42 C 38/2023-17 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 102 600,63 Kč s příslušenstvím v podobě kapitalizovaného úroku ve výši 11 277,56 Kč za dobu od 12. 12. 2013 do 31. 7. 2022, úroku ve výši 26,28 % ročně z částky 102 600,63 Kč od 1. 8. 2022 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 102 600,63 Kč od 1. 8. 2022 do zaplacení ve výši 15 %, když žalovanou částku měla žalovaná dlužit na základě smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] uzavřené mezi původní žalobkyní – [právnická osoba], [anonymizováno] (dále i jen banka) a žalovaným dne 12. 12. 2013, na základě které banka poskytla žalovanému revolvingový úvěr formou poskytnutí úvěrového rámce ve výši 100 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr dle sjednaných podmínek, a to pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5% z dlužné vyčerpané částky, nejméně však 500 Kč, vždy ke každému poslednímu pracovnímu dni daného kalendářního měsíce. Nedílnou součástí uzavřené smlouvy byly i všeobecné obchodní podmínky banky. Žalovaný však svou povinnost splácet poskytnutý úvěr řádně a včas porušil, čímž se dostal do prodlení se splácením revolvingového úvěru. Od data prodlení pak byly žalovanému účtovány poplatky dle Sazebníku a úvěr byl nově úročen úrokovou sazbou ve výši 26,28 % v souladu s čl. 2 .14.3 Produktových podmínek. Navíc pro řádné nesplácení úvěru banka využila svého práva a v souladu se smlouvou a čl. 3 bod 3.2. písm. a) Produktových podmínek, prohlásila ke dni 31. 7. 2022 poskytnutý úvěr za splatný v celé výši. Dlužná částka ve výši 102 600,63 Kč sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 98 050,88 Kč, z poplatků za upomínku a na náhradu nákladů spojených s vymáháním splatného závazku dle Sazebníku ve výši 700 Kč, ze smluvních pokut ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení dle Sazebníku ve výši 1 578 Kč, z pojistného ve výši 6,99 % z měsíční splátky úvěru dle čl. 3 smlouvy ve výši 2 271,75 Kč. Požadovaný kapitalizovaný smluvní úrok ke dni 31. 7. 2022 ve výši 11 277,56 Kč se skládá z úroku ve výši 26,28 % ročně dle čl. 3 smlouvy, který se žalovaný zavázal splácet spolu se splátkou jistiny dle podmínek smlouvy vždy k 17. dni v měsíci, přičemž dle téhož ustanovení se řádné úroky, počítané vždy z aktuální výše celkové jistiny na bázi (výše jistiny) * úroková sazba 26,28 % ročně / 365 * počet dní, stávají součástí jistiny vždy k poslednímu dni v měsíci. Společnost [právnická osoba] [anonymizováno] ke dni 31. 5. 2015 zanikla bez likvidace v důsledku zahraniční fůze sloučením se [právnická osoba] [anonymizována tři slova], která následně postoupila předmětnou pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 4. 8. 2022 na žalobkyni. Žalovaný však až dosud ničeho na dlužnou částku neuhradil. Dále žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně při schvalování úvěru vycházela z údajů poskytnutých bance žalovaným v Žádosti/ Smlouvě o revolvingovém úvěru, tato byla hodnocena individuálně, byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra České republiky. Při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného dále banka porovnávala jeho příjem a jeho výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Výpočtem banka získala částku disponibilních zdrojů klienta. Zkoumáním úvěruschopnosti nebyla bankou zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí úvěru bránila. 2. V dané věci se soud nejprve musel zabývat otázkou, zda je založena jeho pravomoc a příslušnost k projednání věci. Vzhledem k tomu, že jde o vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem vyplývající z uzavření závazkového vztahu mezi nimi, je dána pravomoc soudu danou věc projednat a rozhodnout. Vzhledem však k tomu, že se na straně žalovaného v řízení vyskytl tzv. cizí prvek, když žalovaný je státním občanem Slovenské republiky, byť žijícím dlouhodobě na území ČR, soud rovněž zkoumal, zda je z pohledu mezinárodního práva příslušný rozhodnout danou věc. Mezi Českou republikou a Slovenskou republikou přitom není uzavřena bilaterální smlouva, kterou by se řešila pravomoc soudů ve věcech smluvních závazkových vztahů, resp. spotřebitelských smluv, nicméně jak Česká republika, tak Slovensko jsou členy Evropské unie a jsou tedy vázány i předpisy práva