109 C 15/2023-44 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 100 634 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi ní a žalovanou, jako klientem, byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které byl žalované dne [datum] poskytnut úvěr ve výši 60 000 Kč, který se žalovaná se zavázala splácet ve 48 měsíčních splátkách po 3 907 Kč počínaje měsícem červen [rok], které však žalovaná neuhradila řádně a včas, když zaplatila pouze 15 628 Kč a dostala se do prodlení. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalované atd.). Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Z dokladů o příjmech žalobkyně zjistila, že žalovaná má čistý příjem 16 500 Kč, náklady 4 410 Kč, dále žalobkyně zjistila informace ohledně zaměstnání žalované a jejího vzdělání. K jednotlivým výdajům ještě žalobkyně přičítá 1 000 Kč jako rezervu. Navíc bylo zjištěno, že žalovaná má náklady na bydlení 1 000 Kč. Dále byla ověřena úvěrová historie žalované v databázích SOLUS a NRKI a rovněž, že žalovaná není evidována v insolvenčním rejstříku, nemá u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu vymáhání a její doklad není evidován jako neplatný. Na základě uvedených údajů, jakož i na základě provedeného tzv. scoringu klienta (interní matematický model založený na bodovém hodnocení dlužníka), bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Žalobkyně má zato, že k paušálnímu určení výdajů by měly postačovat údaje o životním a existenčním minimu. Před zesplatněním celého úvěru vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty dle bodu 6.1. v celkové výši 998 Kč (2x 499 Kč za splátky 6 a 7), která je v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. V důsledku prodlení žalované dále vzniklo žalobkyni právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované (bod 6.2. smlouvy) v celkové výši 800 Kč (4x 200 Kč), které jsou v každém jednotlivém případě splatné ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. V důsledku trvajícího prodlení žalované došlo k zesplatnění celého úvěru v souladu s bodem 6.3. smlouvy k datu [datum]. Podle bodu 6.4. smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu ve výši 69 834,24 Kč byla žalovaná povinna uhradit nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dále bylo sjednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat, aby jí žalovaná v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platil úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. V bodě 6.5. smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jí povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. Žalovaná tak žalobkyni dluží novou jistinu úvěru ve výši 69 834,24 Kč (odpovídá zbývající dlužné původní jistině úvěru 59 018,81 Kč a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 10 815,43 Kč) s příslušenstvím; smluvní pokutu ve výši 988 Kč s příslušenstvím, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 800 Kč s příslušenstvím, a dále dluží smluvní pokutu ve výši 29 002 Kč (tj. 0,1% z částky 69 834,24 Kč denně od [datum] do data vyhotovení žaloby) a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 73,66 % ročně z 68 895,25 Kč od [datum] do zaplacení. Žalovaná uvedené částky nezaplatila ani na základě předžalobní výzvy, kterou jí žalobkyně zaslala. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], ke kterému se žalovaná, ač řádně předvolána, bez omluvy nedostavila. K jednání se rovněž nedostavila žalobkyně, jejíž nepřítomnost její zástupce u jednání omluvil a souhlasil s tím, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti. S ohledem na to soud jednal v nepřítomnosti žalobkyně a žalované. 3. V průběhu jednání soud provedl dokazování listinami, které předložila žalobkyně, a zjistil z nich následující skutečnosti. 