19 C 264/2021-107 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Předmětem řízení bylo projednání žaloby o zaplacení částky 4 500 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně [anonymizována tři slova] uzavřela s žalovanou smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo] / [číslo]. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 3 000 Kč se smluvním úrokem ve výši 36 % ročně s tím, že žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky splatit ve lhůtě do 7. 11. 2018. Žalobkyně požaduje ze sjednaného smluvního úroku pouze smluvní úrok ve výši 9 % ročně z dlužné částky jistiny úvěru. Peněžní prostředky byly žalované poskytnuty dne [datum] na číslo účtu uvedené žalovanou ve smlouvě, a to na č. ú. [bankovní účet]. Podle čl. VIII. odst. 1 písm. c) smlouvy platí, že bude-li žalovaná v prodlení se splacením dluhu, je povinna uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky až do zaplacení. Součástí dlužné částky je proto i smluvní pokuta ve výši 1 500 Kč, a to za dobu od 8.10.2018 do 25.2.2021. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 9. 2019 uzavřené mezi žalobkyní a postupitelem přešla veškerá práva spojená s pohledávkou na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 16. 4. 2020. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Obě procesní strany daly souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání jen na základě předložených listinných důkazů, a to ve smyslu ust. § 115a občanského soudního řádu. 4. Soud z listin předložených žalobkyní k důkazům učinil skutkový závěr o tom, že právní předchůdkyně žalobkyně poukázala dne [datum] na bankovní účet žalované č. účtu [bankovní účet], ve vztahu k němuž v řízení nebylo zpochybněno, že by se nejednalo o bankovní účet žalované, částku 3 000 Kč, kterou žalovaná do 7. 11. 2018 a ani později právní předchůdkyni žalobkyně nevrátila, byť byla o toto vrácení upomínána. Částku 3 000 Kč poukázala právní předchůdkyně žalobkyně na shora uvedený účet žalované na základě uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené prostřednictvím elektronických prostředků mezi [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a žalovanou. Ve smlouvě byl v čl. II. odst. 1 ve spojení s čl. II. odst. 2 písm. a) také sjednán smluvní úrok ve výši 36 % ročně, z něhož požaduje žalobkyně pouze 9 % ročně z dlužné částky od 8.10.2018 do zaplacení. Smlouvou byla také sjednána smluvní pokuta za pozdní úhradu dluhu, a to v čl. VIII. odst. 1 písm. c) smlouvy, z této smluvní pokuty požaduje žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za dobu od 8.11.2018 do podání žaloby (5.2.2021). Ke dni 27. 9. 2019 došlo k postoupení těchto pohledávek až na žalobkyni, přičemž změna osoby věřitele byla žalované oznámena. Žalovaná ničeho na žalované částky dosud neuhradila, ačkoli před podáním žaloby byla opakovaně vyzývána k úhradě dlužných částek. 5. Smlouva o spotřebitelském úvěru byla v daném případě uzavřena dne [datum] a je na ni nutno aplikovat ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník). 6. S ohledem na zjištěný skutkový stav soud posoudil věc po právní stránce ve smyslu výše citovaného ustanovení a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně uplatněný žalobou jak na úhradu jistiny ve výši 3 000 Kč se smluveným úrokem ve výši 9 % ročně z částky 3 000 Kč od 8.10.2018 do zaplacení, tak také nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč, jakož i zákonného úroku z prodlení, je důvodný, proto žalobě s oporou o ustanovení § 2395 a násl., § 2048 o.z., jakož i s oporou o smluvní ujednání mezi účastníky vyhověl, když žalobkyně prokázala, že žalované právní předchůdkyně žalobkyně dne [datum] poukázala na žalovanou označený účet úvěr ve výši 3 000 Kč, který však žalovaná do 7. 11. 2018 nevrátila. Jako sankci za nevrácení předmětné částky se smluvním úrokem pak soud přiznal rovněž smluvní pokutu sjednanou ve smlouvě, jež má oporu rovněž v § 2048 o.z. Soud dále rozhodl podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. o přiznání požadovaného úroku z prodlení. Právní předchůdkyně žalobkyně [anonymizována tři slova] uzavřela s žalobkyní smlouvu o postoupení předmětné pohledávky ve smyslu ust. § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, pročež žalobkyně je tak nyní ve sporu aktivně legitimována, když toto postoupení pohledávky bylo též řádně oznámeno žalované. Žalovaná je povinna zaplatit dlužné částky žalobkyni ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, když soudem stanovená lhůta k plnění vychází z ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.. 7. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o. s. ř.. V daném řízení měla žalobkyně se svou žalobou plný úspěch, a proto jí dle citovaného ustanovení vzniklo právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů celého řízení. Tyto celkové náklady řízení tak činí 2 089 Kč, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč a částku 1 089 Kč za náklady právního zastoupení žalobkyně mající oporu v advokátním tarifu (tvořené částkou 600 Kč jako odměnou dle § 14b odst. 1 bodu 1 ve spojení s § 11 odst. 1 advokátního tarifu za tři žalobkyní účelně poskytnuté úkony právní pomoci v podobě přípravy a převzetí zastoupení, sepisu žaloby a sepisu předžalobní upomínky po 200 Kč, 300 Kč jako tři režijní paušály po 100 Kč za tyto tři žalobkyní účelně poskytnuté úkony právní pomoci dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, to vše pak včetně 21% DPH, kterou je povinen z přiznané odměny a náhrad odvést zástupce žalobkyně jako advokát, jež v řízení osvědčil, že je registrovaným plátcem DPH). Žalovaná proto byla zavázána zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 089 Kč, a to rovněž do 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., přičemž určené platební místo – k rukám právního zástupce žalobkyně – vychází z ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.