byla v řízení zcela procesně úspěšná, proto jí byla přiznána plná náhrada nákladů řízení ve výši 37 152,32 Kč, skládající se ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 4 864 Kč, včetně doplatku soudního poplatku ve výši 1 216 Kč (viz výrok III.), dále odměny advokáta ve výši 23 920 Kč za čtyři úkony právní služby po 5 980 Kč dle ust. § 7 a § 11 odst. 1 písm. a), d) g) vyhl. MS č. 177/1996 Sb. (za převzetí věci vč. přípravy zastoupení, sepis předžalobní upomínky a žaloby, účast u jednání), dále paušální náhrady hotových výdajů ke čtyřem uvedeným úkonům právní služby ve výši 1 200 Kč (4 x 300 Kč) dle ust. § 13 odst. 1 a 4 téže vyhlášky, náhrady za promeškaný čas zástupce žalobkyně na cestě z [obec] do [obec] a zpět ve výši 200 Kč dle § 14 odst. 1 písm. a) a 3 téže vyhlášky (2 půlhodiny po 100 Kč), náhrada cestovného ve výši 359,60 Kč, na cestě zástupce žalobkyně k jednání soudu z [obec] do [obec] a zpět tj. celkem 50 km, při použití osobního motorového vozidla zn. Audi, [RZ] [anonymizována dvě slova], spotřebě 5,6 l benzinu 95 oktanů na 100 km dle technického průkazu vozidla, a ceně benzinu 44,50 Kč litr, a při sazbě základní náhrady 4,70 Kč za 1 km jízdy, vše dle vyhl. č. 511/2021 Sb. a zákoníku práce. Ze všech specifikovaných položek, kromě soudního poplatku, soud vyčíslil i náhradu daně z přidané hodnoty (při sazbě 21%) ve výši 5 392,72 Kč, neboť zástupce žalobkyně osvědčil, že je registrován k této dani a nárok na její zaplacení vyplývá z ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. Náklady řízení soud zavázal žalované zaplatit společně a nerozdílně k rukám zástupce žalobkyně v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. 7. Lhůta k plnění (výrok I. a II.) byla stanovena v délce tří dnů dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., soud neshledal žádný důvod pro stanovení delší lhůty, popř. pro plnění ve splátkách. 8. Jelikož v daném řízení nebyl vydán elektronický platební rozkaz s ohledem na § 172 odst. 2 písm. c) o.s.ř., ve spojení s § 174a odst. 3 o.s.ř., ve výroku III. soud žalobkyni zavázal k povinnosti zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 1 216 Kč dle Položky 2.2, Pol