9 C 27/2021-26 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobce se podanou žalobou, ve znění její změny, která byla soudem připuštěna, domáhal po žalovaném zaplacení částky 60 000 Kč představující dluh žalovaného ze smlouvy o zápůjčce, kterou spolu žalobce a žalovaný uzavřeli dne [datum] a na podkladě, které žalobce poskytl žalovanému částku 60 000 Kč oproti závazku žalovaného tuto částku vrátit nejpozději do [datum] spolu s úrokem 12 % ročně z této částky, který žalobce v žalobě kapitalizoval za dobu od [datum] do [datum] na částku 5 109 Kč, který však žalovaný nesplnil ani zčásti, a částky 18 000 Kč jako smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 60 000 Kč za dobu od [datum] do [datum], kterou si žalobce a žalovaný ujednali ve smlouvě o zápůjčce pro případ, že se žalovaný dostane do prodlení s vrácením zápůjčky. Žalobce se dále po žalovaném domáhal úhrady úroku z prodlení z částky 60 000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 10 % ročně. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dluhu výzvou odeslanou dne [datum], na kterou však žalovaný nereagoval. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání nařízenému na den [datum] se nedostavil a svou neúčast žádným způsobem neomluvil, ačkoliv mu předvolání k jednání bylo doručeno dne [datum], tedy nejméně 10 dnů před jeho konáním. K nařízenému jednání se nedostavil ani žalobce a jeho zástupce, kteří se však z účasti omluvili podáním ze dne [datum] a souhlasili s tím, aby soud jednal v jejich nepřítomnosti. S ohledem na splnění všech zákonných podmínek soud usnesením rozhodl, že jednání se bude konat v nepřítomnosti účastníků a zástupce žalobce. 3. U jednání soud provedl dokazování listinami, které předložil žalobce a ze kterých zjistil následující skutečnosti. 4. Ze Smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] (dále také„ Smlouva“) soud zjistil, že žalobce jako zapůjčitel poskytl žalovanému jako dlužníkovi zápůjčku v celkové výši 60 000 Kč a žalovaný potvrdil, že tuto částku přijal. V čl. II. se žalovaný zavázal poskytnutou zápůjčku vrátit nejpozději do [datum] včetně ujednaného úroku 12 % z jistiny zápůjčky. V odst. 3. čl. I. Smlouvy je konstatováno, že pohledávky věřitele na podkladě této smlouvy jsou zajištěny směnkou vystavenou dlužníkem, do které je věřitel oprávněn po splatnosti zápůjčky, nebude-li vrácena, doplnit částku odpovídající výši dluhu včetně příslušenství a smluvních pokut a datum splatnosti. Po případ, že se dlužník ocitne v prodlení s jakoukoliv platbou, zejména s úhradou zápůjčky, strany si v čl. III. ujednaly, že žalovaný bude povinen uhradit žalobci úrok z prodlení v zákonné výši a smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Dle čl. IV. odst. 2 tato smlouva nabývá účinnosti dnem podpisu smluvními stranami. Na Smlouvě jsou podpisy obou smluvních stran. 5. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] adresované žalovanému bylo prokázáno, že touto výzvou vyzval zástupce žalobce žalovaného, aby dlužnou částku 60 000 Kč, včetně smluvní pokuty, zákonného úroku z prodlení a úroku z prodlení, jakož i nákladů právního zastoupení zaplatil nejpozději do 7 dnů ode dne doručení dopisu. 6. Dle připojeného potvrzení o podání vyplývá, že zásilka s výzvou byla k poštovní přepravě předána dne [datum] a dle dodejky byla zásilka uložena pro žalovaného u pošty ode dne [datum]. 7. Takto provedené důkazy soud hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, jakož i přihlédl ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. 8. Dne [datum] se žalobce jako věřitel písemně dohodl se žalovaným jako dlužníkem, že mu poskytuje částku 60 000 Kč, kterou dlužník přijímá a zároveň potvrzuje, že částku převzal. Žalovaný se naopak v dohodě zavázal, že uvedenou částku vrátí žalobci do [datum], a to včetně dohodnutého úroku 12 % ročně z této částky. Pro případ že se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou zápůjčky, si žalobce a žalovaný dohodli, že žalovaný bude povinen uhradit žalobci úrok z prodlení v zákonné výši a smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky za každý započatý den prodlení. V dohodě bylo dále konstatováno, že pohledávky žalobce na podkladě této dohody jsou zajištěny směnkou vystavenou žalovaným, do které je žalobce oprávněn po splatnosti, nebude-li dlužná částka ze strany žalovaného vrácena, doplnit částku odpovídající výši dluhu včetně příslušenství a smluvních pokut a datum splatnosti. Dohodu obě strany podepsaly dne [datum] a od tohoto dne dohoda nabyla účinnosti. Žalovaný nevrátil žalobci žádnou částku, a to ani přes výzvu, kterou mu před podáním žaloby zaslal zástupce žalobce. 9. Podle § 2048 odst. 1 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.“) ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. 10. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. 11. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 12. Podle § 2392 věty první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 13. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce ve smyslu shora citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 14. Mezi žalobcem a žalovaným byla dne [datum] uzavřena platná písemná smlouva o zápůjčce ve smyslu § 2390 o. z., na základě které žalobce poskytl žalovanému částku 60 000 Kč a žalovaný se zavázal žalobci tuto částku vrátit spolu úrokem 12 % ročně, a to vše do [datum]. Žalovaný ve Smlouvě potvrdil, že částku 60 000 Kč převzal. 15. Soud se zabýval výší úroku, která byla mezi stranami dohodnuta jako odměna za zapůjčení peněžních prostředků, jelikož dovolávat se korektivu dobrých mravů se lze vždy, bez ohledu na postavení stran. Porušení dobrých mravů přitom musí být zjevné, tedy takové, které je zřejmé, jednoznačné a nepochybné, slovo„ zjevně“ užité v § 588 o. z. vyjadřuje požadavek na určitý stupeň intenzity). Je dále nutné připomenout, že dobré mravy chrání vždy obecný zájem, nikoliv ten individuální, tudíž pouhá skutečnost, že někdo dostává více, než dává, není v rozporu s dobrými mravy. Nelze vycházet pouze ze samotné sazby úroků, ale je třeba zvážit všechny rozhodné okolnosti případu (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 5. 2012, sp. zn. 31 Cdo 717/2010, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 5377/2017 a další rozhodnutí v nich citovaná). 16. Strany si ve smlouvě ujednaly roční úrok 12 %, který i bez znalosti konkrétní výše úvěrových sazeb, za který banky v uvedeném období poskytovaly zápůjčky nebo úvěry, nelze považovat za zjevně nepřiměřeny a není v rozporu s dobrými mravy. Je nutné totiž přihlédnout i k tomu, že smlouva byla uzavřena mezi fyzickými osobami, zápůjčka měla být vrácena pouze v jedné splátce a bez dalšího zkoumání bonity žalovaného. 17. Za absolutně neplatné nelze považovat ani ujednání o smluvní pokutě dle čl. III Smlouvy Smluvní pokuta obecně plní funkci utvrzovací, sankční a uhrazovací. Jako jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům nelze pokládávat ujednání o smluvní pokutě z důvodu nepřiměřenosti její výše. Takovou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka pouze moderovat, a to s přihlédnutím ke kritériím uvedeným v § 2051 o. z. Při zkoumání platnosti ujednání o smluvní pokutě z hlediska dobrých mravů je nutno uvážit již zmíněné funkce smluvní pokuty a posoudit její výši s přihlédnutím k celkovým okolnostem právního jednání a k jeho pohnutkám a účelu, který sledoval. Přiměřenost smluvní pokuty je potřeba posoudit v každém individuálním případě, přičemž na nepřiměřenost nelze usuzovat z její celkové výše, která je pouze důsledkem dlouhodobého prodlení dlužníka. 18. Smluvní pokuta ujednaná v této konkrétní Smlouvě plní stanovené funkce. Soud dále konstatuje, že celý text smlouvy je psán jednotným písmem, smluvní pokuta je ujednaná v samotné Smlouvě a v samostatném článku. Výše smluvní pokuty je pak důsledkem dlouhodobého prodlení žalovaného, když samotné procentuální určení není nepřiměřeně vysoké. Dále soud ve vztahu ke smluvní pokutě přihlédl i k tomu, že závazek žalovaného byl zajištěn směnkou. Jak již bylo uvedeno výše, k uzavření Smlouvy došlo mezi dvěma fyzickými osobami a bylo proto namístě, že žalobce užil k posílení jistoty, že mu poskytnuté finanční prostředky budou vráceny jak zajištění směnkou, tak utvrzení smluvní pokutou. Soud proto ujednanou smluvní pokutu nepovažoval jako ujednání v rozporu s dobrými mravy. 19. Žalobce v řízení prokázal, že splnil svou povinnost ze Smlouvy a že žalovaný si svou povinnost vrátit zápůjčku včetně úroku nesplnil a dostal se do prodlení. Soud proto žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k úhradě dlužné jistiny zápůjčky 60 000 Kč. 20. Jelikož je žalovaný v prodlení se zaplacením jistiny zápůjčky, žalobce má ode dne násle