16 C 114/2023-21 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 502 398,96 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřeli účastníci Smlouvu o úvěru reg. [číslo], na základě, které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr, a to až do výše úvěrového limitu 555 000 Kč. Úvěr byl žalovanému poskytnut za účelem předčasného splacení všech peněžitých závazků žalovaného vyplývajících z dříve uzavřené smlouvy [číslo] ze dne [datum], a to bezhotovostním převedením peněžních prostředků odpovídajících výši zůstatku jistiny dlužného závazku žalovaného včetně příslušenství ke dni úhrady ve prospěch účtu č. [bankovní účet]. Ve zbývající výši mohl žalovaný čerpat úvěr bezúčelově. Žalobkyně před uzavřením smlouvy a poskytnutím úvěru žalovanému posoudila s odbornou péčí v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru schopnost žalovaného splácet požadovaný úvěr, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných o žalovaném, jakož i nahlédnutím do informačních databází o bonitě a důvěryhodnosti spotřebitele. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni poskytnuté (vyčerpané) peněžní prostředky spolu se smluvenými úroky poplatky v celkem 120 měsíčních anuitních splátkách ve výši 6 416 Kč splatných vždy do 17. dne v měsíci. Výše úrokové sazby byla sjednána ve výši 6,90 % p.a. První splátka byla splatná dne [datum] a poslední splátka v předpokládané výši 6 321,83 Kč měla být splatná dne [datum]. Sjednané peněžní prostředky byly v souladu s uzavřenou smlouvou žalovanému vyplaceny dne [datum], a to převedením částky ve výši 54 458,11 Kč na účet č. [bankovní účet] za účelem předčasného splacení dlužného závazku žalovaného vyplývajícího ze smlouvy [číslo], a bezúčelově převedením částky ve výši 500 541,89 Kč ve prospěch běžného osobního účtu žalovaného č. [bankovní účet]. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou pravidelných splátek, když nehradil řádně a včas splátky počínaje splátkou úvěru splatnou dne 17. 8. 2021, byl ze strany žalobkyně opakovaně vyzván k úhradě splatných dlužných splátek včetně příslušenství a poplatků. Protože ani poté žalovaný dlužnou částku neuhradil, prohlásila žalobkyně všechny pohledávky související s poskytnutým úvěrem ke dni 17. 1. 2022 za splatné. Žalovaný do zesplatnění úvěru zaplatil celkem 16 splátek po 6 416,00 Kč v celkové výši 102 656 Kč, z čehož byla částka 53 881,25 Kč použita na úhradu jistiny a částka 48 774,75 Kč na úhradu smluvních úroků. Žalobkyně dále požaduje poplatky dle čl. I.7. odst. 2 smlouvy, dle kterého byla žalobkyně oprávněna zasílat žalovanému upomínky a výzvy a účtovat mu za to poplatky, a to ve výši 300 Kč za upomínky a 500,00 Kč za výzvy. Žalovanému byl takto celkem 3 x vyúčtován poplatek za zaslanou výzvu k úhradě ve výši 500,00 Kč – dne [datum], dne [datum] a naposledy dne [datum]. Dne [datum] žalovaný na vyúčtované poplatky spojené s poskytnutým úvěrem částečně hradil, a to platbou ve výši 219,79 Kč. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. K projednání věci nemusel soud nařizovat jednání, neboť účastníci souhlasili s projednáním věci bez jednání jen na základě listinných důkazů ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. 3. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní. Ze smlouvy o úvěru [číslo], jejíž součástí jsou i obchodní podmínky žalobkyně, soud zjistil, že dne 13. 3. 2020 uzavřela žalobkyně s žalovaným jako spotřebitelem smlouvu o úvěru, na základě, které se zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky do celkové výše úvěrového limitu 555 000 Kč. Strany se dohodly, že úvěr bude úročen pevnou úrokovou sazbou ve výši 6,9 % p.a. Žalovaný se zavázal úvěr splácet ve 120 měsíčních splátkách po 6 416 Kč s tím, že první splátka byla splatná den [datum]. V čl. I.7. smlouvy se strany dohodly, že žalobkyně je oprávněna žalovanému zasílat upomínky a výzvy, které v sobě zahrnují účelně vynaložené náklady spojené s jejich zasíláním a žalovaný je povinen uhradit žalobkyni poplatek za upomínku ve výši 300 Kč a poplatek za výzvu ve výši 500 Kč. Z výpisu z úvěrového účtu č. [bankovní účet] bylo zjištěno, že žalovaný dne 16. 3. 2020 z úvěru vyčerpal částky 54 375,79 Kč a 82,32 Kč s poznámkou„ konsolidace“ a dále čerpal částku 500 541,89 Kč převodem na účet [bankovní účet]. Z historického výpisu z úvěrového účtu pak vyplývá, jakým způsobem a v jakých částkách žalovaný úvěr splácel. Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne [datum] vyplývá, že žalobkyně oznámila žalovanému, že z důvodu jeho prodlení s hrazením splátek prohlašuje žalobkyně všechny pohledávky z úvěru za splatné a vyzvala žalovaného, aby celý dluh zaplatil nejpozději do [datum]. Z příslušné dodejky vyplývá, že oznámení o zesplatnění bylo žalovanému doručeno dne [datum]. Předžalobní upomínkou ze dne [datum], která byla žalovanému téhož dne odeslána, byl žalovaný opětovně vyzván k úhradě dluhu, a to ve lhůtě do [datum]. 4. Všechny shora rozvedené a provedené důkazy soud hodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že tyto prokazují nárok žalobce. 5. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností učinil soud skutkový závěr, že účastníky byla uzavřena platná smlouva o úvěru na podkladě které banka poskytla žalovanému úvěr formou povoleného přečerpání do částky 555 000 Kč, který žalovaný v plné výši vyčerpal. Žalovaný se zavázal úvěr spolu se sjednaným úrokem ve výši 6,9 % p.a. splácet v pravidelných měsíčních splátkách, avšak svůj závazek nesplnil a opakovaně se dostával s úhradou splátek do prodlení. Žalobkyně proto v souladu se smlouvou úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k jeho úhradě včetně úroků a poplatků. Do zesplatnění úvěru žalovaný zaplatil celkem 16 splátek po 6 416 Kč v celkové výši 102 656 Kč. Žalobkyně tyto platby započetla co do částky 53 881,25 Kč na úhradu jistiny a co do částky 48 774,75 Kč na úhradu smluvních úroků. Neuhrazená část jistiny tak činí 501 118,75 Kč. Co se týče smluvního úroku ve výši 6,9 % p.a. tento byl žalovaným zaplacen naposledy za období [datum] až [datum], přičemž následně žalovaný již na úroky ničeho nehradil. Ke dni podání žaloby činila výše nezaplaceného smluvního úroku 49 330,83 Kč. Žalovanému byly dále zaslány tři výzvy k úhradě dluhu, přičemž za každou z nich měl dle smlouvy zaplatit poplatek 500 Kč. Žalovaný na tyto poplatky zaplatil pouze 219,79 Kč a neuhrazená část poplatků tak činí 1 280,21 Kč. 6. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobce ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud má za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru. Úvěrová smlouva měla všechny podstatné náležitosti daného smluvního typu ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Jelikož žalovaný se opakovaně dostával do prodlení s úhradou měsíčních splátek, žalobkyně v souladu s čl. 9 písm. d) obchodních podmínek celou zbývající část úvěru zesplatnila ke dni [datum]. Výše jednotlivých žalovaných nároků odpovídá skutkovým zjištěním, jak jsou popsány shora a tyto lze žalobkyni v celém rozsahu přiznat. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj dluh v uvedeném termínu nesplnil, dostal se tak s úhradou popsaného dluhu ve smyslu ust. § 1968 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, do prodlení, a to počínaje dnem [datum]. Žalobkyni proto od tohoto dne vznikl vůči žalovanému též nárok na úhradu úroků z prodlení v zákonné výši, která ve smyslu nařízení č. 351/2013 Sb., odpovídá výši repo sazby stanovené ČNB pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. 8. Vzhledem k tomu, že žalovaný uzavíral smlouvu v postavení spotřebitele, zabýval se soud rovněž otázkou, zda žalobkyně dostatečně posoudila úvěruschopnost žalovaného ve smyslu ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Z listin předložených žalobkyní vyplývá, že žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že je zaměstnaný, má čistý měsíční příjem 55 020 Kč a pravidelné měsíční výdaje (bez splátek úvěrů) 8 000 Kč. Výše příjmů a výdajů žalovaného žalobkyně ověřila na základě transakcí na bankovním účtu žalovaného, který byl veden u žalobkyně, a to se závěrem, že příjem žalovaného činí 55 021 Kč a jeho výdaje 10 533 Kč. Platební kapacita žalovaného tedy byla stanovena částkou 44 488 Kč a pro úhradu měsíční splátky ve výši 6 416 kč byla shledána dostatečnou. Žalovaný neměl negativní záznamy v bankovních a nebankovních registrech. V době žádosti o úvěr měl dvě kreditní karty s celkovým limitem 50 000 Kč (vyčerpáno 42 347 Kč) a jeden nesplátkový kontrakt/debet na bankovním účtu s limitem 5 000 Kč (vyčerpáno 4 241 Kč). u žádného z předchozích kontraktů nebyly zjištěný závazky po splatnosti. Na základě uvedených skutečností soud d