19 C 259/2019-54 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky 15 000 Kč s příslušenstvím, když tuto částku měl žalovaný žalobkyni dlužit na základě smlouvy o zápůjčce uzavřené dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovaným. Podle této smlouvy, jejíž nedílnou součástí byly Obchodní podmínky společnosti [právnická osoba], poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému zápůjčku ve výši 15 000 Kč. Před poskytnutím zápůjčky prověřila právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný se zavázal vrátit půjčku společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí půjčky do 7. 4. 2016, dostal se však do prodlení se splacením půjčky, když do dne 7. 4. 2016 zápůjčku právní předchůdkyni žalobkyně nevrátil. Právní předchůdkyně žalobkyně dne 21. 12. 2017 uzavřela s žalobkyní Smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení splatných pohledávek společnosti [právnická osoba], za jejími dlužníky, jednou z postoupených pohledávek byla i pohledávka za žalovaným. Žalovaný tak ke dni podání žaloby dluží žalobkyni na jistině zápůjčky částku ve výši 15 000 Kč, poplatek za poskytnutí zápůjčky žalobkyně po žalovaném nepožaduje. Vedle žalované jistiny žalobkyně uplatňuje nárok v podobě zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti pohledávky do zaplacení. Žalobkyně doplnila, že půjčku zaslala právní předchůdkyně žalobkyně na účet žalovaného 7. 3. 2016. Dále žalobkyně doplnila, že nedisponuje informacemi a důkazy k prokázání kontraktačního procesu nad rámec žaloby, nemá od právní předchůdkyně k dispozici smlouvu o zápůjčce, disponuje pouze doklady o zaslání částky 15 000 Kč na účet žalovaného z účtu právní předchůdkyně žalobkyně dne [datum]. Žalovaný žalovanou částku nevrátil ani přes předžalobní upomínku. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Obě procesní strany daly souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání jen na základě předložených listinných důkazů, a to ve smyslu ust. § 115a občanského soudního řádu. 4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů, a to internetového formuláře„ loan application“, VOP, příkaz k úhradě, výpisem z účtu právní předchůdkyně žalobkyně, výzvy žalovanému k plnění před podáním žaloby ze dne 25. 3. 2019 včetně podacího archu ze dne 26. 3. 2019, jakož i soudem vyžádaného dokladu od [právnická osoba] k tomu, aby kdo byl majitelem účtu číslo [bankovní účet] v roce 2016, a zda byla na tento účet dne [datum] poukázána částka ve výši 15 000 Kč právní předchůdkyní žalobkyně, učinil soud skutkový závěr, že tvrzení žalobkyně uvedená v bodě 1. tohoto odůvodnění vzal soud za prokázané v tom rozsahu, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne [datum] na jeho účet částku 15 000 Kč, tuto částku žalovaný do 7. 4. 2016 dosud nevrátil, a to přestože byl žalobkyní dne 25. 3. 2019 vyzván k tomu, aby dluh vrátil a to do 7 dnů od odeslání výzvy, tato výzva byla odeslána dne 26. 3. 2019. Právní předchůdkyně žalobkyně dne 21. 12. 2017 uzavřela s žalobkyní Smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení splatných pohledávek společnosti [právnická osoba], za jejími dlužníky, jednou z postoupených pohledávek byla i pohledávka za žalovaným. 5. Podle § 2 991 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 6. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobkyně ve smyslu § 2991 odst. 2 občanského zákoníku a dospěl k závěru, že žaloba o zaplacení částky 15 000 Kč s žalovaným úrokem z prodlení z této částky avšak až od 3. 4. 2019 je důvodná a lze jí proto vyhovět. Žalobkyně prokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému na jeho účet dne [datum] částku 15 000 Kč, přičemž neexistuje právní důvod, na základě něhož by právní předchůdkyni žalobkyně svědčila jakákoliv povinnost k zaplacení této částky na účet žalovaného. Žalovaný, ač byl vyzván žalobkyni k vrácení této částky výzvou ze dne 25. 3. 2019, ničeho na tuto částku ani právní předchůdkyni žalobkyně a ani žalobkyni dosud nevrátil. Je tak v prodlení s vrácením částky 15 000 Kč nejméně od 3. 4. 2019, kdy podle předžalobní výzvy měl žalovaný žalobkyni vrátit uvedenou částku nejpozději do 7 dnů od odeslání této výzvy. Výzva byla žalovanému odeslána dne 26. 3. 2019, 7 dnů k zaplacení – vrácení částky 15 000 Kč, tak uběhlo dne 2. 4. 2019, proto od 3. 4. 2019 je žalovaný v prodlení se zaplacením uvedené částky. Výše úroku z prodlení pak odpovídá požadavku žalobkyně, když soud je tímto návrhem vázán. Soudem stanovená lhůta k plnění vychází z ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. 7. S ohledem na shora uvedené pak soud žalobu o zaplacení úroků z prodlení za dobu od 7. 4. 2016 do 2. 4. 2019 zamítl, když v této době nemohlo dojít s ohledem na ustanovení § 1958 odst. 2 o. z. k prodlení dlužníka, když zde platí, že neujedná-li si strany kdy má dlužník plnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu v rámci předžalobní výzvy dne 25. 3. 2019, přičemž měl dluh zaplatit do 2. 4. 2019. V prodlení se zaplacením je tedy až od 3. 4. 2019. V rámci tohoto řízení pak soud provedl kapitalizaci požadovaných úroků z prodlení za dobu, za kterou nebylo možné úrok z prodlení žalobkyni přiznat, kapitalizace tohoto úroku z prodlení pak představuje částku 3 625 Kč O tuto částku tedy soud pod výrokem II. tohoto rozsudku žalobu zamítl, přičemž to vyjádřil slovy, že žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 15 000 Kč od 7. 4. 2016 do 2. 4. 2019, zamítá. 8. Právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba], přitom následně uzavřela dne 21. 12. 2017 se žalobkyní platnou smlouvu o postoupení obou shora specifikovaných pohledávek za žalovaným na žalobkyni. Na základě této smlouvy o postoupení pohledávky proto byla pohledávka vůči žalovanému se vším příslušenstvím platně ve smyslu ust. § 1 879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, převedena ze společnosti [právnická osoba], na žalobkyni, jež je tak nyní ve sporu aktivně legitimována, když postoupení pohledávek bylo též řádně dle ust. § 1 882 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, oznámeno žalovanému. 9. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř. a přiznal procesně ne zcela úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení ve zkrácené míře, a to dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., když její procesní neúspěch představuje částka 3 625 Kč (jako kapitalizované úroky z prodlení za dobu od 7. 4. 2016 do 2. 4. 2019), když v této části byla žaloba zamítnuta. Uvedený procesní neúspěch tak představuje 24 % z celkového předmětu řízení. Při plném úspěchu je sazba odměny advokáta za jeden úkon právní služby dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 300 Kč (za 3 úkony právní služby učiněné právní zástupkyní žalobkyně do podání žaloby – za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a sepis kvalifikované výzvy k plnění). Za tyto tři úkony by jí náležela odměna ve výši 900 Kč. Dále by jí náležela náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (3 x 100 Kč) a 21 % DPH ve výši 252 Kč. Celkové náklady řízení před soudem prvého stupně včetně zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč činí při plném úspěchu 2 252 Kč. Protože však žalobkyně nebyla zcela procesně úspěšná, její procesní úspěch představovalo pouze 76 % z předmětu řízení, je třeba od jejího procesního úspěchu odečíst její procesní neúspěch, tj. 24 %. Žalobkyni tak po vyčíslení nákladů řízení ve výši 2 252 Kč náleží z této částky pouhých 52 %, tj. částka 1 171,04 Kč Tyto náklady ve výši 1 171,04 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů dle ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř. k rukám právní zástupkyně žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Soud nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů za další úkony – podání žalobkyně ve věci samé, kterými žalobkyně pouze doplňovala k výzvě soudu tvrzení, která absentovala v žalobě. Proto tyto úkony nebyly soudem vyhodnoceny jako účelně provedené, když tato tvrzení v nich obsažená již měly být obsahem samotné žaloby.