4. Z listiny nazvané„ Návrh na uzavření smlouvy/smlouva o úvěru“, soud zjistil, že žalovaná dne [datum] učinila nabídku žalobkyni na uzavření uvedené smlouvy, podle které se žalobkyně zaváže poskytnout žalované úvěr ve výši 60 000 Kč a oproti tomu se žalovaná zaváže vrátit žalobkyni poskytnuté prostředky a zaplatit sjednané úroky. Smlouva měla být uzavřena na dobu 48 měsíců (48 splátek) s tím, že výše splátky činila 3 907 Kč. 5. Z dopisu Oznámení o schválení úvěru ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně akceptovala návrh žalované na uzavření shora uvedené smlouvy. 6. Z dokladu o vyplacení úvěru bylo prokázáno, že z účtu žalobkyně byly na vrub účtu žalované (pozn. soudu: číslo shodné s tím, které je uvedeno v listině„ Smlouva o úvěru“) dne [datum] zaslány finanční prostředky ve výši 60 000 Kč. 7. Z listiny„ Hodnocení Klienta“ soud zjistil, že žalovaná měla čistý měsíční příjem 16 500 Kč a její výdaje tvořila částka 3 410 Kč (životní minimum) a dále částka 1 000 Kč za bydlení. Zbývala mu tedy rezerva 11 090 Kč. Žalovaná byla zaměstnaná, byla vdaná, nebydlela s nikým ve společné domácnosti a měla střední vzdělání s maturitou. 8. Kartou klienta bylo prokázáno, že žalovaná zaplatila žalobkyni celkem 15 628 Kč. 9. Z Pracovní smlouvy žalované bylo zjištěno, že je zaměstnaná na dobu neurčitou, přičemž z připojené výplatní pásky soud zjistil, že v dubnu [rok] i v březnu [rok] měla žalovaná čistou mzdu 11 809 Kč. Průměrný příjem 16 500 Kč za poslední 3 měsíce potvrdil zaměstnavatel žalované. 10. Z Oznámení o změně výše dávky státní sociální podpory soud zjistil, že žalovaná pobírala příspěvek na bydlení ve výši 5 164 Kč. 11. Z výpisu z registru SOLUS a NRKI nebyly zjištěny žádné informace o dluzích žalované, žalovaná byla vyhodnocena se závěrem„ vyšší riziko“. 12. Listinou s názvem předžalobní výzva ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu z titulu smlouvy [číslo] to nejpozději do 15 dnů od data odeslání této upomínky, ke kterému došlo, jak soud zjistil z přiloženého podacího archu, dne [datum]. Žalobkyně žalovanou v tomto dopise upozornila, že pokud nedojde k zaplacení uvedené částky, bude nucena přistoupit k vymáhání pohledávky v soudním řízení. 13. Po takto provedeném dokazování a poté, co soud hodnotil všechny provedené důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž přihlédl ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci: 14. Žalovaná učinila vůči žalobkyni dne [datum] návrh dohody, podle které žalobkyně poskytne žalované peněžní prostředky ve výši 60 000 Kč oproti závazku žalované tyto prostředky vrátit a zaplatit sjednané úroky za poskytnutí prostředků, a to ve 48 splátkách po 3 907 Kč. Před přijetím návrhu dohody, posuzovala žalobkyně úvěruschopnost žalované z údajů, které byly zaneseny do listiny s hodnocením klienta. Žalovaná byla v té době zaměstnaná s pravidelným příjmem, její výdaje tvořila dle žalobkyně jednak částka 3 410 Kč (životní minimum) a dále částka 1 000 Kč zá nájem, žila sama, byť byla vdaná. Žalobkyně si tyto informace ověřila z pracovní smlouvy, oznámení o zvýšení příspěvku na bydlení, dvou výplatních pásek a potvrzení zaměstnavatele. Žalobkyně dále žalovanou lustrovala v databázích SOLUS a NKRI, ze kterých nezjistila žádné negativní skutečnosti. Na podkladě zjištěných informací žalobkyně provedla scoring klienta a rozhodla se dne [datum] nabídku na uzavření dohody přijmout a dne [datum] také žalované zaslala částku 60 000 Kč na její bankovní účet. Žalovaná vrátila žalobkyni celkem 15 628 Kč. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky z titulu smlouvy [číslo] to nejpozději do 15 dnů od data odeslání této upomínky, ke kterému došlo dne [datum]. Žalobkyně žalovanou v tomto dopise upozornila, že pokud nedojde k zaplacení uvedené částky, bude nucena přistoupit k vymáhání pohledávky v soudním řízení. 15. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen„ ZSU“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 16. Podle § 86 odst. 1 ZSU poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z