9 C 156/2022-29 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 129,59 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný jí tuto částku dluží na základě mezi ním a její právní předchůdkyní, společností [právnická osoba], uzavřené Smlouvy ke službě Twisto účet ze dne [datum], která mezi nimi upravila podmínky čerpání prostředků prostřednictvím služby Twisto účet, přičemž předchůdkyně žalobkyně je podnikající právnická osoba, která poskytuje zákazníkům vybraných e-shopů možnost zaplatit za zboží kupní cenu až po jeho vyzkoušení což funguje tak, že na základě shora uvedené smlouvy se předchůdkyně žalobkyně zavazuje uhradit e-shopu kupní cenu za žalovaného (zákazníka) a ten se v případě, že od kupní smlouvy neodstoupí do 14 dnů od doručení zboží, zavazuje zaplatit předchůdkyni žalobkyně kupní cenu. Smlouva byla uzavřena na dálku a podepsána žalovaný právě aktivací Twisto účtu, přičemž jeho úmysl uzavřít smlouvu byl ověřen prostřednictvím verifikační textové zprávy a předložením kopie občanského průkazu. Aktivací Twisto účtu žalovaný odsouhlasil obsah ke službě Twisto účet, stejně jako Všeobecné obchodní podmínky. Předchůdkyně žalobkyně dále poskytuje možnost zřídit si Twisto kartu a s ní provádět platby až do výše schváleného kreditního rámce. Žalovaný využil služeb v celkové ceně 4 980,59 Kč, ale provedené transakce v rámci kreditního limitu nezaplatil a dostal se po datu splatnosti uvedeném v měsíčním vyúčtování do prodlení. Jelikož byly nedílnou součástí shora uvedené smlouvy i podmínky, dle kterých vzal žalovaný na vědomí, že v případě porušení smluvních podmínek může žalobkyně požadovat poplatek z prodlení, s ohledem na prodlení žalovaného požaduje žalobkyně celkem částku 1 149 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek prodala předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným žalobkyni. Před podáním žaloby vyzvala zástupkyně žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu dopisem ze dne [datum], ve kterém mu poskytla lhůtu k úhradě 10 dnů od odeslání, avšak žalovaný ničeho dalšího nezaplatil. Žalobkyně doplnila, že její předchůdkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného z kopie občanského průkazu, lustrovala jej v centrální evidenci exekucí, v rejstříku SOLUS a v insolvenčním rejstříku. O zkoumání úvěruschopnosti s odbornou péčí svědčí, že výše limitu na Twisto účtu byla na žádost žalovaného navýšena o 10 000 Kč, tedy až do této výše žalovaný prokázal svůj měsíční příjem ponížený o pravidelné výdaje, o čemž svědčí výpis z interní databáze předchůdkyně žalobkyně. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci usnesením ze dne [datum] vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a přitom žalovaného poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dne [datum]. Žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v žalobě. 3. Soud vycházel z listin předložených žalobkyní a dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Předchůdkyně žalobkyně zaplatila za žalovaného částky za zboží, které hradil pomocí karty Twisto v rámci kreditního limitu. Žalovaný využil uvedených služeb žalobkyně v celkové ceně 4 980,59 Kč, a to prostřednictvím nákupů učiněných v období října [rok]. Žalovaný předchůdkyni žalobkyně nevrátil žádnou částku. Společnost Twisto [anonymizováno] následně dne [datum] prodala žalobkyni pohledávku za žalovaným za sjednanou úplatu. Předžalobní upomínka byla vyhotovena a žalovanému odeslána dne [datum] s výzvou k uhrazení dlužné částky do [datum]. V této upomínce žalobkyně rovněž oznámila žalovanému, že na ni byla postoupena pohledávka od její právní předchůdkyně. 4. Z předložených listin a na to navazujících tvrzení nevyplývá, že mezi účastníky došlo k podpisu Smlouvy ke službě Twisto účet ze dne [datum], když na této listině chybí podpis žalovaného v jakékoli podobě, byť i za použití prostředků komunikace na dálku, jak žalobkyně tvrdí v žalobě (průpis kódu, který byl žalovanému zaslán pomocí SMS). 5. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 6. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená 8. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Z předložených důkazů je zřejmé, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nedošlo k uzavření platné smlouvy, ze které by pro jednotlivé strany vyplývaly konkrétní práva a konkrétní povinnosti. Žalobkyně totiž předložila listinu s názvem„ Smlouva k službě Twisto účet“, která má být právě onou uzavřenou smlouvou mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně. Na smlouvě však absentuje jakýkoliv podpis žalovaného, a to ať už vlastnoruční či v elektronické podobě. Podle smluvních ujednání v uvedené Smlouvě k službě Twisto účet (čl. 3) však měla smlouva nabýt platnosti a účinnosti dnem jejího podpisu oběma stranami. Z tohoto pohledu nemohla být na základě takto neexistující smlouvy uzavřena dohoda o poskytování finančních prostředků žalovanému s právy a povinnostmi tvrzenými v žalobě. Pro doplnění soud dodává, že právní předchůdkyně žalobkyně, jako postupitel, uzavřela se žalobkyní, jako postupníkem, platnou smlouvu o postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, která je tak nyní aktivně legitimována k vymáhání dané pohledávky. S ohledem na uvedený závěr soud posoudil vztah mezi žalobkyní a žalovaným jako bezdůvodné obohacení, neboť žalobkyně v řízení prokázala, že její právní předchůdkyně plnila žalovanému, aniž by zde byl důvod takového plnění. Předchůdkyně žalobkyně plnila za žalovaného celkem částku 4 980,59 Kč, z čehož žalovaný uhradil částku 0 Kč, pročež stále dluží 4 980,59 Kč. Tato částka tudíž představuje majetkový prospěch žalovaného na úkor žalobkyně. 9. Žalobkyně v řízení prokázala, že žalovaný byl poprvé vyzván k uhrazení dlužné částky dopisem ze dne [datum], kterým zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby. Toto oznámení bylo dáno k poštovní přepravě dne [datum]. K doručení zásilky došlo třetí pracovní den (srov. např. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 7. 2019, č. j. 15 Co 128/2019-109), tj. dne [datum]. Od té doby měl žalovaný lhůtu do [datum], aby dlužnou částku zaplatil (lhůta, kterou mu k tomu žalobkyně poskytla je z pohledu soudu nedostačující k tomu, aby si žalovaný dlužnou částku opatřil a doručil, resp. odeslal ji žalobkyni a proto v souladu s § 1858 odst. 2 o. z., přičemž lhůtu považoval s ohledem na konkrétní okolnosti případu a výši dluhu jako adekvátní, viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 12. 2013, sp. zn. 32 Cdo 2484/2012). Ode dne následujícího se žalovaný dostal do prodlení. Podle § 1970 o. z. má žalobkyně právo na úrok z prodlení z částky 4 980,59 Kč, a to ode dne [datum]. Z tohoto důvodu byl žalovaný rovněž zavázán k úhradě zákonného úroku z prodlení v žalobou požadované výši 10 % ročně z částky 4 980,59 Kč. Ve zbytku pak byla žaloba jako nedůvodná pro výše uvedený právní závěr soudu zamítnuta. 10. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V projednávané věci soud ve smyslu usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015, přistoupil ke kapitalizaci veškerého příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku, a to tak, že ke dni [datum] činil celý předmět řízení částku 7 644,24 Kč, přičemž žalobě bylo vyhověno co do částky 5 353,11 Kč (70 %) a žaloba byla zamítnuta, co do částky 2 291,13 Kč (30 %) Po odečtení neúspěchu od úspěchu činí procesní úspěch žalobkyně částku 40 % Náklady řízení žalobkyni vznikly v celkové výši 1 489 Kč, představující zaplacený soudní poplatek 800 Kč, odměnu advokáta dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby učiněné právním zástupc