11 C 161/2023-21 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 7 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit půjčku včetně sjednaného kapitalizovaného úroku ve výši 7 767 Kč a částku za zpracování a doručení ve výši 9 838 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v 18 pravidelných měsíčních splátkách po 1 979 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas, uhradil toliko částku 11 000 Kč, přičemž právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo uplynutím sjednané doby plnění právo na úhradu celého dluhu ve výši 37 096,50 Kč (navýšené o částky požadované původním věřitelem, které žalobkyně neuplatňuje). 2. Dále se žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 25 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit půjčku včetně sjednaného kapitalizovaného úroku ve výši 39 313 Kč, odměny za komfortní splácení ve výši 7 074 Kč a částku za zpracování a doručení ve výši 1 500 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v 24 pravidelných měsíčních splátkách po 3 454 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas, uhradil toliko částku 10 000 Kč, přičemž právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo uplynutím sjednané doby plnění právo na úhradu celého dluhu ve výši 95 785,27 Kč (navýšené o částky požadované původním věřitelem, které žalobkyně neuplatňuje). 3. Žalobkyně uvedla, že požadované částky po žalovaném požaduje z titulu bezdůvodného obahcení. Právní předchůdce žalobkyně postoupil tyto svoje pohledávky za žalovaným žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] s účinností ke dni [datum], což bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem odeslaným doporučeně. Žalovaný dlužnou částku neuhradil i přes upomínku učiněnou před podáním žaloby. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 5. K nařízenému jednání na [datum] se nedostavili žalobkyně ani žalovaný, přičemž žalobkyně, ač trvala na nařízené jednání, se včas omluvila a žalovaný, kterému bylo předvolání k jednání doručeno nejpozději dne [datum], se neomluvil. 6. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní, a to listinou označenou jako smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] vč. smluvních podmínek a zákaznickou kartou žalovaného ze dne [datum]. Z těchto listin byl zjištěn skutkový stav, dle kterého právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu nazvanou jako smlouva o spotřebitelském úvěru, podle které [právnická osoba] poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy a žalovaný se zavázal vrátit tuto jistinu navýšenou o úrok ve výši 7 767 Kč s úrokovou sazbou 49 % ročně a poplatek za zpracování ve výši 9 838 Kč (celkem navýšené o 17 605 Kč) v 18 měsíčních splátkách po 1 979 Kč, počínaje dnem uzavření smlouvy. V rámci smlouvy si pak obě strany sjednaly použití zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána dotazem na jeho příjmy a výdaje. Z prohlášení žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný je ve starobním důchodu s příjmem ve výši 19 292 Kč měsíčně. Celkové odhadované měsíční výdaje měly činit v lednu 2020 částku 8 000 Kč, která sestává z částek 2 197 Kč za splátky úvěrů a zbývajících blíže nespecifikovaných nákladů. Žalovaný je vdovec. Obchodní zástupce oprávněný jednat za právního předchůdce žalobkyně při uzavírání smlouvy v zákaznické kartě prohlásil, že ověřil výměru důchodu a poštovní poukázky za období [číslo]. 7. Dále soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní, a to listinou označenou jako smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] vč. smluvních podmínek a zákaznickou kartou žalovaného ze dne [datum]. Z těchto listin byl zjištěn skutkový stav, dle kterého právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu nazvanou jako smlouva o spotřebitelském úvěru, podle které [právnická osoba] poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy a žalovaný se zavázal vrátit tuto jistinu navýšenou o úrok ve výši 39 313 Kč, poplatek za zpracování ve výši 1 500 Kč a komfortní splácení ve výši 7 074 Kč (celkem navýšené o 47 887 Kč) v 24 měsíčních splátkách po 3 454 Kč, počínaje dnem uzavření smlouvy. V rámci smlouvy si pak obě strany sjednaly použití zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána dotazem na jeho příjmy a výdaje. Z prohlášení žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný je ve starobním důchodu s příjmem ve výši 20 498 Kč měsíčně. Celkové odhadované měsíční výdaje měly činit v březnu 2020 částku 5 000 Kč (o 3 000 Kč méně než v lednu 2020), která sestává z částek 4 176 Kč a 400 Kč za splátky úvěrů a zbývajících blíže nespecifikovaných nákladů. Žalovaný je vdovec. Obchodní zástupce oprávněný jednat za právního předchůdce žalobkyně při uzavírání smlouvy v zákaznické kartě prohlásil, že ověřil výměru důchodu a poštovní poukázky za období 2-3/ [rok]. 8. Listinou označenou jako smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] vč. přílohy [číslo] (seznamem pohledávek), oznámením o postoupení pohledávky spolu s výzvou k úhradě ze dne [datum] vč. podacího lístku ze dne [datum], předžalobní upomínkou ze dne [datum] vč. podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že dopisem ze dne [datum], odeslaným dne [datum], bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky žalobkyní s tím, že dlužná částka má byt uhrazena do 10 dnů po obdržení dopisu. Předžalobní upomínka byla vyhotovena [datum] a odeslána [datum]. 9. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Po právní stránce soud posoudil danou věc ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části. Daný právní vztah je totiž nutno posoudit ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť žalovanému jako spotřebiteli byly právním předchůdcem žalobkyně poskytnuty peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč a 35 000 Kč ve formě úvěru, což znamená, že se jednalo o spotřebitelský úvěr ve smyslu ust. § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Podle § 86 tohoto zákona tak poskytovatel úvěru měl před uzavřením obou úvěrových smluv posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím