20 C 42/2023-26 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky ve výši celkem 10 500,15 Kč s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] se [právnická osoba] [anonymizováno] s.r.o., [IČO], (dále jen„ původní věřitel“) smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva“), jejíž nedílnou součástí byl formulář pro standardní (předsmluvní) informace o spotřebitelském úvěru (dále jen„ formulář“). Proces uzavření smlouvy byl koncipován tak, že původní věřitel se zavázal poskytnout žalovanému úvěr do 3 dnů od uzavření úvěrové smlouvy. Smlouva o úvěru byla mezi smluvními stranami považována za uzavřenou v okamžiku, kdy žalovaný připojil na tuto smlouvu o úvěru, kterou původní věřitel zaslal žalovanému na jím verifikovaný e-mail, jedinečný autorizační kód, který mu původní věřitel přidělil na základě jeho žádosti o úvěr a zaslal SMS zprávou na mobilní telefon, který uvedl žalovaný. Smluvní dokumentace byla následně vložena do klientské zóny na webové stránky původního věřitele s tím, že dokumentace byla k dispozici po celou dobu trvání smluvního vztahu z této úvěrové smlouvy. Mezi smluvními stranami se má takto podepsaná smlouva za smlouvu postavenou na roveň písemné smlouvě. Na základě uzavřené smlouvy o úvěru [číslo] tak byla žalovanému na jím uvedený bankovní účet poukázána jistina úvěru ve výši 10 000 Kč. Tuto se zavázal původnímu věřiteli splatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru, který představoval kapitalizovanou úplatu za poskytnutí úvěru složenou z poplatku za sjednání úvěru a kapitalizovaného smluvního úroku, a to za období od poskytnutí úvěru do jeho splatnosti. Protože se však žalovaný dostal do prodlení v důsledku řádného nesplacení úvěru, byl původní věřitel dle uzavřené smlouvy oprávněn požadovat plnění sjednané v čl. II. odst. 2. písm. b) smlouvy. Celkem se tak žalovaný zavázal původnímu věřiteli vrátit částku ve výši 14 290 Kč, která se skládala z jistiny ve výši 10 000 Kč a poplatku ve výši 4 290 Kč, který představoval kapitalizovanou úplatu za poskytnutí úvěru složenou z poplatku za sjednání úvěru a kapitalizovaného smluvního úroku, to vše se splatností do [datum]. Celá částka byla splatná najednou v jediné splátce. Žalovaný však svůj závazek ze smlouvy o úvěru nesplatil řádně a včas ve sjednaném termínu splatnosti, tj. do dne [datum]. Žalovaný na svůj závazek právnímu předchůdci žalobkyně uhradil částku ve výši 0 Kč. Ode dne [datum] se tak žalovaný ocitnul v prodlení s úhradou částky ve výši 14 290 Kč. 2. Dne [datum] byla mezi původním věřitelem a věřitelem uzavřena Rámcová smlouva o postoupení pohledávek (dále jen jako„ smlouva o postoupení pohledávek“). Na základě této smlouvy pak došlo k postoupení pohledávek, a to konkrétně prostřednictvím Dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávek se stalo účinným ke dni [datum], tj. okamžikem zaplacení kupní ceny za jednotlivé portfolio pohledávek. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne [datum]. 3. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplatit nesplacenou jistinu ve výši 10 000 Kč, nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 4 290 Kč, smluvní úrok za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu ve výši 3 600 Kč, za období od 1. dne prodlení po celkové splatnosti závazku, tj. od [datum] do [datum], kdy základem pro výpočet úroku byla postoupená jistina pohledávky ve výši 10 000 Kč, která byla v uvedeném období úročena smluvní úrokovou sazbou ve výši 36 % ročně, poplatky za odeslání písemných upomínek ve výši 500 Kč, smluvní pokutu ve výši 500,15 Kč, účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč. Výše požadovaného kapitalizovaného úroku 8 390 Kč je tak tvořena součtem nesplaceného úroku 3 600 Kč, postoupených poplatků za poskytnutí úvěru 4 290 Kč a postoupených poplatků za upomínání 500 Kč. Žalobkyně rovněž požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 949,32 Kč, po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po splatnosti závazku, tj. od [datum] do [datum], kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 10 000 Kč. