9 C 102/2021-24 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 39 343,87 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba], uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr v konečné výši 82 690,30 Kč, což je doloženo v dokumentech„ loan application“ a dále v potvrzení o provedení platby, který se zavázal vrátit ve splátkách, ale toto neučinil, a to ani poté co byl k úhradě dluhu upomínán jak původní věřitelkou, tak zástupcem žalobkyně upomínkou odeslanou dne [datum]. K uzavření smlouvy došlo prostřednictvím webové stránky předchůdkyně žalobkyně pomocí jedinečného osobního uživatelského účtu, kde žalovaný zaslal věřitelce žádost o poskytnutí konkrétního úvěru a po ověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy, kterou žalovaný potvrdil tak, že do příslušeného pole vložil unikátní identifikační kód, který mu byl zaslán na jeho telefonní číslo a kliknul na ikonu, že má zájem být vázán smlouvou. Žalovaný neuhradil jistinu úvěru 39 343,87 Kč, v souvislosti s prodlením vznikl žalobkyni, resp. již její právní předchůdkyni, nárok na úrok z prodlení z této neuhrazené jistiny ode dne splatnosti, tj. od [datum], a dále nárok na úrok z úvěru ve výši 8,5 % měsíčně z uvedené jistiny ode dne [datum] do [datum] (tj. do dne splatnosti). V souvislosti s prodlením má žalobkyně nárok i na zaplacení částky 250 Kč jako vynaložených nákladů. 2. K výzvě soudu, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného, žalobkyně uvedla, že doklady k tomu nedisponuje a proto nadále žádá pouze částku 39 343,97 Kč jakožto zapůjčenou jistinu spolu se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, a to z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobkyně tudíž vzala svou žalobu částečně zpět o částku 4 585,56 Kč představující kapitalizovaný úrok. S ohledem na dispoziční úkon žalobkyně soud výrokem pod bodem I. rozsudku rozhodl podle § 96 odst. 1, odst. 2 věty prvé zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“), za použití § 96 odst. 4 o. s. ř. o zastavení řízení v rozsahu požadovaném žalobkyní. K tomuto rozhodnutí nebylo potřeba souhlasu žalovaného, neboť ke zpětvzetí došlo před rozhodnutím ve věci samé. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci usnesením ze dne [datum] vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a přitom žalovaného poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dne [datum] – náhradním způsobem. Žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v žalobě. 4. Ze žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění: 5. Z listiny„ Smlouva o revolvingovém úvěru“, jejímiž smluvními stranami byla společnost [právnická osoba] jako věřitel a žalovaný jako Klient s datem [datum] bylo zjištěno, že z jejího obsahu vyplývá, že věřitel se zavazuje poskytnout klientovi úvěr až do výše úvěrového limitu 50 000 Kč, s tím, že úvěr se bude úročit úrokovou sazbou dle Sazebníku, která ke dni uzavření smlouvy činí 8,5 % měsíčně. Smlouva neobsahuje podpis ani jedné ze stran, a to ani ve formě propsání číselného kódu. Z čl. IX odst. 8 vyplývá, že smlouva nabývá platnosti a účinnosti okamžikem jejího podpisu oběma smluvními stranami. 6. Z Potvrzení o provedených platbách soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet žalovaného, který označil v jednotlivých dokumentech„ loan application info“ (č. [bankovní účet]) postupně celkem částku 82 690 Kč. 7. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi společností [právnická osoba] jako postupníkem a společností [právnická osoba] jako postupitelem, soud zjistil, že mezi společností [právnická osoba] koupila pohledávku za žalovaným, což je patrné z připojené přílohy obsahující seznam postoupených pohledávek. 8. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, že žalobkyně koupila pohledávku za žalovaným, což je patrné z připojené přílohy obsahující seznam postoupených pohledávek. 9. Z předžalobní výzvy ze dne [datum], která byla dle připojeného podacího lístku odeslána žalovanému téhož dne, bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky ze smlouvy uzavřené s předchůdkyní žalobkyně, která byla uzavřena dne [datum]. Pokud by žalovaný dlužnou částku do 7 dnů nezaplatil, žalobkyně jej upozornila, že podá žalobu. V tomto dopise bylo žalovanému zároveň oznámeno postoupení pohledávky. 