42 C 293/2022-22 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 3 570 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 15. 5. 2021 do zaplacení, když žalovanou částku měla žalovaná dlužit žalobkyni na základě Účastnické smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] jejíž nedílnou součástí byla i kupní smlouva a rovněž Všeobecné podmínky společnosti [právnická osoba] [právnická osoba]. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytovat žalované veřejně dostupné služby elektronických komunikací a žalovaná se zavázala jí za tyto služby řádně platit vyúčtované ceny ve lhůtě splatnosti uvedené v jednotlivých vyúčtováních. Současně se dle této smlouvy žalobkyně zavázala poskytnout žalované ke koupi specifikované koncové zařízení Samsung Galaxy A21s (A217F) – modrý, IMEI [číslo], a žalovaná se zavázala k úhradě zvýhodněné kupní ceny formou pravidelných 23 měsíčních splátek po 170 Kč. Žalovaná však své povinnosti porušila, když přestala za poskytnuté služby a splátky za koncové zařízení hradit vyúčtované ceny, pročež žalobkyně přistoupila k výpovědi smlouvy. Dlužnou částku za koncové zařízení pak žalobkyně vyúčtovala vyúčtováním č. 9321015442 splatným dne 14. 5. 2021 ve výši 3 570 Kč, kterou žalovaná i přes opakované výzvy žalobkyně neuhradila. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Soud usneseními ze dne 31. 10. 2022 vyzval obě procesní strany, aby se vyjádřily, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále i jen o.s.ř.) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byly současně poučeny, že nevyjádří-li se do 5-ti dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. jejich souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo právnímu zástupci žalobkyně doručeno dne 4. 11. 2022 a žalované dne 14. 11. 2022 osobním převzetím, žalobkyně pak s takovýmto postupem soudu v podání ze dne 8. 11. 2022 vyjádřila svůj souhlas, žalovaná se k této výzvě nijak nevyjádřila, pročež soud vycházel z toho, že i ona s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z žalobkyní předložených důkazů učinil soud skutkový závěr, že účastníci se písemně dohodli na tom, že žalobkyně bude žalované poskytovat služby elektronických komunikací v jí provozované síti v podobě služeb dohodnuté ve smlouvě [číslo] resp. ve všeobecných obchodních podmínkách, a současně poskytne žalované ke koupi ve smlouvě specifikované koncové zařízení Samsung Galaxy A21s (A217F) – modrý, IMEI [číslo], a žalovaná se zavázala tyto žalobkyní poskytované služby užívat a hradit za ně dohodnutou cenu dle platného ceníku služeb, jako i k úhradě zvýhodněné kupní ceny koncového zařízení formou pravidelných 23 měsíčních splátek po 170 Kč. Žalovaná však své povinnosti porušila, když přestala za všechny poskytnuté služby a koncové zařízení hradit vyúčtované ceny, pročež žalobkyně vypověděla daný smluvní vztah a vyúčtováním č. 9321015442 splatným dne 14. 5. 2021 vyzvala žalovanou k úhradě částky 3 570 Kč jako dlužné částky za koncové zařízení. 5. Podle ust. § 1746 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 6. Podle ust. § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 7. Soud v souladu s argumentací žalobkyně o pravomoci soudu k projednání dané věci dospěl k závěru, že je skutečně dána jeho pravomoc ve věci jednat, když předmětem řízení není úhrada služeb elektronických komunikací ve smyslu § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích, jak rovněž opakovaně uzavřel ve svých rozhodnutích i zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů (srov. např. Konf 40/2012 ze dne 29. 11. 2012, Konf 99/2009-7 ze dne 31. 5. 2010). 8. Soud má za to, že mezi stranami sporu tedy byla platně v písemné podobě uzavřena smlouva podléhající právním režimem nepojmenované smlouvě ve smyslu cit ust. § 1746 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, na základě níž vznikla jednak žalobkyni povinnost poskytovat žalované po dohodnutou dobu dohodnuté služby elektronických komunikací a poskytnout žalované ke koupi ve smlouvě specifikované koncové zařízení a žalovaná se zavázala tyto žalobkyní poskytované služby užívat a hradit za ně dohodnutou cenu dle platného ceníku služeb, jakož i uhradit kupní cenu koncového zařízení formou sjednaných splátek. Žalovaná však své povinnosti porušila, když přestala za poskytnuté služby, jakož i za poskytnuté koncové zařízení hradit vyúčtované ceny, pročež žalobkyně v souladu se smlouvou vypověděla daný smluvní vztah a vyúčtováním č. 9321015442 splatným dne 14. 5. 2021 vyzvala žalovanou k úhradě částky 3 570 Kč jako dlužné částky za koncové zařízení. 9. Vzhledem k uvedenému soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl a při vázanosti rozsahem podané žaloby zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni požadovanou částku v celkové výši 3 570 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku, a to ode dne následujícího po dni splatnosti dlužného vyúčtování, když výše úroku z prodlení odpovídá v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. 10. Soudem stanovená lhůta k plnění vychází z ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. činí tři dny od právní moci rozsudku, když v daném případě zejména vzhledem k již dlouhé době trvání, povaze a nemalé výši dluhu, jakož i k dosavadnímu zcela pasivnímu postoji žalovaného k tomuto dluhu, soud žádné důvody pro poskytnutí lhůty delší, případně pro povolení splátek, neshledal, respektive tyto důvody nebyly žádným z účastníků ani tvrzeny. 11. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném řízení měla žalobkyně se svou žalobou plný úspěch, a proto jí dle citovaného ustanovení vzniklo právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů celého řízení. V projednávané věci však soud v souladu s vyhl. č. 120/2014 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, když žaloba byla ke zdejšímu soudu podána dne 22. 7. 2022, hodnotil při rozhodování o výši náhrady nákladů řízení specifika tohoto řízení, neboť jde v prvé řadě o žalobu, podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, kdy jednotlivé žaloby mají podobu využitého vzoru a v zásadě se od sebe liší jen údaji o žalovaných, době vzniku žalovaného dluhu a někdy žalované částce, avšak základ právní argumentace v těchto žalobách, včetně její stylizace a formálního vyjádření je v podstatě zcela totožný a sepis této žaloby je tak spíše administrativním úkonem, než úkonem právní služby v pravém slova smyslu. Jde přitom o pohledávku, v rámci níž na jedné straně vystupoval spotřebitel, který byl současně fakticky vyloučen z možnosti sjednat si podmínky právního úkonu o jiném obsahu (typicky jde právě o smlouvy o přepravě, dodávky energií, spotřebitelském úvěru, běžném účtu, pojistné smlouvy, úhradu regulačního poplatků apod.). Navíc v dané věci jde o předmět řízení, v rámci něhož peněžité plnění a tarifní hodnota nepřesahují hodnotu 50 000 Kč. S ohledem na uvedené proto soud dospěl k závěru, že je na místě žalobkyni za její tři úkony právní pomoci, učiněné do podání návrhu (tzn. za zaslání předžalobní upomínky, za přípravu a převzetí zastoupení a za sepis žaloby) přiznat odměnu a režijní paušály dle vyhl. č. 120/2014 Sb. účinné od 1. 7. 2014. 12. Soud proto zavázal žalovanou nahradit žalobkyni náklady řízení v celkové výši 1 489 Kč, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a částku 1 089 Kč za náklady právního zastoupení žalobkyně mající oporu ve vyhl. č. 177/1996 Sb. (tj. 600 Kč jako sazba odměny dle § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. za tři žalobkyní účelně poskytnuté úkony právní pomoci po 200 Kč v podobě přípravy a převzetí zastoupení, sepisu žaloby a sepisu předžalobní upomínky a dále 300 Kč jako tři režijní paušály po 100 Kč za tyto tři žalobkyni účelně poskytnuté úkony právní pomoci dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., to vše pak včetně 21% DPH, kterou je povinna z přiznané odměny a náhrad odvést zástupce žalobkyně jako advokát, jenž v řízení osvědčil, že je registrovaným plátcem DPH). I v této části byla pak žalovaná soudem zavázána plnit žalobkyni a tedy zaplatit jí na nákladech řízení celkovou částku 1 489 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., a to k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř., když pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení spláte