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem splatnosti pohledávky od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od [datum] z jistiny ve výši 10 000 Kč. 4. K nárokovaným účelně vynaloženým nákladům mimosoudního vymáhání spojeným s uplatněním pohledávky za žalovaným žalobkyně uvádí, že nejprve vyvíjela snahu vyřešit celou záležitost mimosoudně, kdy v dopise ze dne [datum] vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky či ke kontaktování žalobkyně na sděleném telefonním čísle. Zároveň byl žalovaný informován o tom, že v případě jeho nesoučinnosti bude žalobkyně nárokovat úhradu účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky, o jejichž výši byl žalovaný v dopise informován. Žalobkyně nárokuje přiznání nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky v celkové výši 434 Kč za cestu pověřeného terénního pracovníka věřitele na kontaktní adresu dlužníka z důvodu osobní návštěvy v počtu 2. 5. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho Poslední upomínku před podáním žaloby ze dne [datum] žalobkyně předložila s dokladem o odeslání (§ 142a občanského soudního řádu). 6. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo původnímu věřiteli v souladu s čl. VIII. odst. 1. písm. d) smlouvy právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. V rámci revizního přepočtu smluvní pokuty žalobkyně ku prospěchu žalovaného požaduje smluvní pokutu pouze z nesplacené jistiny pohledávky ve výši 10 000 Kč, a to za období od [datum], tj. ode dne následujícího po dni splatnosti úvěru, do [datum]. Žalobkyně tak po žalovaném nárokuje úhradu smluvní pokuty ve výši 500,15 Kč. Smluvní pokuta je požadována za zkrácené období ku prospěchu dlužníka, neboť časové omezení smlouvou o úvěru stanoveno nebylo. Žalobkyně tak učinila z toho důvodu, aby si smluvní pokuta zachovala svoji zajišťovací funkci, a aby nedocházelo k neomezenému narůstání její výše, a tedy i vymizení její funkce jako sankce za nesplácení dluhu. Žalobkyně doplňuje, že smluvní pokuta byla v rámci revizního přepočtu vypočítána nejdéle do data [datum]. Vypočítaná smluvní pokuta reflektuje zákonné omezení jejího výpočtu vyplývající z ust. § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, s odkazem na ust. § 168 odst. 1 téhož zákona. 7. V podání ze dne [datum] žalobkyně doplnila skutečnosti ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ve smyslu ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. 8. Žalovaný se k předmětné žalobě nijak nevyjádřil a do spisu nedoložil žádné důkazy stavící na svou obranu. Za situace, kdy jak žalobkyně, tak žalovaný v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. souhlasili s tím, aby soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání, soud postupoval v souladu s tímto zákonným ustanovením a rozhodl, aniž by ve věci nařizoval jednání. 9. V řízení bylo zjištěno z listin předložených žalobkyní, že skutková tvrzení žalobkyně, obsažená v žalobě, odpovídají žalobkyní předloženým listinám, když těmito listinami byly smlouva o úvěru ze dne [datum], formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, potvrzení o platbě, smlouva o postoupení pohledávek, dílčí smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy, potvrzení o úplatě, oznámení o postoupení pohledávky včetně poštovního podacího archu, upomínky, dopis s návrhem mimosoudního řešení ze dne [datum], výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, předžalobní upomínka ze dne [datum] včetně poštovního podacího archu k předžalobní upomínce a žádost o úvěr. Těmito listinami byla prokázána výše dluhu žalovaného, jak je žalobkyní v žalobě tvrzena, jakož i to, že žalobkyni svědčí vůči žalovanému právo na zaplacení uvedeného nároku, když byla prokázána aktivní legitimace žalobkyně v tomto sporu. Naopak žalovaným nebylo tvrzeno, natož prokázáno, že by žalovaný dobrovolně žalovaný nárok uhradil. 10. Po právní stránce má nárok žalobkyně oporu v předložené úvěrové smlouvě a v ust. § 2395 občanského zákoníku, podle kterého smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle ust. § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k to