40 C 87/2022-13 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se návrhem na vydání platebního rozkazu ze dne 26. 4. 2022 domáhala u zdejšího soudu po žalované zaplacení částky ve výši 6 448 Kč s příslušenstvím, a to na základě smlouvy o úvěru. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Usnesením Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 13. 7. 2022 byla žalovaná vyzvána k tomu, aby se vyjádřila, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání a současně byla podle § 115a o.s.ř. upozorněna, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako žalobkyně. 4. Soud při zjišťování skutkového stavu věci vycházel z listinných důkazů, které předložila žalobkyně, a to všeobecných obchodních podmínek, smlouvy o postoupení pohledávek, rámcové smlouvy o úvěru, předžalobní výzvy, poštovního podacího archu a seznamu postupovaných pohledávek. 5. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 6. Soud všechny důkazy posoudil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl ke zjištění tohoto skutkového stavu věci: Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne 17. 2. 2020 uzavřena smlouva o úvěru. Na základě úvěrové smlouvy úvěrující společnost žalované poskytla finanční prostředky ve výši 5 200 Kč. Žalovaná se je zavázala vrátit se splatností 17. 3. 2020 a uhradit za to poplatek v kapitalizované výši 1 248 Kč. Žalovaná úvěr ani poplatek neuhradila. Smlouvou o postoupení pohledávek byla předmětná pohledávka postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná uvědomena oznámením o postoupení pohledávky. Předžalobní výzva ze dne 3. 6. 2021 je výzvou se základním, skutkovým a právním rozborem věci. I přes doručení předžalobní výzvy žalovaná dlužnou částku nezaplatila. 7. Tato skutková zjištění učinil soud na základě všech předložených listinných důkazů, které vzájemně korespondují a nepochybně prokazují skutkový stav věci. 8. Podle § 2395 obč. zákoníku č. 89/2012 Sb. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 2991 odst. 1 obč. zákoníku č. 89/2012 Sb. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 10. Podle § 2991 odst. 2 obč. zákoníku č. 89/2012 Sb. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. V projednávaném případě posoudil soud žalobu po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba nebyla ke zdejšímu soudu podána důvodně v celém rozsahu, neboť soud nárok žalobkyně neposoudil z titulu smlouvy o úvěru, ale z titulu bezdůvodného obohacení. Vzhledem k tomu přiznal žalobkyni právo na zaplacení jistiny, nikoliv však na zaplacení poplatku, neboť má za to, že smlouva je absolutně neplatná pro nedostatek posouzení úvěruschopnosti s ohledem na porušení ust. Zákona č. 145/2010 Sb. S přihlédnutím k aktuální judikatuře Ústavního soudu má soud za to, že úvěrující společnost nikoliv řádně a dostačujícím způsobem se zabývala úvěruschopností, žalobkyně ani netvrdila dostatečně, že se zabývala úvěruschopností právní předchůdkyně a ani případně k takovému tvrzení nepředložila žádné důkazy. Soud proto žalobě vyhověl pouze částečně a z titulu bezdůvodného obohacení přiznal právo na zaplacení jistiny ve výši 5 200 Kč a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl. 12. Výrok o nákladech řízení vyplývá z ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla částečně procesně úspěšná, soud má za to, že byla úspěšná ve větším rozsahu, proto jí soud přiznal plné právo na zaplacení účelně vynaložených nákladů řízení, a to s ohledem na formulářový typ žaloby podle § 14 odst. 1 adv. Tarifu. Ohledně nákladů řízení soud rozhodl výrokem II. rozsudku dle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobkyni náklady řízení ve výši 1.489 Kč. Sazba odměny advokáta za jeden úkon právní služby činí dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1. vyhl.č. 177/96 Sb. ve znění k datu podání návrhu částku 200 Kč. Právní zástupce žalobkyně učinil za řízení tři úkony právní služby, představující sepis návrhu a převzetí věci a sepis předžalobní upomínky. Za tyto tři úkony mu náleží odměna ve výši 600 Kč. Dále mu byla přiznána náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl.č. 177/1996 Sb. po 100 Kč, tj. částka 300 Kč a 21% DPH ve výši 189 Kč. Celkové náklady řízení před soudem prvého stupně včetně zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč činí 1.489 Kč. Tyto náklady je žalovaná povinna zaplatit žalobci ve lhůtě dané ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).