8 C 99/2022-137 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala proti žalované zaplacení částky 24 617,56 Kč, úroku ve výši 25,08 % ročně z částky 23 038,06 Kč od 17. 12. 2019 do zaplacení a za dobu do 16. 12. 2019 v kapitalizované výši 2 404,48 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 23 038,06 Kč od 17. 12. 2019 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] se sídlem v [obec], dne [datum] smlouvu o vydání kreditní karty, která je smlouvou o úvěru, jejíž součástí jsou smluvní podmínky. Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut úvěrový rámec do výše 30 000 Kč, který žalovaná čerpala prostřednictvím kreditní karty a takto vyčerpala částku 23 038,06 Kč. Vyčerpaný úvěr úročený úrokovou sazbou ve výši 25,08 % ročně se zavázala splácet minimální splátkou ve výši 3,5 % měsíčně z čerpaných prostředků. Žalovaná tento závazek nesplnila a na úvěr nesplatila ničeho. Banka kreditní kartu zesplatnila dopisem ze dne 9. 9. 2019, avšak žalovaná úvěr nevrátila. Úvěruschopnost žalované zkoumal právní předchůdce žalobkyně z údajů poskytnutých žalovanou v návrhu na uzavření smlouvy a kontroloval dostupné informace v interních a externích databázích. Porovnával její příjem a výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Právní předchůdce žalobkyně postoupil tuto svoji pohledávku za žalovanou [právnická osoba] a.s. a tato společnost postoupila tutéž pohledávku žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno. Žalovaná dlužnou částku neuhradila přes upomínku učiněnou před podáním žaloby. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Z listin předložených žalobkyní, a to ceníku produktu a služeb, rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek č. 2018 včetně přehledu podacích čísel, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2020 včetně přílohy, obchodními podmínkami pro vydávání a používání kreditních karet, všeobecnými obchodními podmínkami, smlouvou o postoupení pohledávek č. [rok] [číslo] včetně přílohy [číslo] smlouvou o vydání kreditní karty ze dne [datum], oznámením o okamžité splatnosti ze dne 9. 9. 2019 a souhrnným výpisem z účtu kreditní karty žalované byl zjištěn skutkový stav, dle kterého právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne [datum] smlouvu nazvanou smlouva o vydání kreditní karty, dle které [právnická osoba] poskytla žalované úvěrový rámec ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala splácet čerpaný úvěr, úročený sazbou 25,08 % ročně, minimální splátkou ve výši 3,5 % měsíčně z čerpaných prostředků. Žalovaná prostřednictvím kreditní karty vyčerpala celkem 23 038,06 Kč výběrem hotovosti či platbami touto kartou jak vyplývá ze souhrnného výpisu z účtu kreditní karty. Dne 14. 2. 2020 jí byla odeslána předžalobní výzva k úhradě dluhu na její adresu, když předtím jí bylo oznámeno postoupení pohledávky žalobkyni. 4. Z výše uvedeného skutkového stavu je patrno, že žalované jako spotřebiteli ve smyslu § 419 občanského zákoníku byl právním předchůdcem žalobkyně jako poskytovatelem poskytnut úvěr ve formě poskytnutého úvěrového rámce k čerpání prostřednictvím kreditní karty, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru. Na předmětnou smlouvu o úvěru, kterou upravuje ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku, se uplatní i právní úprava zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, a to i právní úprava zakotvená v § 9 tohoto zákona. 5. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 6. Výše uvedené ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je nutno vyložit tak, že poskytovatel úvěru je povinen zkoumat úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, jejíž součástí je taková obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje uvedené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Dle tvrzení žalobkyně zkoumal její právní předchůdce schopnost žalované úvěr splácet porovnáním jejich příjmů s deklarovanými výdaji, které nebyly ověřovány, vyjma případných úvěrů nahlédnutím do příslušných registrů. Žalobkyně tedy neprokázala, že její právní předchůdce před uzavřením smlouvy zkoumal úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, která řádné prověření schopností žalované úvěr splácet a vyvození důsledků z něj, vyžaduje jako jednu ze základních povinností poskytovatele úvěru. Tím porušil svou povinnost posoudit schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí dle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, a proto je smlouva o úvěru ze dne [datum] neplatná. 7. S ohledem na tuto neplatnost smlouvy o úvěru si smluvní strany musí svůj vzájemný vztah vypořádat dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku, podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl dle smlouvy žalované peněžní prostředky ve výši 23 038,06 Kč a žalovaná dosud nevrátila ničeho. Proto je povinna žalobkyni tuto částku vrátit. Žalovaná byla vyzvána k vrácení poskytnuté předžalobní výzvou, která jí byla doručována 13. 2. 2020 prostřednictvím České pošty, s.p.. Při řádném doručování by se proto zásilka dostala do dispozice žalované nejpozději 17. 2. 2020 a lhůta k vrácení poskytnutého úvěru uplynula následujícího dne. Žalovaná se proto dostala do prodlení s vrácením částky [částka] dne 19. 2. 2020 a dle § 1970 občanského zákoníku je povinna zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z dlužné částky ve výši 10 % ročně prvního dne prodlení do zaplacení. S ohledem na výše uvedené, soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl (výrok I.) a ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok II.). 8. Protože žalobkyně byla ve sporu úspěšnější, přiznal jí soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 50-ti % představující rozdíl mezi jejím procesním úspěchem a neúspěchem. Tyto náklady přestavují odměnu advokáta dle vyhl. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby po 2 100 Kč, tři režijní paušály po 300 Kč, což po navýšení o DPH a zaplacený soudní poplatek ve výši 985 Kč činí celkem 4 848,50 Kč.