10. Z ostatních předložených listinných důkazů soud již ničeho nezjišťoval, a to s ohledem na níže uvedený právní závěr. 11. Poté, co soud provedené důkazy hodnotil jak samostatně, tak v jejich vzájemných souvislostech, nepodařilo se mu zjistit skutkový stav, tak jak jej v žalobě tvrdí žalobkyně. Provedeným dokazování nebylo v prvé řadě prokázáno, že došlo k uzavření jakékoliv dohody mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, když na předložené smlouvě o revolvingovém úvěru absentují jakékoliv podpisy smluvních stran a zároveň jakýkoliv popis procesu, jak k uzavření smlouvy prostředky komunikace na dálku došlo. Žalobkyně sice tvrdí, že k odsouhlasení smlouvy došlo vložením číselného kódu, nicméně ani tento kód se v předložené smlouvě nenachází. Z provedeného dokazování soud pouze zjistil, že předchůdkyně žalobkyně postupně zaslala na sdělený účet žalovaného částku celkem 82 690 Kč a dále, že žalovaný vrátil žalobkyni pouze částku 43 346,43 Kč, což nebylo v řízení nikým rozporováno. [právnická osoba] následně dne [datum] prodala pohledávku za žalovaným společnosti [právnická osoba], která ji následně prodala žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno v předžalobní výzvě ze dne [datum]. 12. Po právní stránce soud posoudil zjištěný skutkový stav a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Právní předchůdkyně žalobkyně plnila žalovanému částku 82 690 Kč, aniž by k tomu existoval jakýkoliv důvod. Na straně žalovaného tudíž došlo k bezdůvodnému obohacení dle § 2991 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), které je povinen žalobkyni vydat v souladu s § 2991 odst. 1 o. z. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný vrátil žalobkyni celkem částku 43 346,43 Kč, pročež na jeho straně trvá bezdůvodné obohacení v rozsahu 39 343,87 Kč Pro doplnění soud uvádí, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], jako postupitel, uzavřela se společností [právnická osoba], jako postupníkem, platnou smlouvu o postoupení pohledávek za žalovaným a následně společnost [právnická osoba] uzavřela jako postupitel, se žalobkyní, jako postupníkem, platnou smlouvu o postoupení pohledávek za žalovaným na žalobkyni, která je tak nyní aktivně legitimována k vymáhání pohledávek. S ohledem na uvedené, soud vyhověl (výrok II.) žalobě, co do zaplacení částky 39 343,87 Kč a zavázal žalovaného k jejímu zaplacení 13. Pokud se jedná o požadovaný úrok z prodlení, tak žalobkyně v řízení prokázala, že žalovaný byl poprvé vyzván k uhrazení dlužné částky dopisem ze dne [datum], kterým zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky. Tato výzva byla dána k poštovní přepravě dne [datum]. K doručení zásilky došlo třetí pracovní den (srov. např. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 7. 2019, č. j. 15 Co 128/2019-109), tj. dne [datum]. Od té doby měl žalovaný 10 dnů, kterou soud v daném případě považuje za přiměřenou vzhledem k výši dlužné částky a možnosti žalovaného si tyto finanční prostředky zajistit a zaplatit žalobkyni, tedy do [datum]. Ode dne následujícího se žalovaný dostal do prodlení. Podle § 1970 o. z. má žalobkyně právo na úrok z prodlení z částky 39 343,87 Kč, a to ode dne [datum]. Z tohoto důvodu byl žalovaný rovněž zavázán k úhradě zákonného úroku z prodlení v žalobou požadované výši 9,75 % ročně z částky 39 343,87 Kč, když soud je návrhem žalobkyně v žalobě vázán (§ 153 odst. 2 o. s. ř.), jakkoliv byla zákonná úroková sazba k danému okamžiku vyšší. Ve zbytku pak byla žaloba jako nedůvodná pro výše uvedený právní závěr soudu zamítnuta. 14. Nad rámec uvedeného soud dodává, že i v případě, že by žalobkyní bylo prokázáno uzavření smlouvy mezi [anonymizováno] a žalovaným, soud by na základě předložených důkazů dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně nezkoumala před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, jak jí ukládá § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tudíž by její nárok mohl mít podklad pouze jako nárok plynoucí z bezdůvodného obohacení žalovaného. 15. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrn