42 C 184/2022-21 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Předmětem žaloby bylo zaplacení částky 4 000 Kč spolu s úrokem z prodlení specifikovaným ve výroku I. rozsudku shora, když žalovanou částku měl žalovaný dlužit právní předchůdkyni žalobkyně, společnosti [právnická osoba] [právnická osoba] na základě Účastnické smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] k telefonním číslům [číslo], [číslo] a [číslo]. Nedílnou součástí byla i kupní smlouva na koncové zařízení specifikované ve smlouvě, které se žalovaný zavázal splácet formou pravidelných měsíčních splátek stanovených ve smlouvě. Ke kupní ceně zařízení byla žalovanému poskytnuta ze strany právní předchůdkyně žalobkyně podmíněná sleva s tím, že ve sjednaných případech (zejména nedodržení sjednané doby trvání Smlouvy, nevyužívání služeb T-Mobile v dohodnutém rozsahu, atd.) se žalovaný zavázal k povinnosti poskytnutou slevu T-Mobile vrátit. Právní předchůdkyně žalobkyně přitom v souladu s účastnickou smlouvou žalovanému poskytla výše uvedené koncové zařízení a cenu za jeho poskytnutí žalovanému řádně vyúčtovávala prostřednictvím pravidelných vyúčtování služeb. Žalovaný však své povinnosti porušil, když přestal za splátky za koncové zařízení hradit vyúčtované ceny. V důsledku naplnění podmínek pro vrácení slevy byla žalovanému podmíněná sleva následně v souladu se smluvními podmínkami doúčtována, a to jednak vrubopisem (opravným daňovým dokladem) č. 9319052725, vystaveným dne 2. 7. 2019, se splatností dne 16. 7. 2019, žalovaný však tuto doúčtovanou slevu řádně a včas neuhradil. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy s veškerým příslušenstvím a právy s ní spojenými byla ze strany T-Mobile postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2021, a to s účinností ke dni 22. 11. 2021. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným doporučeně. Žalovaný tak nyní žalobkyni dluží právě částku 4 000 Kč. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Soud usneseními ze dne 19. 7. 2022 vyzval obě procesní strany, aby se vyjádřily, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále i jen o.s.ř.) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byly současně poučeny, že nevyjádří-li se do 5-ti dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. jejich souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalobkyni doručeno dne 26. 7. 2022 a žalovanému dne 10. 8. 2022 náhradním způsobem – formou uložení u pošty, ani jedna ze stran sporu se však k této výzvě nijak nevyjádřila, soud proto vycházel z toho, že obě s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění: Účastnickou smlouvou [číslo] ze dne 4. 5. 2018 k telefonním číslům [číslo], [číslo] a [číslo] a obchodními podmínkami [právnická osoba] [anonymizováno], je v řízení prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný se písemně dohodli na tom, že žalobkyně žalovanému bude poskytovat jednak služby elektronických komunikací a jednak další služby, na kterých se strany postupně dohodly, takto bylo ze strany právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytnuto koncové zařízení Samsung Galaxy J5 (2017) J530F černé barvy, IMEI [číslo] s podmíněnou slevou ve výši 4 000 Kč, které se žalovaný ve sjednaných případech (zejména nedodržení sjednané doby trvání Smlouvy, nevyužívání služeb T-Mobile v dohodnutém rozsahu, neplacení dohodnutých splátek atd.) zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit a doplatit rovněž veškeré dosud neuhrazené splátky kupní ceny za poskytnuté zařízení. Vzhledem k tomu, že žalovaný neplnil závazky, které mu z účastnické smlouvy plynuly, právní předchůdkyně žalobkyně dne 2. 7. 2019 doúčtovala žalovanému dokladem č. 9319052725, s datem splatnosti dne 16. 7. 2019, částku 4 000 Kč za tuto podmíněnou slevu k zařízení. Následně právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svůj dluh za žalovaným na žalobkyni. 5. Podle ust. § 1 746 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 6. Podle ust. § 1 968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 7. Soud nejprve dospěl k závěru, že je dána jeho pravomoc ve věci jednat, když předmětem řízení není úhrada služeb elektronických komunikací ve smyslu § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích, jak rovněž opakovaně uzavřel ve svých rozhodnutích i zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů (srov. např. Konf 40/2012 ze dne 29.11.2012, Konf 99/2009-7 ze dne 31.05.2010). 8. Soud má za to, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným tedy byla platně v písemné podobě uzavřena smlouvy podléhající právním režimem nepojmenované smlouvě ve smyslu citovaného ust. § 1746 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, na základě nichž vznikla jednak žalobkyni povinnost poskytovat žalovanému po dohodnutou dobu dohodnuté služby elektronických komunikací, jakož i poskytnout žalovanému ke koupi ve smlouvě specifikované koncové zařízení a žalovaný se zavázal uhradit právní předchůdkyni žalobkyně kupní cenu koncového zařízení. Žalovaný však své povinnosti vyplývající ze smlouvy porušil, když přestal hradit právní předchůdkyní žalobkyně vyúčtované služby, pročež právní předchůdkyně žalobkyně doúčtovala žalovanému částku 4 000 Kč za podmíněnou slevu k zařízení Samsung Galaxy J5 (2017) J530F černé barvy, IMEI [číslo], kdy takto vyúčtovaná podmíněná cena se stala splatnou dne 16. 7. 2019. 9. Právní předchůdkyně žalobkyně přitom následně uzavřela se žalobkyní platnou smlouvu o postoupení celé shora specifikované pohledávky za žalovaným na žalobkyni, na základě této smlouvy proto byla pohledávka vůči žalovanému se vším příslušenstvím, jakož i právy s pohledávkou spojenými, platně ve smyslu ust. § 1879 a násl. zákona č. 89/2012, občanského zákoníku, převedena na žalobkyni, jež je tak nyní ve sporu aktivně legitimována, když toto postoupení pohledávky bylo též řádně oznámeno žalovanému. 10. Vzhledem k uvedenému soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl a při vázanosti rozsahem podané žaloby zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni požadovanou částku v celkové výši 4 000 Kč spolu s úroky z prodlení specifikovanými ve výroku I. rozsudku, tedy ode dne následujícího po dni splatnosti dlužných vyúčtování, když výše úroku z prodlení odpovídá v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. 11. Soudem stanovená lhůta k plnění vychází z ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. činí tři dny od právní moci rozsudku, když v daném případě zejména vzhledem k již dlouhé době trvání, povaze a nemalé výši dluhu, jakož i k dosavadnímu zcela pasivnímu postoji žalovaného k tomuto dluhu, soud žádné důvody pro poskytnutí lhůty delší, případně pro povolení splátek, neshledal, respektive tyto důvody nebyly žádným z účastníků ani tvrzeny. 12. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném řízení měla žalobkyně se svou žalobou plný úspěch, a proto jí dle citovaného ustanovení vzniklo právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů celého řízení. V projednávané věci však soud v souladu s vyhl. č. 120/2014 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, když žaloba byla ke zdejšímu soudu podána dne 24. 2. 2022, hodnotil při rozhodování o výši náhrady nákladů řízení specifika tohoto řízení, neboť jde v prvé řadě o žalobu, podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, kdy jednotlivé žaloby mají podobu využitého vzoru a v zásadě se od sebe liší jen údaji o žalovaných, době vzniku žalovaného dluhu a někdy žalované částce, avšak základ právní argumentace v těchto žalobách, včetně její stylizace a formálního vyjádření je v podstatě zcela totožný a sepis této žaloby je tak spíše administrativním úkonem, než úkonem právní služby v pravém slova smyslu. Jde přitom o pohledávku, v rámci níž na jedné straně vystupoval spotřebitel, který byl současně fakticky vyloučen z možnosti sjednat si podmínky právního úkonu o jiném obsahu. Navíc v dané věci jde o předmět řízení, v rámci něhož peněžité plnění a tarifní hodnota nepřesahují hodnotu 50 000 Kč. S ohledem na uvedené proto soud dospěl k závěru, že je na místě žalobkyni za její tři úkony právní pomoci, učiněné do podání návrhu (tzn. za zaslání předžalobní upomínky, za přípravu a převzetí zastoupení a za sepis žaloby) přiznat odměnu a režijní paušály dle vyhl. č. 120/2014 Sb. účinné od 1. 7. 2014. 13. Soud proto zavázal žalov