20 C 92/2023-24 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Předmětem řízení je žalobou uplatněný nárok žalobkyně vůči žalovanému na zaplacení částky ve výši 13 141,75 Kč spolu s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o úvěru. Žalobkyně tvrdila, že dne [datum] uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba], (dále jen„ původní věřitel“), v písemné formě Smlouvu o úvěru [číslo] jejíž přílohu [číslo] tvořil Předpis splátek pro žalovaným zvolenou variantu úvěru (dále jen jako„ smlouva“). Na základě uzavřené smlouvy žalovaný obdržel finanční hotovost ve výši 15 000 Kč, kterou převzal v místě svého bydliště, což stvrdil vlastnoručním podpisem smlouvy. Spolu s jistinou úvěru se žalovaný zavázal uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 12 888 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkově se tak žalovaný zavázal původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 27 888 Kč. Žalovaný se v uzavřené smlouvě zavázal poskytnutou částku původnímu věřiteli splatit ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 992 Kč, přičemž celková splatnost závazku pak připadala na den [datum]. 2. Smlouva byla uzavřena na základě žalovaným vyplněné Žádosti o úvěr, do které uvedl základní údaje o své osobě a dále pak okolnosti vypovídající o jeho finanční situaci, jakými jsou údaje o zaměstnání, ostatních finančních závazcích, výši měsíčních příjmů, výši měsíčních výdajů a požadovanou výši úvěru. Na dokumentu jsou rovněž vyznačeny listiny či doklady, které byly žalovaným předloženy k posouzení jeho bonity a úvěruschopnosti. Správnost poskytnutých a vyplněných údajů žalovaný stvrdil svým vlastnoručním podpisem Žádosti o úvěr. Na základě žádosti byla s odbornou způsobilostí posuzovaná schopnost žalovaného splácet úvěr a možnost dostát svému závazku. S ohledem na výši příjmů a výši požadovaného úvěru původní věřitel vyhodnotil žalovaného jako způsobilého ke splácení úvěru takové výše, jaká mu byla poskytnuta. 3. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas, a to tím, že do sjednané doby splatnosti úvěru svůj závazek nesplatil. Žalovaný uhradil částku ve výši 6 200 Kč, která odpovídá 3 řádně uhrazeným splátkám. Na poskytnutou jistinu úvěru tak byla alokována částka ve výši 2 998,40 Kč a na smluvně sjednané příslušenství pohledávky byla alokována částka ve výši 3 201,60 Kč. Žalovaný se tak dostal do prodlení s úhradou částky 21 688 Kč, kterou představoval součet zůstatku jistiny ve výši 12 001,60 Kč a zůstatku smluvního příslušenství pohledávky ve výši 9 686,40 Kč. Závazek ze smlouvy o úvěru nebyl původním věřitelem zesplatněn, jeho splatnost tak nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky, tj. ke dni [datum]. Ode dne [datum] je tedy žalovaný v prodlení s úhradou shora uvedené částky. 4. Dne [datum] byla mezi původním věřitelem a žalobkyní uzavřena Rámcová smlouva o postupování pohledávek, ve znění pozdějších dodatků (dále jen jako„ smlouva o postoupení pohledávek“). Na základě této smlouvy pak došlo k postoupení pohledávek, a to konkrétně prostřednictvím Dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávek se stalo účinným ke dni [datum], tj. okamžikem zaplacení kupní ceny za jednotlivé portfolio pohledávek 5. Žalobkyně požaduje po žalovaném úhradu nesplacené jistiny 12 001,60 Kč, nesplaceného kapitalizovaného smluvního úroku 918,74 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 5 551 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru 1 095,23 Kč, nesplaceného inkasního poplatku 2 121,43 Kč, smluvního úroku ve výši 468,56 Kč od [datum] do [datum], kdy základem pro výpočet úroku byla jistina pohledávky ve výši 12 001,60 Kč, která byla v uvedeném období úročena smluvní úrokovou sazbou ve výši 15 % ročně, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 468,56 Kč od [datum] do [datum], kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla jistina pohledávky ve výši 12 001,60 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 140,15 Kč. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem zesplatnění závazku, a to od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od [datum] z jistiny ve výši 12 001,60 Kč. 6. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo původnímu věřiteli v souladu se 4. odstavcem na 1. straně smlouvy pod rekapitulací závazku právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Žalobkyně požaduje smluvní pokutu pouze z nesplacené jistiny pohledávky ve výši 12 001,60 Kč, a to za období od [datum] do [datum]. Žalobkyně tak po žalovaném nárokuje úhradu smluvní pokuty za prodlení se splacením závazku ve výši 1 140,15 Kč. 7. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho. Žalobkyně odeslala poslední upomínku před podáním žaloby ze dne [datum]. 8. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil, ani neuvedl žádné důkazy stavící na svou obranu. 9. Jelikož má soud za to, že v dané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, bylo v souladu s ust. § 115a o.s.ř. rozhodnuto bez nařízení jednání. 10. Na základě provedeného dokazování soud ve věci zjistil následující skutkový stav: Právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba]) uzavřel s žalovaným dne [datum] písemně smlouvu o úvěru [číslo] jejíž přílohu tvořil předpis splátek (smlouva o úvěru ze dne [datum] vč. Předpisu splátek, žádosti o úvěr, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). V této smlouvě se úvěrující zavázal poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč. Oproti tomu se žalovaný zavázal splatit úvěr společně s úrokem ve výši 1 444 Kč, s úplatou za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, s náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1 094 Kč a s inkasním poplatkem ve výši 2 700 Kč ve 14měsíčních splátkách. Smluvní strany si dohodly úrok ve výši 15 % ročně, RPSN činilo 272,44 % Celkem se tedy žalovaný zavázal uhradit úvěrujícímu 27 888 Kč. Dále bylo ve smlouvě sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení. Částka 15 000 Kč byla žalovanému vyplacena v hotovosti dne [datum]. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně před uzavření smlouvy o úvěru s odbornou péčí zkoumal úvěruschopnost žalovaného. 11. Žalovaný úvěr do stanovené doby nesplatil. Právnímu předchůdci žalobkyně uhradil žalovaný celkem 6 200 Kč. Úvěr se stal splatným dne [datum]. 12. V řízení bylo prokázáno, a to Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek, včetně Dodatku [číslo] k Rámcové smlouvě o postoupení pohledávek, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy, potvrzením o realizované úplatě za postoupené pohledávky, oznámením o postoupení pohledávky a poštovním podacím archem, že původní věřitel postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. 13. Předžalobní výzvou s podacím archem žalobkyně prokázala, že žalovaného před podáním žaloby vyzvala k úhradě částky ve výši celkem 32 294,26 Kč s příslušenstvím a to do [datum]. Výzva byla odeslána dne [datum]. 14. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 15. Podle ust. § 2993 občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 16. S ohledem na zjištěný skutkový stav soud posoudil věc po právní stránce ve smyslu výše citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je jen částečně důvodný. Soud má ze smlouvy za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku 15 000 Kč, neboť žalovaný převzetí této částky potvrdil podpisem smlouvy. Dle smlouvy měl žalovaný uhradit celkem 27 888 Kč, přičemž tato částka je nad rámec jistiny tvořena úrokem ve výši 1 444 Kč, úplatou za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1 094 Kč a inkasním poplatkem ve výši 2 700 Kč. Výši úroků a poplatků považuje soud v jejich souhrnu za nepřiměřenou a rozpornou s dobrými mravy. Žalobkyně tyto poplatky účtuje za samotné poskytnutí úvěru a inkasní činnost. Soud má tak za to, že výše poplatků neodpovídá sjednanému protiplnění a jejich účelem je pouze navýšit zisk žalobkyně a že jsou fakticky dalším, skrytým úročením, kdy samotná úroková sazba je nesrovnatelně nižší než výsledné skutečné náklady úvěru – RPSN. Soudní judikatura dovodila již v době před účinností současného občanského zákoníku, že nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. K těmto závěrům dospěl rozsudek Nejvyšš