14 C 27/2023-18 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se návrhem na vydání platebního rozkazu ze dne 23. 3. 2023 domáhala u zdejšího soudu po žalované zaplacení částky ve výši 21 520 Kč s příslušenstvím, a to na základě úvěrové smlouvy. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci prováděl dokazování čtením listinných důkazů, a to výpisem z obchodního rejstříku, smlouvou o úvěru, obchodními podmínkami, výpisy z účtu o čerpání úvěru, rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek, přílohou smlouvy, oznámením o postoupení pohledávky, kopií poštovního podacího archu, návrhem na mimosoudní vyřešení sporu, výpisem úkonu, předžalobní výzvou a dokladem o odeslání. 4. Soud všechny důkazy posoudil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl ke zjištění skutkového stavu věci: 5. Mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovanou byla dne 14. 4. 2022 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě této smlouvy se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaná se ho zavázala vrátit nejpozději do 14. 5. 2022 v celkové výši 24 158 Kč. Nedílnou součástí smlouvy o úvěru byly obchodní podmínky právního předchůdce žalobkyně, přičemž k uzavření smlouvy došlo prostřednictvím prostředků komunikace na dálku za použití verifikačního poplatku. Pro případ nesplnění závazků bylo právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou ujednáno zaplacení smluvního poplatku pro případ prodlení ve výši 0,1 % denně. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2022 byla předmětná pohledávka postoupena na žalobkyn,i o čemž byla žalovaná uvědomena oznámením o postoupením pohledávky. Předžalobní výzva ze dne 9. 3. 2023 je výzvou se základním skutkovým a právním rozborem věci. I přes doručení předžalobní výzvy, jak vyplývá z dokladu z odeslání ze dne 13. 3. 2023, žalovaná ničeho nezaplatil. 6. Tato skutková zjištění učinil soud ze všech předložených listinných důkazů, které vzájemně korespondují a nepochybně prokazují skutkový stav věci. V prvé řadě nárok žalobkyně vyplývá ze smlouvy o úvěru, s níž je zřejmé, že úvěrová smlouva byla řádně uzavřena, z výpisu o čerpání úvěru vyplývá, jaké finanční prostředky žalovaná vyčerpala. Aktivní legitimace žalobkyně je dovozována ze smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek a přílohy, která je nedílnou součástí smlouvy o postoupení pohledávek. Předžalobní výzva je výzvou se základním skutkovým a právním rozborem věci. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaná uhradila 2 000 Kč. 7. Podle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. smlouvu o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit úroky. 8. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 9. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plnění bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu platit sám. 10. V projednávaném případě po zjištění skutkového stavu věci posoudil soud žalobu po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba byla k soudu podána důvodně, nikoli však v celém rozsahu. Mezi účastníky, jak vyplývá z úvěrové smlouvy, byla uzavřená smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. 89/2012 Sb. Zdejší soud dospěl k závěru, že úvěrující společnost, tedy právní předchůdce žalobkyně se nikoli řádně a dostačujícím způsobem ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru zabývala úvěruschopnosti žalovaného. Ve věci absentují základní skutková tvrzení k posouzení úvěruschopnosti žalované, stejně jako prokázání této úvěruschopnosti, tedy to, že žalovaná byla schopná hradit závazky vyplývající ze smlouvy. S ohledem na tento nedostatek shledal soud smlouvu o úvěru ze dne 14. 4. 2022 jako absolutně neplatnou v rozporu se zákonem č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a nárok žalobkyně posoudil z titulu bezdůvodného obohacení. Byli-li na základě úvěrové smlouvy poskytnuty žalované finanční prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaná uhradila celkem před podáním žaloby 2 000 Kč zbývá k úhradě 18 000 Kč. V této části proto soud žalobě vyhověl, žalovanou výrokem I. zavázal k zaplacení zbývající části neuhrazené jistiny, tj. částky ve výši 18 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně, nikoli však od 10. 11. 2022, jak původně žalobkyně požadovala, ale až po doručení předžalobní výzvy. Vzhledem k tomu, že předžalobní výzva ze dne 9. 3. 2023 byla odeslána dne 13. 3. 2023, nejpozději dne 16. 3. 2023 se ocitla v dispozici žalované, následujícím dnem, tedy 17. 3. 2023 byla žalovaná v prodlení se zaplacením dlužné částky z titulu bezdůvodného obohacení. V tomto rozsahu soud žalobě vyhověl, výrokem I. žalovanou zavázal k zaplacení dlužné částky včetně příslušenství, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí podle § 160 odst. 1 o.s.ř. 11. Ve zbývajícím rozsahu z důvodu shora uvedených soud žalobě nevyhověl a žalobu zamítl, neboť smlouvu o úvěru shledal v rozporu se zákonem i s přihlédnutím k aktuální judikatuře Ústavního soudu a Nejvyššího soudu České republiky, kde posouzení úvěruschopnosti lze shledávat jako základní zásadu právní, na které spočívá právní řád České republiky. 12. Výrok o nákladech řízení vyplývá z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř, žalobkyně byla v přévážném rozsahu procesně úspěšná, má proto právo na zaplacení účelně vynaložených nákladů řízení, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 861 Kč a dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu tři úkony právní pomoci po 300 Kč za převzetí věci, sepis žaloby a předžalobní výzvy, plus tři RP po 100 Kč + DPH, dohromady 2 313 Kč Tyto náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.