19 C 29/2022-19 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Předmětem řízení bylo projednání žaloby o zaplacení částky 396 Kč a 1 200 Kč s tím, že žalovaný dne [datum] uzavřel s žalobkyní smlouvu o poskytování certifikačních služeb [číslo]. V souladu se smlouvou žalovaný zažádal dne [datum] o vydání kvalifikovaného osobního certifikátu. Žalobkyně poskytla žalovanému služby řádně a včas. Poskytnutí služeb žalobkyně vyúčtovala daňovým dokladem - faktura [číslo] na částku 396 Kč ze dne [datum], splatnou dne 5.6.2019. Žalovaný fakturovanou částku ve lhůtě její splatnosti neuhradil, v důsledku čehož se dnem následujícím po dnu splatnosti dostal do prodlení se zaplacením. Z důvodu prodlení žalovaného dále žalobkyně žádá rovněž zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Svůj nárok žalobkyně opírá o ustanovení § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.. Žalovanému byla dne 23.7.2020 zaslána předžalobní upomínka, na žalovanou částku dosud ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil 3. Obě procesní strany daly souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání jen na základě předložených listinných důkazů, a to ve smyslu ust. § 115a občanského soudního řádu. 4. Soud všechny důkazy posoudil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl ke zjištění skutkového stavu věci: Žalovaný dne [datum] uzavřel s žalobkyní smlouvu o poskytování certifikačních služeb [číslo]. Současně v souladu se smlouvou požádal o vydání kvalifikovaného osobního certifikátu. Žalobkyně vydala žalovanému certifikát dle údajů uvedených v žádosti. Dle ceníku žalobkyně byl žalovaný za toto vydání kvalifikovaného osobního certifikátu povinen uhradit 396 Kč. Tato částka byla žalovanému fakturována fakturou [číslo] vystavené dne [datum] se splatností 5.6.2019. I přes doručení faktury žalovaný doposud dlužnou částku neuhradil. 5. Po zjištění skutkového stavu shora posoudil soud nárok žalobkyně po právní stránce ve smyslu ust. § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Služba byla žalobkyní žalovanému poskytnuta, dle ceníku žalobkyně představovala cena za poskytnutí služby 396 Kč. Tato částka byla žalovanému řádně vyfakturována. I přes doručení faktury žalovaný doposud dlužnou částku neuhradil, na předžalobní výzvu nereagoval, soud proto žalobu shledal po právu a výrokem I. žalovaného zavázal k zaplacení dlužné částky ve výši 396 Kč včetně příslušenství a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve smyslu ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kdy se jedná o minimální výši nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. 6. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého procesně úspěšný účastník řízení má právo na zaplacení účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě byla žalobkyně procesně úspěšným účastníkem řízení, má proto právo na zaplacení účelně vynaložených nákladů řízení, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále 3 úkony právní pomoci po 200 Kč, celkem 600 Kč dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu, vyhlášky č. 177/1996 Sb. + 3x režijní paušál po 100 Kč, celkem 300 Kč + DPH. Dohromady náklady řízení představují částku 1 489 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.