EU. Vzhledem ke skutečnosti, že pro Evropskou unii bylo přijato nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, a toto nařízení je přímo použitelným právním aktem sekundárního práva v členských státech EU ve smyslu čl. 288 Smlouvy o fungování evropské unie, které má, na rozdíl od mezinárodních smluv, v rozsahu své působnosti vždy aplikační přednost jak před zákonem č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, tak podle svého čl. 69, v němž nařízení stanoví, že nahrazuje mezi členskými státy úmluvy upravující stejné věci, na které se vztahuje toto nařízení. Příslušnost českého soudu je pak v souladu s tímto nařízením dána podle kapitoly II, oddílu 4, článku 17 bodu 1 písm. c (podle něhož ve všech ostatních případech, kdy byla smlouva uzavřena s osobou, která provozuje profesionální nebo podnikatelské činnosti v členském státě, v němž má spotřebitel bydliště, nebo pokud se jakýmkoli způsobem taková činnost na tento členský stát nebo na několik členských států včetně tohoto členského státu zaměřuje, a smlouva spadá do rozsahu těchto činností) a článku 18 bodu 2 nařízení (podle něhož smluvní partner může podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudů členského státu, v němž má spotřebitel bydliště). 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Soud ve věci usnesením ze dne 2. 2. 2023 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále i jen o.s.ř.), souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 5-ti dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dnem 20. 2. 2023 náhradním doručením – formou uložení u pošty, přičemž však se žalovaný k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v samotné žalobě. 5. Z žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění: Z listin označených jako formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a Žádost/ Smlouva o revolvingový spotřebitelský úvěr [číslo] datovaná dnem 12. 12. 2013, včetně přihlášky k pojištění, dopisem [právnická osoba], [anonymizováno] adresovaným žalovanému ze dne 25. 4. 2014, jakož i všeobecnými obchodními podmínkami [právnická osoba], [anonymizováno], Produktovými podmínkami pro revolvingové úvěry [právnická osoba], [anonymizováno] a Sazebníkem poplatků, odměn, sankcí a náhrad nákladů úvěrových produktů [právnická osoba], [anonymizováno] platným od 1. 7. 2013 a 1. 12. 2016, bylo v řízení prokázáno, že se v této smlouvě dohodli banka a žalovaný na tom, že banka poskytne žalovanému revolvingový úvěr až do výše úvěrového rámce 100 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal úvěr splácet pravidelnými splátkami ve výši 5% z dlužné vyčerpané částky, nejméně však 500 Kč, vždy ke každému poslednímu pracovnímu dni daného kalendářního měsíce, kdy do splátky byl zahrnut i sjednaný roční úrok ve výši 22,68 % a pojištění ve výši 3,34% ze splátky úvěru a dále poplatek za vedení úvěrového účtu ve výši 69 Kč měsíčně, RPSN byla sjednána na 31,14 %. Přímo ve smlouvě bylo také sjednáno pojištění schopnosti splácet, které bylo sjednáno ve výši 3,34 % z měsíční splátky úvěru. Nedílnou součástí uzavřené písemné dohody o poskytnutí úvěru byly podle prohlášení stran ve smlouvě též obchodní podmínky banky, které se zavázal žalovaný dodržovat, nikoli však sazebník, když toto nevyplývá z žádného ustanovení smlouvy; v sazebníku je pak stanovena sazba smluvní pokuty za prodlení s úhradou splatné (dospělé) splátky ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení a 600 Kč jako poplatek náhradu nákladů spojených s vymáháním splatného závazku. Banka měla při uzavírání úvěrové smlouvy k dispozici občanský a řidičský průkaz žalovaného, jakož i povolení k přechodnému pobytu na území ČR, z nichž vyplývá, že žalovaný je státním příslušníkem Slovenské republiky, s povolením pobytu na území ČR na adrese [adresa žalovaného] (tento stav je pak stejný ke dni rozhodování soudu dle provedené lustrace v ISZR). Pokud byly do spisu žalobkyní založeny také dotazy na nebankovní a bankovní registry, pak tyto byly provedeny ke dni 30. 5. 2017, nicméně vyplývá z nich, že žalovaný k tomuto dni neměl žádné další úvěry a nebyl nalezen v registru SOLUS. 6. Transakční historií ke smlouvě je prokázáno, že žalovaný z titulu smlouvy vyčerpal za dobu od 13. 6. 2014 do 27. 1. 2022 peněžní prostř